Vyhledávání



Před 68 lety byla 3. listopadu 1943 zahájena mohutná ofenzíva sovětských vojsk, jejímž cílem bylo osvobodit Kyjev a poté také pravobřežní Ukrajinu. V těchto bojích sehrála mimořádnou úlohu 1. čs. samostatná brigáda v SSSR, tehdy čítající tři a půl tisíce vojáků.

Jen nemnoho z nich, přímých účastníků těchto slavných bojů, se v pátek 4. listopadu letošního roku sešlo na vzpomínkové shromáždění pořádaném Čs. obcí legionářskou ve Velkém sále MO v Praze na Valech. K přítomným veteránům, které opět doplnili studenti Vojenské střední školy v Moravské Třebové a Univerzity obrany z Brna, promluvil nejprve náměstek ministra obrany Michael Hrbata. O bojové cestě čs. vojáků za druhé světové války řekl mj.: „Jen ten, kdo touto cestou prošel, ví, co a koho na ní mohlo potkat a co všechno zažil ten, který dorazil až na úplný konec… Svoji přísahu jste nebrali pouze jako několik vznešených vět. Byla pro vás slibem republice, závazkem na život a na smrt.“

Všechny přítomné pak nepochybně zaujalo velmi odvážné a upřímné vystoupení prvního zástupce náčelníka GŠ AČR generálmajora Miroslava Žižky. Ve svém projevu odměněném dlouhotrvajícím potleskem totiž hovořil o současné aktuální situace ve vztahu k historickým událostem a jejich aktérům. „Chtěl bych obrátit pozornost nás všech, nejen zde přítomných, na jiný problém, který mě poslední dobou tíží stále více. Předpokládám, že mnozí z vás si v souvislosti s nedávnými oslavami 93. výročí vzniku samostatného Československa všimli anket v médiích na toto téma. Osloveni byli příslušníci všech generací – mladé, střední i té nejstarší, která mimochodem v odpovědích dopadla nejlépe. Na reakcích těch prvních dvou skupin jsem si se zděšením uvědomil, že většina z nich nemá ani tušení, za co bojovali naši předkové, známí politici a především legionáři za první světové války a kolik úsilí, práce a snahy stálo za uznáním svébytnosti našeho státu v roce 1918,“ prohlásil Miroslav Žižka. A dodal: „Asi je zbytečné přemýšlet, kde se stala chyba. Prostě jsme na více než devadesátileté cestě přes první republiku, druhou světovou válku, čtyřicet let komunismu a dvacet let od sametové revoluce ztratili povědomost o naší národní identitě, vlastenectví jsme odložili jako nepotřebnou fosílii – hrdost na příslušnost k českému národu se nenosí, důležité je být světoobčanem, Evropanem a hlavně mít peníze. Tak to je a my musíme především hledat způsob, jak to změnit a v tom může pomoci každý z nás. Mluvme s našimi dětmi a vnuky, vyprávějme, rozebírejme historii, objasňujme jim, jak to všechno doopravdy bylo, že máme být na co hrdi.“

Za ČsOL na vzpomínkové shromáždění vystoupil místopředseda br. Emil Cigánik. Ten všem upřímně poděkoval za účast a válečným veteránům popřál především zdraví. Vždy právě během tohoto shromáždění si jeho účastníci uctili minutou ticha památku br. Jana Horala, který nečekaně zemřel večer den před tím.

Text a foto: Ladislav Lenk

Partneři



Navštivte



© 2015 Českoslovenká obec legionářská
patka