Na začátku května 1942 bylo ze tří čs. perutí v rámci britského Královského letectva a pod vedením legendárního W/Crd Aloise Vašátka zformováno naše národní stíhací křídlo. Jeho první domovskou základnou se stalo letiště Exeter v blízkosti stejnojmenného historického města v hrabství Devon. Britové ho tak vedli pod označením Exeter (Czechoslovak) Figher Wing. 

Letiště Exeter bylo otevřeno 31. května 1937 a sloužilo k vnitrostátním letům, včetně letů na ostrov Jersey. Od počátku mělo tři dráhy, přičemž ta hlavní je postavena ve směru východ-západ. Se zhoršující se politickou situací bylo převedeno pod Královské letectvo, které jej svěřilo po krátkém využití pro pomocné účely pod správu Stíhacího velitelství. Dne 1. června 1940 byla znovuvytvořena jeho 10. skupina, které zodpovídala za protivzdušnou obranu jihozápadní části ostrovního království. 10. července 1940, v den zahájení Bitvy o Británii, z Exeteru působili piloti letounů Hawker Hurricane 87. a 213. perutě, kterou v září vystřídala peruť č. 601. Ta zde působila do prosince a díky ní se v Exeteru poprvé objevilo prvních devět čs. stíhačů. Těmi úplně prvními byli František Bernard a Rudolf Roháček, později např. Jiří Maňák nebo František Mareš.

Na počátku roku 1941 zahájilo RAF nálety na cíle v okupované Evropě, a ačkoliv se do akcí zapojovaly zejména jednotky sousední 11. skupiny, brzy se přidala i "desítka". Základním útvarem se tehdy stalo křídlo, vyšší organizační složka skládající se většinou ze tří perutí a nesoucí jméno podle sektorové základny. Již v srpnu 1941 tak v Exeteru vzniklo křídlo skládající se z polských perutí čísel 302., 316. a 317. O necelý rok později je nahradili Čechoslováci. Letiště v Exeteru však nebylo tak velké, aby pojmulo tři kompletní perutě, navíc od dubna 1941 sloužilo jako základna pro 307. polskou noční stíhací peruť. V Exeteru se tak nacházelo jen velitelství křídla a 310. peruť, kdežto zbylé dvě čs. perutě operovaly z nedalekých satelitních letišť. 312 z RAF Harrowbeer a 313 z RAF Churchstanton. Čs. perutě opustily Exeter v červnu 1943, kdy odletěly na odpočinek na sever do Skotska. Během působení z letiště Exeter získali piloti 310. perutě 7 a půl jistých a 2 pravděpodobná vítězství, 12 letadel poškodili. 9 letců útvaru v té době přišlo o život a velitel letky B F/Lt František Burda padl po sestřelení flakem do zajetí. Již na začátku působení, 23. června 1942, však křídlo přišlo o svého velitele A. Vašátka, jehož nahradil Karel Mrázek.

Exeterské křídlo jako takové však nezaniklo, jen místa čs. perutí zaujaly jednotky britské a později i kanadské. S blížící se invazí do Evropy bylo letiště poskytnuto Američanům, kteří sem v dubnu 1944 přesunuli 440. skupinu pro přepravu jednotek vyzbrojenou více jak 70 stroji C-47/C-53 Dakota. Jejich úkolem bylo vysadit muže 101. výsadkové divize. V roce 1945 z Exeteru působily záchranné perutě a jednotky na odpočinku. V roce 1947 se Exeter stal záložním letištěm a byl předán k civilnímu užívání. Opět z něj létaly linky na Normanské ostrovy a další vnitrozemské spoje. V 80. letech prošlo letiště zásadní rekonstrukcí, kdy byla prodloužena hlavní ranvej a postavena nová odbavovací hala. Začalo také přibývat mezinárodních letů. Od roku 2007 má letiště civilního vlastníka a patří k nejdůležitějším v této oblasti Velké Británie, když ročně odbaví přes 800 tisíc cestujících.

V roce 2012 byla před hlavním vjezdem na letiště odhalena socha pilota RAF, která má připomínat roli základny v průběhu 2. světové války. Na plaketách na podstavci pomníku jsou uvedeny všechny jednotky, které v tomto období z letiště působily. Autorkou pomníku je sochařka Frances Margaret. Na rozdíl od působení polských nočních stíhačů, kteří Exeter a jeho okolí chránili v dubnu a květnu 1942 během německých nočních náletů, je působení čs. letců mezi místními obyvateli skoro zapomenuto. Stejně tak je letiště Exeter, místo zformování prvního čs. křídla, téměř neznámé u nás. Snad to tento krátký aspoň trochu napraví.

 

text: Michal Rak

foto: Archiv ČsOL a autora

 

01 - RAF Exeter
01 - RAF Exeter
02 - Letecký sn...
02 - Letecký snímek letiště Exeter z roku 1942, kdy z něj operovali také čs. letci.
03 - Současná p...
03 - Současná podob letiště (zdroj https://commons.wikimedia.org, upravila L. Starková).
04 - Původní bu...
04 - Původní budova z období 2. světové války s poválečnými úpravami.
05 - Budova vel...
05 - Budova velitelství 310. perutě, před kterou byla vybudována zahrádka s obrazy čs. pilotního odznaku a mapou ČSR.
06 - Památník s...
06 - Památník spojeneckých letců od sochařky Frances Margaret z roku 2012.
07 - V druhovál...
07 - V druhoválečné části hřbitova Exeter Higher Cementery je celkem 183 hrobů, plných 114 patří letcům, 29 z nich bylo z Polska. Žádný z pohřbených nepochází z Československa.