V ruském Čeljabinsku byl ve čtvrtek 20. října 2011 odhalen památník československým legionářům. Vedle Jekatěrinburgu a Nižného Tagilu je v pořadí třetím z desítek pomníků, které podle dohody z roku 1999 hodlá česká strana na území Ruska vybudovat.

V době, kdy ve střední Evropě už dávno vládl mír, se čeští a slovenští legionáři snažili probít přes Sibiř do Vladivostoku a odtud odplout domů. Československé jednotky tvořené ze zajatců měly na straně carského Ruska bojovat proti Německu a Rakousko-Uhersku. Po revoluci v říjnu roku 1917 se jejich postavení začalo rychle měnit. Tyto změny vyvrcholily v březnu 1918, když byl na východní frontě uzavřen separátní mír s Německem. Československé legie, které patřily k vojskům dohody, zůstaly v boji proti německé přesile samy. Přemístit se na západní frontu po souši nebylo možné, zbývalo jedině moře. To však bylo vzdálené několik tisíc kilometrů. Nikdo tehdy nemohl tušit, že sibiřská anabáze československých vojsk, kdy pár desítek tisíc Čechoslováků ovládlo v bolševickém Rusku obrovské území podél Transsibiřské magistrály od Povolží až po jihosibiřský Irkutsk, potrvá takřka dva roky.

Na jejím začátku stál právě Čeljabinsk, kde se legionáři 14. května 1918 odmítli nechat odzbrojit  a trvali na svém – že cesta do Čech, na Moravu a Slovensko vede na východ. „Bylo to rozhodnutí mužů spojených ideálem svobody a budoucí demokratické české státnosti. Byl to jeden ze základních kamenů pevné vůle, na nichž byla později vybudovaná Československá republika,“ připomněl náměstek ministra obrany Michael Hrbata a dodal: „Na kamenech představujících vojenský ešalon jsou vytesána jména dvou set šedesáti dvou padlých a nezvěstných československých legionářů z let 1918 až 1919. Je to symbolický vlak hrdinů. Vlak, který navždy zastavil v naší paměti.“

Jiří Besser, ministr kultury, poděkoval všem, kteří se na instalaci památníku podíleli a vyzdvihl aktivní přístup českého ministerstva obrany, které je hlavním gestorem péče o válečné hroby a pomníky všude tam, kde naše vojska prošla dějinami. „Je to naše společná historie. Lidé, kteří se nesnaží poznat pravdu o svých dějinách, nejsou svobodní, národy, které si neváží svých hrdinů, nejsou sebevědomé. Jsem rád, že Češi jsou už svobodný národ a že máme tady v Rusku řadu podporovatelů, kteří chápou roli československých legionářů v ruských dějinách," uvedl český velvyslanec v Rusku Petr Kolář.

„Lidé, kvůli kterým jsme se dnes setkali, vzali historii do svých rukou, a to v době, kdy bratr bojoval proti bratrovi,“ zdůraznil čeljabinský vicegubernátor Sergej Kamykov a zdůraznil, že v síle svých možností udělali to, co tehdy považovali za nutné. „Žádný národ nemůže být svobodný, pokud si neváží své minulosti. Dnes obnovujeme historickou paměť,“ dodal Sergej Davydov z čeljabinské radnice a připomněl, že původní pomník padlým legionářům postavili ze svých peněz místní občané, než byl za komunistického režimu zničen.

Na něj navázal Jindřich Sitta, 1. místopředseda Československé obce legionářské, když zdůraznil, že naši legionáři se původně nechtěli stát součástí občanské války: „To přinesla doba. A pak přišel čas plný nadšení a ochoty, kdy se hrdinům z legií stavěli památníky. Ale o několik let později se tyto památníky zase účelově bořily, aby bylo zapomenuto, co legionáři udělali. Jsem rád, že tu dnes památník znovu stojí a naši dědové a pradědové mohou klidně spát v ruské zemi.“

Text a foto: podplukovnice Pavla Poláková, převzato z www.army.cz