Vyhledávání



Jindřich Švorc se narodil 5. února 1886 v Ohnišově, v rodině obuvníka jako jedno z pěti dětí. Vyučil se knihařem, poté absolvoval jako tovaryš "zkušenou na vandru", při kterém prošel až na Istrii. V roce 1908 byl odveden do vojenské služby a 28. července 1914 byl mobilizačním rozkazem povolán do armády a zařazen k 30. zeměbraneckému pluku a nasazen do bojů na ruské frontě. Již 30. září 1914 u Komarova padl do zajetí. Vzhledem ke své profesi knihaře se dostal jako zajatec na práci do knížecí knihovny v Tomsku, kde pracoval na opravě knih. 

Když se dozvěděl o existenci československých legií, přihlásil se a byl včleněn do čs. vojska 22. srpna 1917 u Baryševky, a to k 8. čs. střeleckému pluku, 10. rotě, 2. četě jako střelec.

Krátce poté byl zařazen do poddůstojnické školy a po jejím absolvování 6. ledna 1918 povýšen do hodnosti svobodníka a ustanoven velitelem družstva.

Se svojí jednotkou se podílel na ochraně Transsibiřské magistrály na úseku Sudženské doly – Suslovo.

V červnu 1918 působili u Vladivostoku, v červenci následoval Nikolsk Ussurijský a Spasskoe, červenec až srpen Ussurijský front, v říjnu Tagil, Lája, Kordon, 59. rozjezd a Vrchní Lok, v listopadu Cholebský závod, v prosinci Kungurský nástup a Krjnsei, v lednu 1919 Sudivoskoe a Yryzany. Za všechny tyto aktivity byl 10. ledna 1920 povýšen na desátníka.

O tom jaké pocity prožívali legionáři, svědčí úryvek dopisu sestře Marii, psaný v Chabrinu, kde čekali na transport do Československa.

"Návrat domů je tuze komplikovaný", jak píše své sestře v dopise z 15. dubna 1920. Myšlenky všech ale byly silně nasměrované k domovu. Velení však objektivně nechtělo zasáhnout silou a čekalo se na vyřešení konfliktu mezi Rusy a Japonci a uvolnění cesty do Vladivostoku. Zatím vyčkávali na čínském území nedaleko Charbinu a lodě čekaly u Vladivostoku.

Teprve 6. června 1920 došlo k nalodění jejich pluku na loď CMS Dolar, která je přepravila přes oceán do Kanady. Odtud 15. července 1920 odpluli na lodi Valencia do vlasti a do Prahy dorazili dne 4. srpna 1920.

Po návratu byly des. Jindřichu Švorcovi uděleny revoluční a spojenecká medaile a měl povoleno nosit legionářskou uniformu. Dne 24. září 1920 byl des. Jindřich Švorc odeslán na voj. velitelství v Hradci Králové k demobilizaci. Jako civilista se zapojil do legionářského hnutí. Svědčí o tom i tablo červenokosteleckých legionářů.

Vzhledem k tomu, že se vrátil jako vdovec, nejprve vypořádal své majetkové poměry. Pustil se do práce ve svém oboru kartonážní výroby. Znovu se oženil, založil rodinu a postupně vybudoval kartonážní podnik, ve kterém zaměstnával až deset pracovníků. Zemřel v 78 letech.

text a foto: ses. Ernestýna Švorcová (snacha) a br. Otakar Michal

01 - Řadový rus...
01 - Řadový ruský legionář, desátník Jindřich Švorc
03 - Úryvek z d...
03 - Úryvek z dopisu psaný Jindřichem Švorcem z Charbinu sestře Marii.
04 - Úryvek z d...
04 - Úryvek z dopisu psaný Jindřichem Švorcem z Charbinu sestře Marii.
02 - Snímek 2. ...
02 - Snímek 2. čety 10. roty 8. čs. střeleckého pluku v čínském Charbinu.
05 - Tablo jedn...
05 - Tablo jednoty ČsOL v Červeném Kostelci, jejímž členem byl i Jindřich Švorc.

Partneři



Navštivte



© 2015 Českoslovenká obec legionářská
patka