Poslední rozloučení s válečným veteránem Robertem Mazurkem

V obřadní síni v Karviné se v pondělí 26. října sešli rodinní příslušníci, členové Československé obce legionářské k poslednímu rozloučení s des. v. v. br. Robertem Mazurkem, jedním z posledních válečných veteránů, který zemřel 22. října 2020 ve věku 95 let. Br. Mgr. Václav Krejčí, oblastní koordinátor péče o válečné veterány, přednesl smuteční projev, kde zmínil jeho činnost v době 2. světové války, kdy se letech 1944-45 aktivně účastnil bojů jako příslušník Čs. samostatné obrněné brigády ve Francii u Dunkerque. 

Robert Mazurek se narodil 5. března 1925 v obci Závada na Těšínsku, kde vychodil českou obecní a následně měšťanskou školu v Petrovicích u Karviné. Jeho otec byl železničářem, maminka zemřela, když bylo Robertovi 9 let. Vyučil se zámečníkem a pracoval ve šroubárně v Karviné. V těžké době německé okupace Těšínska přijal jeho otec, z existenčních důvodů tzv. Deutsche Volksliste III, slezskou národnost, což znamenalo, že Robert musel nastoupit službu v německé armádě. V roce 1942 byl ve svých 17 letech povolán do německé armády a byl odveden do Francie, do města Metz. V Normandii byl při vylodění spojeneckých armád zajat kanadskými jednotkami 8. června 1944 u Bayeux. Společně s dalšími dobrovolníky se přihlásil do čs. zahraniční jednotky a byl přesunut do Edinburghu ve Skotsku. Po vykonání vojenské přísahy byl vycvičen jako tankista a zařazen ke štábní rotě Čs. samostatné obrněné brigády ve Velké Británii, jíž velel generál Alois Liška. Koncem srpna byla jednotka přesunuta do Francie kde převzala 8. října 1944 od Britů obléhání přístavu Dunkerque, který Němci přetvořili na tvrdou pevnost, kterou bránilo na 12 000 německých vojáků. Robert Mazurek se účastnil prvních bojů naší jednotky u francouzského přístavního města Dunkerque, 28. října 1944 a následně 5. listopadu 1944, kdy byl těžce raněn střepinami granátu do nohy, kolena a zad. Po uzdravení se již bojů neúčastnil, byl odvelen do Belgie a po skončení války přesunut do vlasti. Za projevenou statečnost v boji byl několikrát vyznamenán např. Čs. medailí Za chrabrost před nepřítelem, Pamětní medailí Čs. armády v zahraničí se štítkem Francie. V dubnu 1946 byl demobilizován a pracoval jako zámečník na dráze v Depu v Bohumíně, později, až do důchodu, na dole Čs. armády v Karviné.

Robert Mazurek byl i přes pokročilý věk, velmi aktivní, bydlel sám v rodinném domku v Petrovicích u Karviné, kde se věnoval své velké vášni - chovu holubů. Letos v červenci byla br. Robertu Mazurkovi udělena Medaile Moravskoslezského kraje Za zásluhy.

Čest jeho památce!

text a foto: br. Teodor Hybler

Bratr Robert Ma...
Bratr Robert Mazurek v Bystřici v roce 2019.
Bratr Václav Kr...
Bratr Václav Krejčí při smutečním projevu.
Čestnou stráž b...
Čestnou stráž během obřadu stál bratr Viliam Kalinčík.
Robert Mazurek ...
Robert Mazurek v roce 1945.
Parte br. Rober...
Parte br. Roberta Mazurka.
Setkání br. Rob...
Setkání br. Roberta Mazurka a br. Petra Majera, předsedy ČsOL jednoty Frýdek-Místek, v roce 2019.