Vyhledávání



I sedmdesát pět let po válce vyvolává mnohé otázky nálet amerických bombardérů na hlavní město Protektorátu Čechy a Morava uskutečněný v únoru posledního válečného roku. V pozadí tohoto leteckého útoku však leží poslední nálet na Prahu, který se uskutečnil v neděli 25. března 1945.

Datum nebylo zvoleno náhodně. Jednalo se o Květnou neděli, kdy měli dělníci volno. Právě na vysočanské a libeňské zbrojařské závody směřovaly stovky bombardérů americké 15. letecké armády ze základen v jižní Itálii. Českomoravské strojírny, bývalé továrny ČKD, za války BMM (Böhmische-Mährische Maschinenfabrik), produkovali pro potřeby německé armády kromě munice hlavně účinné stíhače tanků Jagdpanzer 38 "Hetzer". Cílem byla také továrna firmy Aero vyrábějící německé letouny Siebel Si 204D. Mimo továrních objektů patřily mezi cíle také letiště ve Kbelích a Letňanech, které byly využívány německým letectvem.

Náletu se účastnilo celkem 1 033 amerických letounů. Jednalo se o 696 bombardérů B-24 "Liberator" a B-17 "Flying Fortress", a 337 stíhaček P-51 "Mustang" a P-38 "Lightning" v roli doprovodu. Část z těchto strojů bombardovalo letiště v Chebu, většina byla určena k vyřazení největší německé zbrojovky v Praze. První pumy začaly na Prahu dopadat od 11:47 a těžce poničily severovýchodní část libeňské továrny a zapálily vysočanskou Aerovku. Nejvíce letadel směřovalo na kbelské letiště. Kromě kbelského a letňanského letiště bylo poničeno také letiště v Čakovicích. Bombardéry, které nemohly zaměřit cíle, pak při zpátečním letu bombardovali náhradní cíle v Rakousku a Itálii. Na německých letištích ve Kbelích, Letňanech a Čakovicích bylo zničeno nebo poškozeno až 139 bojových a cvičných letounů. V Libni a Vysočanech byly kromě továren ČKD (BMM) a dalších továrních objektů či skladů (Hawe, Siwo, Fistag, Tebas, Servotechna) postiženy také budovy nádraží Horní Libeň (dnes Praha-Libeň). V důsledku náletu byla drasticky snížena produkce strojů "Hetzer" na minimum.

Nemalé byly také civilní oběti náletu. Většinou v důsledku dýmu a chyb některých navigátorů. Přesný počet civilních obětí není znám, obvykle bývá uváděn jako 370 mrtvých a 416 raněných. Více i méně bylo poškozeno celkem 1 562 obytných domů (80 zcela zničeno, 70 velmi těžce poškozeno, 118 těžce poškozeno a 1 294 lehce poškozeno), a to nejen ve Vysočanech a Libni, ale i v dalších přilehlých městských částech a obcích, které v té době ještě nepatřily k Praze.

Památku obětí posledního náletu na Prahu si v den 75. výročí připomenuli dva členové Československé obce legionářské u dvou pamětních desek věnovaných obětem amerického bombardování. Deska připomínající Karla Knoba se nachází na schodišti v domě čp. 12 v ulici U Svobodárny. Deska připomínající hned osm obětí náletu – Ladislava Vajnara, Jiřího Beránka, Kvida Kalluse, Josefa Samka, Emila Malého, Františka Poslušného, Josefa Svobodu a Milana Sedláčka – se nachází na průmyslové budově čp. 7 v Poděbradské ulici. Složitá situace kolem koronaviru odvádí síly oficiálních míst od vzpomínkových akcí, a proto je dobrou jakákoliv malá vzpomínka, kterou mohou učinit občané sami. Přitom je třeba dodržovat všechna bezpečnostní doporučení. Obětem náletu z 25. března 1945 není věnována dostatečná pozornost, s čímž může pomoci jedině občanská angažovanost. Nezapomínejme na ně.

text: br. Petr Tolar

foto: ČTK, br. Petr Tolar

75 let od posle...
75 let od posledního náletu na Prahu
75 let od posle...
75 let od posledního náletu na Prahu
75 let od posle...
75 let od posledního náletu na Prahu
75 let od posle...
75 let od posledního náletu na Prahu
75 let od posle...
75 let od posledního náletu na Prahu
75 let od posle...
75 let od posledního náletu na Prahu
75 let od posle...
75 let od posledního náletu na Prahu

Partneři



Navštivte



© 2015 Českoslovenká obec legionářská
patka