Vyhledávání



Místopředseda ČsOL brigádní generál Alexander Beer navštívil ve středu 23. února Nový Bor, kde se setkal se starostou města Jaromírem Dvořákem a s aktivisty usilujícími o odstranění "pomníku příslušníkovi SS" na zdejším hřbitově.

Během jednání, nejprve v zasedací místnosti sklárny Egermann, a poté na městském úřadě, se ukázalo, jak složitá a kontroverzní situace během času v této souvislosti vznikla. V prvé řadě není ani jasné, jak přesně a správně ono pietní místo nazývat. Je určeno k uctění památky osmi zdejších obyvatel, z toho tří starců a dvou žen, kteří byli za údajné přechovávání zbraní 2. června 1945 na náměstí v Novém Boru nejprve několik hodin mučeni a potom zastřeleni příslušníky čs. armády a revoluční gardy. Jejich těla by pohřbena v hromadném hrobu na dodnes neznámém místě. Pietní místo na své náklady vybudovala rodina zřejmě deváté oběti těchto událostí, MUDr. A. Trägera, který 3. června 1945 utekl z transportu odsouvaných Němců organizovaného Rudou armádou a později byl prohlášen za mrtvého. Místo jeho posledního odpočinku není známo. Proto jeho potomci, kteří si v roce 2006 od města Nový Bor na základě rozhodnutí rady města pronajali hrobové místo a zaplatili jeho pronájem až do roku 2032, hovoří o symbolickém hrobě.

Řada místních obyvatel však předmětné pietní místo vnímá spíše jako pomník a tak o něm také hovoří. Někteří z nich navrhují jeho odstranění proto, že nejméně jedna z osmi zastřelených osob byla příslušníkem NSDAP a dr. Träger členem jak NSDAP, tak SS. Uctění jejich památky tímto způsobem považují v kontextu s historickými událostmi okupace a druhé světové války za nepatřičné a označení tohoto pietního místa za symbolický hrob za účelové obcházení zákona o pohřebnictví. Toho názoru je také místopředseda ČsOL A. Beer. "Nebudeme podporovat revanšismus," prohlásil při této příležitosti.

Středeční setkání se uskutečnilo v souvislosti s demonstrací proti uvedení divadelní hry "32 hodin mezi psem a vlkem" Jana Tichého napsané podle jeho stejnojmenné novely. Protestující aktivisty, např. Josefa Doškáře, Roberta Uksu nebo Antonína Nešpora, pobouřilo především to, že hru autor uvádí jako založenou na skutečných událostech. Podle jejich názoru vycházejících z dobových dokumentů je v ní řada skutečností zpracována nesprávně nebo dokonce rovnou lživě, a to tak, že očerňuje příslušníky čs. armády. Zároveň je možné ji vnímat jako jistou obhajobu oněch popravených německých mužů a žen, z nichž nejméně jeden byl příslušníkem NSDAP, i dr. Trägla, člena SS.

Tato rozporuplná stanoviska znovu zazněla i u starosty města Nový Bor Jaromíra Dvořáka. Ten přítomným zopakoval, že rada města rozhodla o pronájmu hrobového místa v roce 2006 ve snaze podpořit současné česko-německé vztahy s tím, že dnes je Spolková republika Německo považována za zcela denacifikovanou a nebyl důvod žádosti rodiny dr. Trägla nevyhovět.

Během následujících let se představitelé města k této věci opakované vrátili, a to i formou historického semináře. Ukázalo se však, jak rovněž konstatuje prohlášení zastupitelů města z 25. 11. 2009, že "dobové dokumenty jsou ale neúplné, úplnou a nezpochybnitelnou pravdu už nebude nikdy možné zjistit".

V roce 2010 zazněl také kompromisní návrh na doplnění pietního místa pamětní deskou podrobněji informující o událostech z 2. a 3. června 1945 v Novém Boru. Místopředseda ČsOL Alexander Beer se vyjádřil v tom smyslu, že s umístěním takové desky souhlasí, avšak stále trvá na stržení stávajícího kamene. Teprve potom bude považovat tuto věc za uvedenou do pořádku.

Na závěr jednání starosta Nového Boru přislíbil, že navrhne na příštím zasedání rady města, aby rada zařadila do programu svého pdalšího zasedání, tedy na 14. 3. 2011, přijetí a vyslechnutí aktivistů usilujících o likvidaci daného pomníku. Nemůže však zaručit, že rada jeho návrhu vyhoví. Věc tedy zůstává i nadále otevřená.

Text a foto: Jitka Lenková

Partneři



Navštivte



© 2015 Českoslovenká obec legionářská
patka