Je to nanejvýš smutná zpráva: dne 7. 10. 2011 ukončil svou životní pouť statečný voják, letec a úspěšný fotograf plk. let. Jaroslav Novák žijící v Austrálii.

Bratr Jaroslav Novák se jako student pražské techniky účastnil studentských bouří v roce 1939, po nichž se rozhodl opustit naši zem a postavit se nacistům tváří v tvář. Útěk nebyl jednoduchý, zima, vysílení a neznámo přineslo mnoho problémů. Vytrval však. Na slovensko-maďarské hranici byl ale chycen a na Slovensku odsouzen. Před vydáním gestapu se mu nakonec podařilo uniknout a přes Maďarsko, Jugoslávii, Řecko, Turecko, Libanon se dostává do Bejrútu, kde podepisuje závazek v cizinecké legii. Ve Francii dostává rychlý výcvik a je poslán se spojovací rotou bránit Paříž. Statečně bojuje na Marně, Seině, Loiře a dalších místech. Německé jednotky se nezadržitelně sunuly vpřed a Čechoslováci do posledních chvil držící své pozice museli ustupovat též, aby nebyli obklíčeni. Francie pak požádala o příměří. Francouzi si mohli oddechnout, ale Čechoslovákům jako občanům protektorátu nezbývalo, než dále ustupovat a pokusit se z Francie uprchnout. Skupina, ve které Jaroslav sloužil, se postupně dostala až do malého přístavního města S?te. Po delším vyjednávání se nalodili na egyptskou loď Rod el Farag, na jejíž palubě jako poslední odpluli směrem k anglickým břehům.


Ve Velké Británii je Jaroslav poslán do důstojnického kurzu a dostává nabídku pro speciální výcvik. On však chce k letectvu. Po tvrdém výcviku se stává navigátorem slavné 311. čs. bombardovací perutě. S jeho talismanem Bobbym nalétá u perutě 47 nebezpečných pobřežních hlídek a útoků na námořní cíle nepřítele. Po odlétání operační túry je přemístěn k dopravnímu letectvu a létá s VIP pasažéry do Indie. Jen málo našich letců se může pochlubit takovou bilancí…
Po skončení války držitel tří válečných křížů, medaile za chrabrost a dalších československých i spojeneckých vyznamenání pomáhá obnovit dopravní spojení republiky. Avšak poměry v naší mírové armádě jsou dosti odlišné. Dostává punc „Zápaďáka“ a po opakovaných problémech s velením a šikanou opouští své milované letectvo. Rozhodne se opustit i republiku. Jako obchodní zástupce působí v Jihoafrické republice, v roce 1951 se přesune do Austrálie, která se stává jeho domovem. Zde nejprve pracoval v obchodě s fotografickými potřebami v Sydney, časem převzal místo obchodního ředitele v Newcastlu a získal australské občanství. Fotografování a práci s fotografií doslova propadl. Stal se členem APS (Australian Photographic Society), byl členem několika výborů a jezdil po okolí jako rozhodčí ve fotografických soutěžích, přednášel o fotografii a fotografování ve veřejných klubech a organizacích. Za svoji práci získal postupně nejvyšší ocenění Mezinárodní fotografické federace (FIAP - Fédération Internationale de l’Art Photographique) – jednalo se o AFIAP (zasloužilý umělec neboli Artist FIAP) a ESFIAP (za životní službu - Excelent Service FIAP). Druhým velkým koníčkem se stalo Jaroslavu Novákovi opět létání. Australský kontinent měl prolétaný jako málokterý Australan.

Pokud mu zdraví dovolilo, účastnil se seminářů a předával dál odkaz boje za svobodu světa mladší generaci. Letos byl navržen městem Benátky nad Jizerou s podporou jednoty ČsOL Liberec a plk. Stanislavem Hněličkou na státní vyznamenání. Doufejme, že návrh na vyznamenání, teď už in memoriam, bude úspěšný. V nejbližší době též vyjde kniha „Přisolíme si!“, jež pojednává o Jaroslavově dobrodružném životě. Bohužel, ač se na ni velmi těšil, osud mu nedovolil radovat se z ní. Co dodat? Opustil nás náš nejlepší kamarád, za kterého není a nebude náhrada. Zůstane však navždy v našich vzpomínkách. Čest jeho velké památce!
Jan a Milan Votavovi, foto: www. forum.valka