Vyhledávání



Po vzniku Československa vyjádřili představitelé němec­kých politických směrů v českých zemích nesouhlas s po­stavením německojazyčného obyvatelstva a 29. října 1918 v Liberci vyhlásili vytvoření provincie Deutschböhmen v se­verozápadních Čechách a požadovali její začlenění do Německého Rakouska, jehož Prozatímní národní shromáž­dění bylo ustanoveno ve Vídni již 21. října 1918. Součástí Německého Rakouska měly být i další tři německojazyčné provincie na území ČSR, Sudetenland ve slezském pohrani­čí, Böhmerwaldgau na Šumavě, Deutschsüdmähren na jihu Moravy a tři exklávy — Brno, Jihlava a Olomouc. 

V nárokovaných oblastech formálně převzaly výkon­nou moc československé národní orgány revolučním aktem z 28. října, německé z rukou císaře 31. října. Den po vyhlášení republiky v Německu vyhlásilo 12. listopadu Německé Rakousko své připojení k Německu. Hospodářsky na tom byly německé provincie velmi špatně. Lidé trpěli hladem, nouzí a zmatkem v dopravě. Návrhy české strany na uspořádání poměrů Němci odmítli. Česká reprezentace se naopak odmítla vzdát pohraničních území s odůvodněním, že nový stát nemůže ekonomicky, sociálně ani politicky existovat bez historického pohraničí českých zemí. Navíc by odtržení po­hraničí znamenalo územní rozšíření právě poraženého Ně­mecka, které bylo oprávněně viněno z podílu na rozpoutání světové války.

Po konsolidaci státní správy se vláda Československa roz­hodla v druhé polovině listopadu pro vojenské obsazení pohraničního území za pomoci nově vytvářených jednotek domácího vojska. V podstatě bez problémů a rychle proběhlo obsazování župy Böhmerwaldgau na Šumavě, které bylo zakončeno již 3. prosince dvouhodinovým vítězným bojem o Kaplici. Po rázném zlomení odporu v Mostu byla již ostatní města provincie Deutschböhmen v severozápadních Če­chách obsazena do poloviny prosince bez boje. Sídlo vlády Sudetenlandu v Opavě padlo 18. prosince po dvouhodinovém boji a následně přešla do správy československých orgánů všechna místa na území severní Moravy. Téměř v souběhu probíhalo i obsazování separatistického kraje Deutschsüd­mähren na jihu Moravy s boji o Znojmo. Obsazena byla i část Českých Rakous, které připadly Československu.

Počátkem března 1919 na některých místech pohrani­čí propukly demonstrace a povstání německých obyvatel vyvolané měnovou odlukou a uzavřením hranic s Němec­kem a Rakouskem. Při potlačení těchto pokusů o povstání v Kadani a Štenberku došlo ke střelbě. Poté, co v roce 1919 Rakousko uznalo samostatnost ČSR a zřeklo se jakýchkoli požadavků na její území, se situace v pohraničí až do nástu­pu nacismu v Německu uklidnila.

 

text: br. Jiří Filip

foto: Archiv ČsOL

 

01 - Demonstrac...
01 - Demonstrace za odtržení německojazyčného území
02 - Přísaha Sl...
02 - Přísaha Slovácké brigády 17. listopadu 1918 v Hodoníně
03 - Schéma čes...
03 - Schéma českých německojazyčných provincií Německého Rakouska, které měly být v roce 1918 připojeny k Německé republice
04 - Příjezd če...
04 - Příjezd československého vojska 30. listopadu 1918 na nádraží v Českém Krumlově
05 - Schéma obs...
05 - Schéma obsazení Mikulova Slováckou brigádou 16. prosince 1918
06 - Pohraniční...
06 - Pohraniční československá stráž 17. domobraneckého praporu z Itálie u Otovic
 

 

 

 

Partneři



Navštivte



© 2015 Českoslovenká obec legionářská
patka