Vyhledávání



Do Kroměříže přijíždíme po třídě generála L. Svobody, míjíme dům, kde je umístěna pamětní deska, která připomíná jeho osobnost. Je začátek května a v tomto období sem pravidelně přijíždějí váleční veteráni, členové Československé obce legionářské, Českého svazu bojovníků za svobodu, Společnosti Ludvíka Svobody a dalších organizací poklonit se památce Ludvíka Svobody.

Tradiční pietní akt se tentokrát konal bez přítomnosti dcery Ludvíka Svobody Zoe Klusákové-Svobodové, která ze zdravotních důvodů nemohla přijet. Pietní akt byl jako vždy důstojný, hrobka byla doslova pokryta věnci a květinami. Za ČsOL položili věnec válečný veterán brigádní generál Miloslav Masopust a tajemník ČsOL Filip Procházka.

Po přivítání hostů jako první promluvil generální konzul Ruské federace v Brně Andrej Jevgenjevič Šaraškin. Připomněl hrdinství všech vojáků, kteří nám přinesli svobodu za cenu mnoha lidských obětí. Starostka města Kroměříže Daniela Hebnarová ve svém projevu zdůraznila, že nahé jsou národy bez historie, a proto je nutné se této historie jako učitelky držet. Vyjádřila hlubokou úctu a pokoru těm, co tady jsou, a hlubokou úctu a pokoru těm, co tady nejsou.

Zástupce Společnosti Ludvíka Svobody z Podivína, válečný veterán plk. Vlastimil Němeček začal své vystoupení slovy: „Náš veliteli, ani nemáš tušení, jak nám chybíš.“ A pokračoval vyznáním lásky a obdivu ke svému veliteli a podotkl, že nemluví jen za sebe. V podobném duchu se neslo i vystoupení válečného veterána plk. Pavla Vranského, který řekl: „Přišel jsem vzdát poctu svému veliteli. Tento stát měl být vymazán z mapy světa, proto jsem šel bojovat. Dovolte, abych vám řekl svoji osobní vzpomínku. Jako 17letý mladík jsme viděl za stolem u odvodní komise sedět šedovlasého pána, divil jsem se, že tak starý člověk by měl bojovat. Nevěděl jsem, že v odvodní komisi sedí můj budoucí velitel Ludvík Svoboda, duší voják. Stejně jako můj další velitel na Středním východě generál Karel Klapálek. Přijel jsem, abych Ludvíku Svobodovi předal svoji poctu a lásku.“

Jako poslední vystoupil Ludvík Engel, předseda Společnosti Ludvíka Svobody. Přečetl dopis, který napsal jeho otec před 70 lety. Posloucháme slova a věty, které se vrývají do srdce. „Hluboká vděčnost..., nikdy nebudu moci zapomenout..., dal jste nám lásku.., jsem vděčný osudu..., mám jedno přání, abych mohl pod vaším velením bojovat...“ Otec Ludvíka Engela, poručík Ludvík Engel, odešel ze Svobodovy armády na Střední Východ, ale ke svému milovanému veliteli se vrátil. Bohužel, domů se již nevrátil. Jeho život skončil ve věku 33 let, padl 29. ledna 1945 při osvobozování středoslovenské obce Važec.

Tak jako v loňském roce jsme se ještě zastavili v obci Břest, kde jsme položili věnec u hrobu československých vojáků, kteří padli v tomto regionu v posledních dnech války. Břest si připomínáme jako místo posledního střetu za 2. světové války na našem území a zároveň i místo poslední bitvy 1. čs. armádního sboru pod velením brigádního generála Karla Klapálka. Celkem v bitvě o Břest zahynulo 34 vojáků, přes 100 bylo zraněných.

Opět jsem se přesvědčila, že památka na milovaného velitele Ludvíka Svobodu je mezi veterány a pozůstalými velmi silná. Chci věřit, že se tato slova vryla do paměti i těch ostatních, zejména mladých, aby odkaz Ludvíka Svobody a jeho vojáků nebyl nikdy zapomenut. Za naši jednotu ČsOL to můžeme slíbit.

Eva Armeanová, foto: Stanislav Pítr

Vzpomínka na Lu...
Vzpomínka na Ludvíka Svobodu
Vzpomínka na Lu...
Vzpomínka na Ludvíka Svobodu
Vzpomínka na Lu...
Vzpomínka na Ludvíka Svobodu
Vzpomínka na Lu...
Vzpomínka na Ludvíka Svobodu
Vzpomínka na Lu...
Vzpomínka na Ludvíka Svobodu
Vzpomínka na Lu...
Vzpomínka na Ludvíka Svobodu
Vzpomínka na Lu...
Vzpomínka na Ludvíka Svobodu
Vzpomínka na Lu...
Vzpomínka na Ludvíka Svobodu

Partneři



Navštivte



© 2015 Českoslovenká obec legionářská
patka