Vyhledávání



Pouť ke Zborovu

Letos v červenci jsme si připomněli stoleté výročí bitvy u Zborova. Součástí rozsáhlých oslav byla i autobusová pouť, jejíž trasa vedla přes místa spojená s čs. odbojem 1. a 2. světové války v Polsku a Ukrajině, k hlavnímu místu oslav, Bratrské mohyle v Kalinivce. 

Autobus vyrazil z Prahy večer v úterý 26. června a přes Brno a Ostravu mířil k první zastávce, kterou byl polský Krakov. Sem dorazil brzy ráno následující den a po krátkém odpočinku jsme se vydali do prvního cíle poutě. Tím byly Bronowice Małe, dnes krakovské předměstí, v roce 1939 zde však stál tábor harcerstva (polská obdoba skautingu), který byl přidělen čs. uprchlíkům a stal se tak jedním z míst vzniku 2. čs. zahraničního odboje. Část zde ubytovaných mužů se v září podílela na obrany Polska před německým útokem. Od té doby se však místo hodně změnilo. Tábor již nestojí a na jeho místě vyrostla po válce nová zástavba. Pozůstatky tábora by se tak mohli nacházet na zahradách zdejších domů. Před nimi došlo k malému zastavení a Milan Mojžíš krátce přiblížil historii místa i čs. jednotky v Polsku. 

Následoval přesun do centra Krakova, kam jsme však dorazili v časných ranních hodinách, kdy se město teprve probouzelo ke každodennímu shonu. V klidu jsme si tak prohlídli kostely sv. Petra a Pavla a Panny Marie, budovu tržnice z 16. století a staré náměstí. Část poutníků poté pokračovala na prohlídku královského hradu Wawel, část se přesunula do Muzea polského letectva. V jeho sbírkách se nachází velké množství unikátních letadel, včetně sbírky strojů z 1. světové války. Ty byly do Polska převezeny, společně s řadou dalších exponátů (např. letounem Curtiss Hawk II gen. E. Udeta) z Berlína v průběhu 2. světové války, aby unikly spojeneckému bombardování. V muzeu je ale řada dalších zajímavých letadel, např. Spitfire Mk.XVI, který používaly polské perutě v RAF, rekonstruovaný Messerschmitt Bf 109 G-6, jehož vrak byl v roce 2000 vyzdvižen z jezera Trzebuń či na rekonstrukci čekající francouzská lehká stíhačka Caudorn 714, kterou na jaře 1940 používala polská jednotka GC I/145. V expozici nechybí ani několik letadel čs. konstrukce, kolekce sovětských MiGů a Suchojů a samozřejmě mnoho strojů polských.

Nesledoval přejezd do nedalekého Szczpanówa, kde je rodiště sv. Stanislava (asi 1030-1079), patrona Polska. Ten se v roce 1072 stal krakovským biskupem, byl ale zavražděn králem Boleslavem II. Smělým, zřejmě i za to, že kritizoval jeho zhýralý život. Po tomto světci je pojmenován Řád sv. Stanislava, který založil polský král Stanislav II. v roce 1765, po vzniku Polského království (Kongresovka) v roce 1815, které tvořilo unii s Ruskem, byl nejprve carem využíván k odměňování polských šlechticů, později byl zařazen mezi další polské řády a během 1. světové války jím bylo oceněno i mnoho čs. legionářů. Jejich historie je také přímo spojena se Szczepanowém. Po přesunu na frontu se do oblasti této vsi přesunula hlídka ppor. Petříka z 1. roty České družiny a 6. lisotpadu se utkala s nepřítelem, kterého odrazila. Během boje však padli Antonín Řehák, Josef Vasický a Černohorec Džuro Nikolič. Jednalo se o první bojové ztráty Družiny. Na vojenské čísti zdejšího hřbitova, kde jsou společné hroby ruských, německých a rakousko-uherských vojáků, proběhla krátká pietní akce, po které promluvila Ivana Čílová, vnučka gen. Číly, který se jako prostý voják těchto bojů účastnil.

Výprava pokračovala do nedalekého Tarnówa, kde se na budově zdejší školy nalézá pamětní deska padlých členů České družiny. Místo je důležité také proto, že v lednu 1915 před touto školou složilo přísahu 231 tzv. novodružiníků, čs. zajatců, kteří se dobrovolně přihlásili ke službě v Družině. Na místě nás již očekávala delegace školy vedená paní ředitelkou Annaou Mach. Před pamětní deskou došlo k pietnímu aktu, po němž následovaly proslovy Milana Bachana z Odboru péče o válečné veterány MO, který připomněl historii Družiny, a paní ředitelky, která ocenila česko-polskou spolupráci, uvedla, že jsou na umístění desky patřičně hrdí, starají se o odkaz čs. vojáků a na závěr pozvala poutníky na malé pohoštění do budovy školy. To proběhlo v přátelském duchu a v jeho průběhu byly paní ředitelce a dalším zainteresovaným předány pamětní předměty ČsOL.

Polská část poutě byla zakončen v muzeu Blizna. Do okolí této vesnice se v roce 1943 přesunuly testy tzv. zázračných zbraní, letounových střel V-1 a raket V-2, poté co Penemünde začalo být ohrožováno nálety Spojenců. Testy zde probíhaly až do léta 1944, kdy se prostor dostal do ohrožení postupu Rudé armády. Polským odbojářům se pak podařilo získat mnoho cenných informací i reliktů těchto zbraní, které se jim podařilo odeslat do Velké Británie. Na to upomíná pamětní deska před muzeem. To samo se nachází za vysokým plotem a jeho dominantou jsou repliky rakety V-2 a střely V-1, letoun Antonov An-2 a obrněný vůz. V jediném domě, který má podobu válečného baráku, je popsána historie a vystaveno mnoho válečných artefaktů, které se podařilo získat v okolí, zejména na střelnici.

Následoval přejezd na Ukrajinu přes hraniční přechod Korczowa-Krakowiec, který nám zabral něco málo přes 2 hodiny, a cesta do Lvova. Zde jsme se ubytovali v hotelu Sputnik. Následující dopoledne bylo vyhrazeno prohlídce města. Před tím jsme se ale přesunuli k soše presidenta T. G. Masaryka před základní školou na ulici, která nese jeho jméno. Zde byla položena kytice, zaznělo Ach synku, synku a paní Ludmila Dejneka, předsedkyně zdejší České besedy, přiblížila vztah českých Ukrajinců k Masarykovi, snahy o pojmenování blízké školy jeho jménem a zmínila, že o něm na Ukrajině vyšla kniha. Následovalo předání daru České besedě, zejména publikací. Následně nám byla paní Ludmila průvodkyní po centrum Lvova s několika kostely, tím nejzajímavějším byla zajisté průběžně rekonstruována arménská katedrála z 14. století. Pak jsme se s naší milou průvodkyní rozloučili a odjeli do Lucku.

Zde měla následovat prohlídka města a hradu. V době příjezdu se však zvedl silný vítr a zakrátko začala silná boře, takže jsme se jeli rovnou ubytovat do hotelu. Poté jsme se přesunuli do pivovaru Zeman, kde na nás čekalo výborné pohoštění, uvítala nás paní Evženie Vasyljeva, předsedkyně Matice volyňské a na krátko si k nám přisedl i pan majitel. Část poutníků pokračovala v konzumaci místního piva, část využila nabídky paní Leny Bubela k prohlídce města. Ta začala v nedalekém parku, kde je mnoho pomníků, např.  vítězství v 2. světové válce, hroby vojáků padlých při osvobozování města či pomník k černobylské katastrofě. Pokračovali jsme do centra a zastavili jsme se též u kanceláří České besedy, které se nachází v historické budově české školy. Také zde jsme zástupcům předali dary.

V pátek 30. června jsme se přesunuli do obce Český Malín, kde proběhl pietní akt k 74. výročí vypálení obce a povraždění a upálení 374 Čechů, 26 Poláků a 132 obyvatel vedlejšího ukrajinského Malína. První část se odehrála na pietním místě, kde dříve stál kostel, druhá pak na hřbitově, kde se nachází hromadný hrob obětí. Na místě promluvila Dagmar Martínková, předsedkyně Sdružení Čechů z Volyně a jejich přátel, a starostka Malína. Na závěr pietního aktu zazněla československá hymna. Poté jsme pokračovali do Dubna, kde došlo k položení základního kamene chystaného pomníku padlých příslušníků Čs. střeleckého pluku a čs. brigády v období od vzniku do přesunu ke Zborovu. A poté se přesunuly o několik set metrů dále k pamětní desce Ireny Malínské (1925-2012), bývalé zdravotnice 1. čs. armádního sboru. Po poležení věnce o životě této neobyčejné ženy promluvila D. Martínková.

Následně se již autobus vydal ke Zborovu a k Bratrské mohyle v Kalynivce. Zde následující dva dny poutníci pomáhali s přípravou hlavního aktu, přičemž noc trávili v nedalekém Ternopilu, kde bylo připraveno také mnoho kulturních akcí. V neděli 2. července se poutníci účastnili zborovských slavností. Následujíc den se pak vydali zpět do republiky. Ráno ještě proběhl krátký pietní kat na místě hrobu rakousko-uherských vojáků 86. pluku v Korošilově pod postavením „Mogila“ a po přejezdu ukrajinsko-polské hranice zastávka na Fortu XV Borek pevnostního systému města Přemyšl. Pouť skončila v úterý 4. července ráno v Praze a účastníci si zajisté odnesli řadu nezapomenutelných zážitků. 

text: Michal Rak

01 - Unikátní l...
01 - Unikátní letoun Grigorovič M-5 v expozici letounů 1. světové války v krakovském leteckém muzeu.
02 - Pietní akt...
02 - Pietní akt na szczepanówském hřbitově.
03 - Pietní akt...
03 - Pietní akt v Tarnówě.
04 - Muzeum Bli...
04 - Muzeum Blizna.
05 - Pietní akt...
05 - Pietní akt u pomníku Tomáše G. Masaryka ve Lvově.
06 - Pietní akt...
06 - Pietní akt v Českém Malíně.
07 - Pietní akt...
07 - Pietní akt v Českém Malíně.
08 - Položení z...
08 - Položení základního kamene v Dubně.

Partneři



Navštivte



© 2015 Českoslovenká obec legionářská
patka