Doba adventu a Vánoc je vždy příležitostí se zastavit, rekapitulovat, vyhodnotit dobu minulou a připravit se na dobu budoucí. A právě proto v pátek 9. prosince 2011 bývalá vládní vila Stiassny v Brně v Pisárkách ožila neobvyklou návštěvou.

Tuto vilu, která v letech 1938 byla velitelstvím československé rozvědky v době mobilizace a v níž v roce 1945 pobýval při své cestě z Londýna přes Moskvu a Košice prezident Edvard Beneš, navštívili váleční veteráni 2. světové války Jihomoravského kraje. Spolu s Národním památkovým ústavem – odborným pracovištěm Brno v rámci projektu Péče o válečné veterány se zde uskutečnilo předvánoční setkání těchto válečných veteránů. I když ze zdravotních nebo jiných důvodů nepřišli všichni, dostavili se veteráni z Kyjovska, Hodonínska, Břeclavska, Znojemska, Boskovicka a především pak z moravské metropole z Brna.

Přišli nejen na mimořádnou prohlídku této národní památky, která byla po dlouhá léta nepřístupná a z důvodu rekonstrukce bude i v dalších letech uzavřena, ale také aby si v rámci vánočního setkání společně zavzpomínali, podělili se o své zkušenosti a zážitky a také vyslechli netradiční koncert operní a duchovní pěvkyně Táni Janošové. Netradiční v tom, že tato sólistka zpívá v 13 světových jazycích, a tak byl program naplněn zpěvem v češtině, slovenštině, francouzštině, angličtině, ale i např. netradiční ukrajinštině či hebrejštině. Proč všechny tyto jazyky? Odůvodnění je nasnadě – všemi těmito zeměmi před více jak 70 lety prošel československý voják, ve všech těchto zemích bojoval proti okupaci Československé republiky. Proto písně, které zde zazněly, mohly být věnovány buď přítomným veteránům, nebo i těm, kteří se těchto dnů nedožili – ať to byl Podkarpatský Rusín, volyňský Čech, příslušník česko-slovenského legionu v Polsku, příslušník zahraničního vojska ve Francii, ve Velké Británii, v Sovětském svazu, na Středním východě, partyzán v Jugoslávii či domácím odboji, ale také čs. interbrigadista ve Španělsku. Na ty všechny se vzpomínalo a nemluvilo se jen o vánočních svátcích současných, ale hlavně o těch válečných. Jak se zmínil jeden z veteránů: „Na frontě jsme žádné svátky neslavili, jen Vánoce a Silvestr. To byly pevné datumy, kdy jsme si přáli být již doma a slavit je se svými blízkými.“

Všem válečným veteránům a jejich blízkým, kteří ještě dnes mohou Vánoce slavit spolu v klidu domova, a nikoliv na frontě, přejí krásné Vánoce a Nový rok 2012 terénní pracovníci projektu Péče o válečné veterány 2. světové války Jihomoravského kraje.

František Trávníček, foto: Petr Hozlár