Vyhledávání



U příležitosti 80. výročí mobilizace československé branné moci se členové ČsOL Hradec Králové rozhodli v sobotu 22. září 2018 připomenout pietními akty za padlé obránce ČSR (Hodkovice, Habartov – 1938). Níže se můžete dočíst o osudech padlých a o průběhu jejich víkendové připomínky. 

Vojín Daniel Balla

Dne 22. září 1938 navečer nesli dva vojíni z 3. roty pěšího pluku 22 „Argonského“ stravu z chaty č. XXIII osádkám lehkého opevnění nad obcí Hodkovice. Úsek lehkého opevnění starého typu II.b Adršpach, táhnoucí se od Jetřichova po Petříkovice, byl zadán 20. června 1936 stavební firmě Ing. Josef Erber z Police nad Metují a všech jeho 26 pevnůstek se podařilo dokončit. Z vrat jednoho statku se k vojákům vyřítila skupina ordnerů a než strhli pušky ze zad, byli odzbrojeni a odvlečeni do kaple sv. Jana Křtitele z roku 1862. Zde henleinovci věznili příslušníky německé sociální demokracie, mezi nimi i rodinu Görtnerových. Pan Görtner se skrýval v pevnůstce č. 108 přímo na kraji lesa nad kaplí, jeho dcera nacistickým povstalcům utekla a varovala osádku chaty č. XXIII. Ta šla zajatým okamžitě na pomoc. Když překročila nedalekou trať, došlo k prudké přestřelce. Oba vojíni se rozhodli využít situace a pokusili se uprchnout. Vojín Balla byl před místní školou, kde vyučoval vůdce povstalců Rudolf Scholze, střelen do krční tepny a na místě vykrvácel. Vojáci zajistili tři teroristy a hnali je k janovickému hřbitovu, kde se je rozhodli v souladu s podmínkami vyhlášeného stanného práva popravit. Exekuci zabránil Dr. Sušický z teplické policejní expozitury, který zadržené dopravil k prokuratuře do Hradce Králové. Po uzavření Mnichovské dohody byli nuceně amnestováni. V civilu svobodný bezdětný rolník evangelického vyznání Daniel Balla se narodil 28. září 1915 v Zápsoni v okrese Berehovo na Podkarpatské Rusi, na jeho pohřbu v Josefově velitel pěšího pluku 22 plukovník pěchoty František Binka jeho jednání vystihl větou: „Přestože věděl, že při jeho útěku budou východy z kostela střeženy ordnery, snažil se uniknout ze zajetí a připojit se k vlastním jednotkám, čímž prokázal odvahu a statečnost.“

Desátník četnictva Stanislav Roubal

Narodil se 30. dubna 1915 ve Velkém Poříčí Václavovi a Barboře Roubalovým. Neudával žádné vyznání, stal se členem DTJ. Po krátkém období, kdy pracoval jako číšník, nastoupil 1. října 1934 vojenskou službu u pěšího pluku 4 „Prokopa Holého“ v Hradci Králové. Zde absolvoval poddůstojnickou školu. Dne 1. října 1935 byl povýšen na svobodníka a 1. října 1936 na desátníka. Byl hodnocen jako velmi dobrý instruktor. Povahy byl veselé, dobrosrdečné, bodré, i když ukázněné. Po splnění vojenské služby pracoval na stavbě opevnění na Náchodsku. Dne 1. července 1938 byl spolu se svým bratrem přijat coby četník na zkoušku k četnictvu k Zemskému četnickému velitelství v Praze. Začal navštěvovat školu pro četníky ve Falknově, kde byl zařazen do pohotovostního četnického oddílu. Dne 13. září 1938 byl v rámci Falknovského ČPO vyslán k potlačení henleinovského povstání v Habartově. Zde byl ve 13:30 ještě v autokaru zasažen do hlavy a na místě zemřel. Poslední rozloučení proběhlo před školou ve Velkém Poříčí 18. září 1938 za účasti tisíců čs. občanů, snoubenky Jarmily, rodiny, představitelů obce, okresního hejtmana a zástupce ministerstva vnitra. V habartovském incidentu byl zastřelen velitel stanice praporčík Jan Koukol, bestiálně ubit strážmistr Antonín Křepela, z řad ČPO padl četař Vladimír Černý, raněn byl desátník Vavřinec Hyka, brutálně byl lynčován strážmistr Jan Pardus a strážmistr Matěj Příbek. Charakteristické pro zfanatizování českých Němců je fakt nemístné brutality, kdy povstalci neváhali mučit a využít coby živý štít manželku strážmistra Parduse. Přitom se jednalo doslova o sousedy, rodina praporčíka Koukola žila v bytě v budově školy, kde vyučoval jeden z organizátorů puče učitel Röschenthaler. Četníci projevili obrovské hrdinství, např. strážmistr Příbek pálil do útočníků, i když měl vykloubené prsty na rukou a prostřelenou paži a svou střelbou znemožnil plán na vytopení četnické stanice, která houževnatě odolávala obklíčení desítkami povstalců několik hodin, požární hadicí.

Případ vojína Bally byl rekonstruován na místě jeho skonu 21. září 2018. Členové Jednoty ČsOL v Hradci Králové zpřístupnili rovněž, pro Daniella Ballu osudnou, hodkovickou kapli, kde byl odhalen za přítomnosti čestné stráže ve stejnokrojích čs. armády informační panel vytvořený bratřími z naší jednoty. Čestná stráž sestávala z přátel z Četnická pátrací stanice Pardubice. Pietní akt za vojína Ballu proběhl u jeho hrobu č. 170 na vojenském hřbitově v Josefově dne 23. září. Památka Stanislava Roubala byla připomenuta rovněž na samotné výročí mobilizace čs. branné moci u jeho hrobu ve Velkém Poříčí za účasti starosty obce a synovce Stanislava Roubala, pana Jaromíra Roubala. V obou případech byly br. Hrubeckým vzpomenuty životní osudy padlých a byl jim vzdán hold prostřednictvím členů ČsOL stojících čestnou stráž ve stejnokrojích čs. armády a sboru československého četnictva.

 

V sobotu 22. září 2018 se bratři Gelbič a Hrubecký účastnili tradiční bojové ukázky v obci Stárkov, která připomíná dramatické události pohnutého podzimu 1938 prostřednictvím ukázky agitace Sudetoněmecké strany, její agresivity vůči československému státnímu zřízení a potlačení revolty ze strany asistenčních jednotek čs. armády (Starkstadt 1938–2018). „Lákadlem“ letošního ročníku byla věrohodná maketa obrněného automobilu vz. 30 vytvořená členy vojensko-historického spolku Prapor SOS Falknov nad Ohří. Akce se setkala stejně jako rekonstrukce smrti vojína Bally s velkým zájmem veřejnosti.

text: br. Jan Hrubecký, br. Ondřej Dus

foto: br. Jan Hrubecký

Připomínka 80. ...
Připomínka 80. výročí mobilizace 1938
Připomínka 80. ...
Připomínka 80. výročí mobilizace 1938
Připomínka 80. ...
Připomínka 80. výročí mobilizace 1938
Připomínka 80. ...
Připomínka 80. výročí mobilizace 1938
Připomínka 80. ...
Připomínka 80. výročí mobilizace 1938
Připomínka 80. ...
Připomínka 80. výročí mobilizace 1938
Připomínka 80. ...
Připomínka 80. výročí mobilizace 1938

 

Partneři



Navštivte



© 2015 Českoslovenká obec legionářská
patka