Odhalení obnoveného hrobu legionáře Jana Čondla

Dne 9. prosince 2020 byl na hřbitově při kostele sv. Jana Křtitele v Dolní Lutyni slavnostně odhalen obnovený hrob italského legionáře a strážmistra finanční stráže Jana Čondla. Stalo se tak za účasti zástupců Jednoty Československé obce legionářské Ostrava 1, která celý počin iniciovala, Celního úřadu pro Moravskoslezský kraj a Moravskoslezského klubu celníků, jejichž příslušníci a členové přispěli na obnovu náhrobku finanční sbírkou, a představitelů obce Dolní Lutyně. 

Jan Čondl se narodil 4. července 1887 do rodiny obchodníka v jihočeském Cepu. Mládí však prožil v blízkých Mladošovicích, kde se posléze začal živit jako pekař a založil vlastní rodinu. Roku 1915 musel jako tisíce dalších krajanů narukovat k císařskému a královskému pěšímu pluku č. 23, s nímž prošel krutými pozičními boji na italské frontě. V srpnu 1916 utrpěl během šesté bitvy na Soči zranění a padl do zajetí. Následně byl odeslán na do zajateckého tábora Santa Maria Capua Vetere pod dřímajícím Vesuvem. Právě zde vznikl na počátku roku 1917 Československý dobrovolnický sbor v čele s Janem Čapkem, který se posléze stal základem československé legie v Itálii. Do jejích řad vstoupil také Jan Čondl, který byl v dubnu 1918 zařazen k 31. střeleckému pluku. Do bojů s rakousko-uherským vojskem se sice již aktivně zapojit nestačil, pod palbou se ale znovu ocitl při potyčkách s Maďary na Podkarpatské Rusi, kam byl pluk vyslán na počátku roku 1919. Coby vyučený pekař byl pak Čondl přeložen k polní pekárně, kde sloužil až do demobilizace v říjnu téhož roku.

K pečení chleba v civilu se ale už nevrátil, namísto toho se rozhodl přihlásit k finanční stráži. Po nezbytném zaškolení nastoupil v srpnu roku 1920 službu u pohraničního oddělení v Dětmarovicích. Služba na tehdejším československo-polsko-německém pomezí, zmítaném národnostním antagonismem a sociálním napětím, nebyla pro "finance" vůbec snadná a bezpečná, což dokládá i nešťastný osud Jan Čondla. Dne 9. prosince 1921 zadržel Čondl na hranici podezřelého muže, kterého chtěl eskortovat na oddělení. Pašerák však v nestřežený moment vytasil skrytý revolver a Čondlovi výstřelem způsobil smrtelné zranění. Následné pátrání po pachateli bylo neúspěšné. Trojnásobný otec Jan Čondl byl pohřben 12. prosince 1921 v Německé (dnes Dolní) Lutyni.

Bezmála sto let stál Čondlův hrob na dolnolutyňském hřbitově jako němý svědek rodinné tragédie. Podrobnosti neštěstí z prosince 1921 se z kolektivní paměti většiny místních pozvolna vytratily a pískovcový náhrobek časem začal chátrat. Jeho špatný stav v roce 2019 zapříčinil preventivní odstranění samosprávou. Zpráva o zmizení hrobu se díky místním občanům dostala ke členům Jednoty Československé obce legionářské Ostrava 1. Během následného pátraní se br. Tomáši Ruskovi podařilo navázat kontakt s potomky Jana Čondla, a odkrýt detaily jeho smutného příběhu. Odtud byl již jen krůček k obnově hrobu, která byla umožněna díky výtěžku finanční sbírky mezi současnými i bývalými příslušníky Celní správy České republiky z Moravskoslezského kraje, následovníků meziválečného sboru finanční stráže.

Při obnově hrobu, na níž se finančně podílela také Čondlova rodina a obec Dolní Lutyně, bylo dbáno na to, aby při užití odolnějšího materiálu byla zachována kompozice původního náhrobku. Nově přibyla bronzová plaketa Československé obce legionářské "Památce legionáře", upozorňující na opomenutou účast zemřelého v boji za národní osvobození v letech první světové války. Rekonstrukce také umožnila opravit v nápisu z roku 1921 chybně uvedené místo narození. Místo posledního odpočinku Jana Čondla tak opět získalo důstojnou podobu.

K slavnostnímu odhalení došlo na den přesně 99 let od Čondlova úmrtí. Jeho život i tragický skon přítomným přiblížil br. Tomáš Rusek, tajemník Jednoty Československé obce legionářské Ostrava 1. Předseda téže jednoty br. Martin Lokaj vyjádřil všem zúčastněným dík za podporu. Nad hrobem promluvili také plk. Kamil Kaluža, ředitel Celního úřadu pro Moravskoslezský kraj a pan Petr Vlček, předseda Moravskoslezského klubu celníků. Oba vzdali hold padlému kolegovi, který představuje mravní vzor i současným celníkům a zároveň se hrdě přihlásili k tradicím finanční stráže Československé republiky. Věříme proto, že památka Jana Čondla se neomezí pouze na jméno vytesané do kamene, ale bude i nadále žít mezi moravskoslezskými příslušníky Celní správy České republiky.

Jejich historii a současnou činnost si v Dolní Lutyni ostatně připomene již v příštím roce společně s výstavou o Janu Čondlovi a československých legiích v Itálii, jež dodatečně nahradí doprovodný program slavnostního odhalení, nerealizovaný z důvodu protiepidemických opatření.

text: br. Tomáš Rusek a br. Martin Lokaj
foto: br. Tomáš Herman

 

Odhalení obnove...
Odhalení obnoveného hrobu legionáře Jana Čondla
Odhalení obnove...
Odhalení obnoveného hrobu legionáře Jana Čondla
Odhalení obnove...
Odhalení obnoveného hrobu legionáře Jana Čondla
Odhalení obnove...
Odhalení obnoveného hrobu legionáře Jana Čondla
Odhalení obnove...
Odhalení obnoveného hrobu legionáře Jana Čondla
Odhalení obnove...
Odhalení obnoveného hrobu legionáře Jana Čondla
Odhalení obnove...
Odhalení obnoveného hrobu legionáře Jana Čondla
Odhalení obnove...
Odhalení obnoveného hrobu legionáře Jana Čondla
Odhalení obnove...
Odhalení obnoveného hrobu legionáře Jana Čondla
Odhalení obnove...
Odhalení obnoveného hrobu legionáře Jana Čondla