Vzpomínka na rodinu Stehlíkových

Vzpomínkový akt se uskuteční v neděli 28. května 2017 v 10 hodin u domu rodiny Stehlíkových v Rokycanech (dnes Stehlíkova ulice, č.p. 319/II).

Akci pořádá:

• Český svaz bojovníků za svobodu – oblastní výbor Rokycany
• Československá obec legionářská – jednota Rokycany
• Město Rokycany

Příběh Václava Stehlíka

Na popravišti zřízeném nacisty v místě střelnice byla den po atentátu na protektora Heydricha popravena celá rodina Stehlíkových, která ukrývala ve svém domě atentátníky Gabčíka a Kubiše. Otázkou zůstává, zda udání Františka Marešky gestapo vůbec uvěřilo.

Když Cupal a Lukaštík od Stehlíkových 1. května 1942 odešli, došlo k dramatické situaci, která způsobila rodinnou tragédii. František Mareška se pohádal se svou manželkou i s jejím otcem, penzionovaným železničářem Václavem Stehlíkem, údajně ze žárlivosti, a šel vše nahlásit na četnickou stanici. Četníci chtěli jeho udání zamést pod koberec, ale Mareška trval na tom, že mají jeho výpověď předat gestapu. To se nakonec i stalo a gestapo zatklo Stehlíkovi i manžele Mareškovy 25. května, dva dny před atentátem na protektora.

Den po atentátu obdržel šikovatel jednotky Johannes Michel rozkaz k utvoření popravčí čety, do které se mimochodem několik mužů přihlásilo dobrovolně. Zůstává otázkou, proč v nastalé situaci, kdy nacisté vyhlásili stanné právo a zuřivě pátrali po pachatelích atentátu, nebyli Stehlíkovi dopraveni na výslech do Prahy a popraveni až později. Je pravděpodobné, že Němci Mareškovi neuvěřili, ale okamžitá poprava se jim hodila pro zastrašení obyvatelstva a vyvolání psychózy. Šlo o vůbec první oběti stanných soudů v celém protektorátu.

Podle dochovaného protokolu prosila cestou na popraviště zoufalá Josefína Marešková o milost a snažila se své trýznitele v uniformách policie obměkčit poukazem na své dvě malé děti. Třiašedesátiletý Václav Stehlík se při popravě choval velice statečně, stejně jako jeho děti. Šestnáctiletý František Stehlík chtěl bránit svoji matku, která nakonec omdlela a byla zastřelena v bezvědomí. Po Františku a Josefíně Mareškových zůstala dvouletá dcera Jaroslava, kterou si tajně osvojili sousedé. Přestože po ní usilovně pátralo gestapo, nebyla odhalena a válku přežila.