Představení knihy vzpomínek válečné veteránky ses. Naděždy Brůhové

V rámci projektu Péče ČsOL o válečné veterány vydala Československá obec legionářská ve spolupráci se Sdružením Čechů z Volyně a jejich přátel vzpomínky válečné veteránky ses. Naděždy Brůhové, které pro vydání připravil br. Jan Valíček. 

V souladu s aktuálně platnými protiepidemickými opatřeními se podařilo uspořádat slavnostní uvedení knihy dne 15. prosince 2020 v Žatci za přítomnosti obou autorů knihy, a rovněž vedoucího projektu Péče ČsOL o válečné veterány br. Viktora Šinkovce a předsedkyně Sdružení Čechů z Volyně a jejich přátel Dagmar Martinkové.

Naďa Brůhová se narodila 13. září 1925 v Moskovštině na Volyni. Kolem roku 1935 se její rodina přestěhovala do Novin Českých, kde dokončila školní docházku. Poté pracovala na hospodářství jejích rodičů. V roce 1942 nebyla díky zásahu tehdejšího starosty Novin Českých odvlečena na totální nasazení do Německa. Po příchodu "Svobodovy armády" na Volyň se do ní dobrovolně přihlásila a 25. července 1944 byla odvedena v Kamenci Podolském. Po absolvování výcviku v Potůčku byla zařazena jako spojařka štábní baterie u 2. dělostřeleckého pluku 1. brigády. Jejím úkolem bylo navazování a udržování spojení mezi pozorovatelnou a bateriemi. Prošla řadou bojišť v rámci Karpatsko-dukelské operace, jako byla Machnówka, Krosno, dělostřelecká příprava u Jasla, Dukla i Dukelský průsmyk. Zúčastnila se i bojů u smutně proslulé kóty 534. Na československém území to byly Vyšný Komárnik, Nižný Komárnik, Liptovský Mikuláš a konec války ji zastihl v Kroměříži. Den po kapitulaci Německa o vlásek unikla smrti, když jí a její nejlepší kamarádce Libuši Novákové politruk Douhanič nedovolil jet na stupačkách nákladního automobilu. Ten byl nedaleko Vsetína napaden střelbou ukryté německé jednotky, a kromě jednoho byli převážení vojáci postříleni.

Po skončení války se Naďa Brůhová rozhodla zůstat v Československu a sloužila u vojenské skupiny Žatec, které velel její oblíbený velitel škpt. Jaroslav Perný, který jí dělal velitele i během války. Od ledna 1946 měla vlastní hospodářství ve Staňkovicích, na kterém hospodařila. V roce 1951 se provdala za Aloise Brůhu ze Staňkovic. Poté pracovala v JZD Staňkovice, inseminační stanici a od roku 1964 až do odchodu do důchodu pracovala jako školnice na Základní škole ve Staňkovicích. Válečné zásluhy Naděždy Brůhové byly oceněny řadou československých a sovětských vyznamenání a medailí, mimo jiné Československou medailí za chrabrost před nepřítelem, Pamětní medailí československé armády v zahraničí, Dukelskou pamětní medailí či Řádem rudé hvězdy. V současné době žije Naďa Brůhová ve Staňkovicích u Žatce.

text: br. Jan Valíček, br. Jiří Filip

foto: Saša Martinková

Představení kni...
Představení knihy vzpomínek válečné veteránky ses. Naděždy Brůhové
Představení kni...
Představení knihy vzpomínek válečné veteránky ses. Naděždy Brůhové
Představení kni...
Představení knihy vzpomínek válečné veteránky ses. Naděždy Brůhové
Představení kni...
Představení knihy vzpomínek válečné veteránky ses. Naděždy Brůhové