Vyhledávání



Novodružiník Augustin Kmošek

Před sto lety, 12. srpna 1916, byl v Záhřebu popraven novodružiník Augustin Kmošek. Osud polozapomenutého hrdiny si připomněli účastníci vzpomínkové poutě ČsOL do Srbska a Rumunska na záhřebském centrálním hřbitově Mirogoj.

Augustin Kmošek se narodil 24. prosince 1889 otci Mikuláši a matce Heleně (rozené Drimlové) v domě č. p. 143 v obci Litrbach (dnes Čistá) u Litomyšle. Měl sedm sourozenců. Jeho otec byl mlynářem, stejné povolání po vychození čtyř tříd měšťanky vykonával i Augustin. Od roku 1910 vykonával prezenční vojenskou službu, se zhoršující se situací v Evropě byl 3. srpna 1914 mobilizován a po vypuknutí války poslán s vysokomýtským 98. pěším plukem na ruskou frontu. V okolí polského města Ryglice byl, pravděpodobně 24. prosince 1914, zajat.

V této oblasti již od počátku války operovala jednota čs. dobrovolníků Česká družina. V té době také začalo platit nařízení, že do družiny mohou vstoupit nový dobrovolníci z řad zajatců, pokud podají přihlášku bezprostředně po zajetí. První takováto skupina tak učinila 21. prosince, Kmošek o pět dní později (13. prosince podle juliánského kalendáře). Výcvik nových dobrovolců probíhal v Tarnově a byl zakončen 31. ledna 1915 slavností přísahou. Následovalo přidělení těchto "novodružiníků" jednotlivým rotám, Kmošek byl 4. února zařazen s dalšími 45 muži do čtvrté. Jeho jednotka se, stejně jako celá družina, právě přesouvala do nové operační oblasti v Karpatech. 4. rota působila u města Gorlice. Zde jí také zastihl německý útok gen. von Meckensena zahájený 2. května 1915. Kmošek byl během něho zraněn do ruky a padl do zajetí. Němci ho následně předali Rakušanům.

Byl převezen do Budapešti a zde léčen. Po uzdravení byl poslán do zajateckého tábora, kde se vydával za ruského Poláka Ondřeje Boberova z Varšavy, protože v případě  prozrazení mu jako vlastizrádci hrozil trest smrti. Zdá se, že jeho krytí fungovalo. Byl krátce přidělen na práci v Budapešti, následně byl převezen do Bělehradu, kde pracoval na výstavbě silnice do Šabace. Po nějaké době byl poslán na velkostatek barona Guttmanna v Orahovici. Odtud však po čase utekl a byl 1. srpna 1916 zadržen četnickou hlídkou v nedalekém Osijeku. Při výslechu se pak přiznal, že po zajetí v roce 1914 vstoupil do České družiny. Byl proto předán armádě, která okamžitě zahájila soudní řízení stanného práva.

Soud proběhl 12. srpna v Záhřebu podle §327 voj. trestního zákona – ostatní proti branné moci státu namířené činy s hrozícím trestem smrti oběšením. Jako advokát mu byl přidělen dr. Hugo Kon, který chtěl obhajobu postavit na nejasné totožnosti. Kmošek však vše odmítl a trval na svém přiznání. Obžaloba také zajistila vojáka, který s Kmoškem sloužil v Dalmácii a ten ho pozitivně identifikoval. A ačkoliv se zřejmě celý soudní dvůr stavěl ke Kmoškovi vstřícně a snažil se najít cestu mírnějšího trestu, Kmošek z nějakého důvodu tvrdohlavě trval na přiznání. Byl tedy odsouzen k trestu smrti oběšením. Rozsudek musel potvrdit velící generál v Záhřebu, vedoucí soudce dr. Sommer ho však dvakrát osobně prosil o omilostnění. Generál ovšem svolil jen ke změně způsobu popravy z oběšení na zastřelení. Rozsudek byl vynesen v 5 hodin odpoledne, poprava proběhla o dvě hodiny později.  Dr. Kon se snažil získat milost ve Vídni, vzhledem k rychlosti vykonání trestu však odpověď nepřišla včas. Augustin Kmošek byl pohřben 15. srpna 1916.

Mikuláš Kmošek byl o synově osudu spraven přípisem ze dne 21. srpna 1916. Augustin Kmošek se stal třetím a posledním prokazatelně popraveným příslušníkem České družiny, před ním stejný osud potkal v prosinci 1914 dvojici rozvědčíků ze slavné mise do Českých zemí Antonína Grmelu a Josefa Müllera.

 

text: Michal Rak

 

tarnopol

Partneři



Navštivte



© 2015 Českoslovenká obec legionářská
patka