SJEZD 2021: Slavnostní shromáždění ČsOL v Pantheonu Národního muzea

Úspěšné oslavy 100. výročí založení Československé obce legionářské se odehrály v překrásném sále Národního muzea Pantheon, kde se v pátek 3. září od 18. hodiny odehrálo za dodržení všech aktuálně platných protiepidemických opatření Slavnostní shromáždění ČsOL za účasti vysokých představitelů našeho veřejného života, válečných veteránů, představitelů spolupracujících spolků, institucí a partnerů ČsOL jakožto představitelů naší organizace včetně členek a členů Republikového výboru ČsOL. Nad slavnostním shromážděním převzal záštitu prezident republiky pan Miloš Zeman. 

Slavnostní shromáždění zahájily tóny Husitského chorálu a přinesení státní vlajky, praporu ČsOL a historických praporů. Následně sálem zazněla státní hymna v působivém podání sopranistky paní Karolíny Cingrošové. Poté již byli přivítáni všichni přítomní a jmenovitě vzácní hosté, k nimž patřili místopředseda Senátu PČR pan Jiří Oberfalzer, místopředseda Poslanecké sněmovny PČR pan Vojtěch Pikal, místopředseda vlády ČR pan Karel Havlíček, ministr obrany ČR pan Lubomír Metnar, náčelník Generálního štábu AČR pan arm. gen. Aleš Opata, náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky pan genpor. Jan Kaše, velvyslanec Slovenské republiky v ČR J. E. Rastislav Káčer, předsedkyně Výboru pro obranu Poslanecké sněmovny PČR paní Jana Černochová, primátor hlavního města Prahy pan Zdeňek Hřib, hejtman Pardubického kraje pan Martin Netolický, J. E. Dominik kardinál Duka, patriarcha Církve československé husitské pan Tomáš Butta, ředitel Odboru zahraničního Kanceláře prezidenta republiky pan Rudolf Jindrák, přidělenec obrany Slovenské republiky v ČR pan genmjr. Miroslav Kocián a v neposlední řadě rovněž generální ředitel Národního muzea pan Michal Lukeš. Vzhledem k pracovním povinnostem dorazil předseda vlády ČR pan Andrej Babiš v průběhu slavnostního setkání. Nejvyšší vedení ČsOL zastupoval předseda br. Pavel Budinský a místopředsedové bři. Tichomir Mirkovič a Tomáš Pilvousek.

Po přivítání byli účastníci požádáni, aby minutou ticha uctili památku všech členů a členek ČsOL, kteří nás navždy opustili, a vzdali hold těm z nich, kteří položili své životy v boji za svobodu. Čestný okamžik umocnily tóny Večerky, kterou z ochozu Pantheonu zahrál trubač Ústřední hudby AČR.

S úvodním slovem slavnostního večera poté vystoupil předseda ČsOL br. Pavel Budinský, jehož projev uvádíme:

X 001

"Vážení vzácní hosté,

dámy, pánové,

sestry a bratři,

je mi nevýslovným potěšením, že se dnes setkáváme v tomto překrásném sále Národního muzea. Velice děkuji panu generálnímu řediteli Michalu Lukešovi, že nám bylo laskavě umožněno, abychom právě zde společně zahájily oslavy jubilea Československé obce legionářské, která navzdory přejití tolika vichřic hněvu trvá a pracuje již 100 let. Velice vám za vaši účast děkuji. Vaší přítomnosti si nesmírně vážím.

Dovolte mi, abych při této slavnostní příležitosti promluvil o smyslu Československé obce legionářské. Ačkoli se naše organizace zrodila z války, nelidského běsnění prvního světového konfliktu, přece je, a vždy bude, v prvé řadě spolkem občanů republiky.

Českoslovenští legionáři si v počátcích Československa plně uvědomovali, že poté, co vybojovali samostatný československý stát, jsou navždy svázáni s jeho osudem. Jejich odpovědnost, kterou prokázali dobrovolným vstupem do legií, se proměnila v odpovědnost občanů republiky.

S tímto vědomím před 100 lety zakládali naši slavní předchůdci Československou obec legionářskou jako všelegionářskou organizaci, která bránila rozdrobení legionářského hnutí mezi tehdejšími politickými frakcemi. Československá obec legionářská díky tomu vystupovala jako jednotná, sebevědomá zastánkyně ideálů, na nichž byla republika založena; bránila odkaz zahraničního odboje, starala se o nápravu sociálních problémů svých členů a obětavě podporovala pozůstalé rodiny po československých legionářích.

-  -  - 

Státy se udržují těmi ideály, z nichž se zrodily.

Masarykova myšlenka s sebou nese naléhavou potřebu těch, kteří tyto ideály ponesou za všech okolností. Mezi ně se na předních místech řadili českoslovenští legionáři coby občané republiky za všech okolností. I přesto, že republika sama byla rozbita, okupována nebo upadla do vazalství, oni zůstali občané republiky. V odboji, ve věznicích a koncentračních táborech, před inscenovanými soudy, ve vyhnanství, v bídě i zapomnění.

Občané republiky v minutě poslední. – I tak nám osud určil udržet náš stát. Život jeho ideálů vykoupit naší smrtí. Československá obec legionářská ve své staleté historii nikdy neslevila ze svého osudového sepětí s republikou, neboť její členové byli vždy připraveni hájit svobodu, demokracii a humanismus. Tím uhájili smysl Československé obce legionářské a obhájili její existenci.

S plným vědomím svých slov prohlašuji na tomto místě, že se Československá obec legionářská nezměnila. Naopak – je si více než kdy jindy vědoma své slavné minulosti. Cítí stejně neodbytně svou odpovědnost k dnešku i společné budoucnosti. I dnes sdružuje občany republiky v nejlepším slova smyslu. Věřím, že naše činnost je toho dokladem.

Děkuji Vám, představitelům státu, armády, institucí, korporací, spolků a médií, že rozumíte smyslu Československé obce legionářské a dlouhodobě podporujete její práci. Vaše pochopení a spolupráce nám pomáhá odpovědně naplňovat poslání, které neseme již sto let.

Děkuji vám za pozornost."

Po potlesku přítomných, jenž byl věnován bratru předsedovy, vystoupil se zdravicí prezidenta republiky pana Miloše Zemana ředitel Odboru zahraničního Kanceláře prezidenta republiky pan Rudolf Jindrák:

X 002

Vážené dámy, vážení pánové,

bratři a sestry,

dovolte mi, abych vás pozdravil u příležitosti tak významného jubilea, které si v tento slavnostní večer Československá obec legionářská připomíná. V oněch sto letech, které uběhly od ustavujícího sjezdu Československé obce legionářské se odráží celé dějiny naší moderní státnosti. Nemohlo tomu být ani jinak vzhledem k tomu, že zakladatelé vaší organizace byli v prvé řadě zakladateli státu, kteří na bojištích první světové války nasazovali své životy za ideál svobodného života ve vlastní republice.

Rozvoj a rozkvět našeho státu šel ruku v ruce s prací Československé obce legionářské, zatímco jeho pád do nesvobody znamenal vždy likvidaci organizace, pronásledování jejích členů, ale také jejich nový boj za znovuzískání svobody. Ať již to byla obětavá činnost za druhé světové války, nebo práce v exilu v době komunistické totality, byla Československá obec legionářská vždy věrna ideálům, na jejichž základech byla Československá republika založena. Už to samo je pro tuto organizaci velkou devízou, ale zároveň velkým závazkem do budoucna, aby ze svých cílů, ze svého programu, i ze svých zásad neslevovala.

Od samého počátku má v sobě Československá obec legionářská evropský, ba dokonce světový rozměr. Českoslovenští legionáři bojovali na straně Dohody prakticky na všech bojištích první světové války, byli rovněž nuceni se doslova probít skrz bolševické Rusko; díky tomu vydobyli národu svobodu a sobě mezinárodní ohlas.

Za druhé světové války po jejich vzoru odcházeli mladí muži z protektorátu, aby opět podpořili mezinárodní koalici, která se zformovala proti novému nepříteli. Čechoslováci bojovali na zemi i ve vzduchu, nejen v Evropě, ale i na řadě dalších míst ve světě, a po boku spojenců zvítězili. Po válce byli i oni přijati do Československé obce legionářské.

A v neposlední řadě díky své bohaté exilové činnosti, kterou tato organizace vykonávala po celém světě, když byla na našem území zakázána, potvrdila životaschopnost myšlenek, na jejichž základě byla před sto lety založena.

I posledních 30 let činnosti Československé obce legionářské ukazuje, že se nejedná o organizaci, která by svou činnost omezovala pouze na území naší vlasti. Ostatně do jejích řad přichází i novodobí obránci našeho státu, váleční veteráni válečných a mírových misí, kteří konali svou službu v zahraničí všude tam, kde to bylo pro naši svobodu nezbytné.

Svou bohatou prací posledních let, doma i za hranicemi, dokládá Československá obec legionářská, že současná organizace není jen přežitkem své dávné slávy, ale naopak osobitým, inspirujícím a věrným pokračovatelem těch, kteří ji před sto lety založili.

Přeji si, aby byla Československá obec legionářská i nadále pevným zastáncem vojenských tradic i státotvorných ideálů, které obstály a obstojí vždy před celým světem.

Prezident Tomáš Garrigue Masaryk předal závazek nám, prezidentům České republiky, podporovat a ocenit ty, kteří na tyto ideály nezapomněli a dále na nich staví naši a evropskou státnost. Tímto tak činím a přeji Československé obci legionářské a jejím členům mnoho zdaru do dalších 100 let.

Váš Miloš Zeman 

X 003

Následně byl uveden pro Československou obec legionářskou v pravdě historický okamžik. Prezident republiky pan Miloš Zeman se rozhodl projevit naší organizaci své uznání a udělit Stuhu prezidenta České republiky na Spolkový prapor ČsOL. Čestného úkolu dekorování našeho praporu se ujal náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky pan genpor. Jan Kaše, který poté, co praporečník předstoupil s praporem, slavnostně stuhu připnul a následně pronesl gratulaci směrem k ČsOL. K řečnickému pultu byl po této slavnostní chvíli pozván místopředseda Senátu Parlamentu ČR pan Jiří Oberfalzer:

X 004

"Vážený pane předsedo,

vážení členové Československé obce legionářské,

dámy a pánové,

dovolte, abych vás pozdravil jménem Senátu České republiky.

Horní komora českého parlamentu si jako ústavní instituce přímo navazující na svou prvorepublikovou tradici uvědomuje ohromný význam československých legií pro vznik samostatného Československa a naši novodobou státnost.

Před čtyřmi lety jsme si připomněli 100. výročí bitvy u Zborova. Právě nečekaný úspěch této bitvy se stal rozhodujícím impulsem pro uznání československé zahraniční akce v očích dohodových spojenců.

U Zborova vytvořený sbor pak svým zásahem o rok později napomohl celkovému vítězství mocností Dohody v první světové válce, když obsazením magistrály přerušil do té doby nepřetržitý proud německých a rakouskouherských zajatců z Ruska. Hrdinství našich legionářů zajistilo, že Češi a Slováci byli po válce zařazeni po bok vítězných národů. Vojenské úspěchy Československých legií v Rusku představovaly hodnotu, o níž se mohl nový stát opřít a z níž čerpal své sebevědomí a národní hrdost. Ukázalo se, že do „velkých“ dějin může zasáhnout i „malý“ národ, že konkrétní statečnost nás samotných může mít nečekaný a široký dopad i na „světové“ dění.

Legionářský příklad se stal vzorem a závazkem i pro další generace. Sebevědomí druhého odboje se do značné míry opíralo právě o tuto tradici. Mnozí z hrdinů protinacistického odboje byli přímo legionáři, jmenujme Píku, Josefa Mašína, Josefa Balabána a mnoho dalších.

Jsem velmi rád, že dnešní česká armáda se právě k této legionářské tradici hlásí a navazuje na ni. Našimi novodobými legionáři jsou účastníci zahraničních vojenských misí, stateční mužové a ženy, kteří reprezentují naši vlast na mnohdy vzdálených bojištích světa. To jsou ta povzbudivá fakta, která si 100 let od založení Československé obce legionářské připomínáme.

Vy jako veteráni ovšem dobře víte, jak ošemetné je zapomínat na záměry a vytrvalé úsilí protivníků. Totalita, snaha univerzálně ovládnout určitý prostor, národ, nebo i celý svět se nikdy nemůže slučovat s vlastenectvím, sebevědomím a národní hrdostí. Nejsme a nikdy jsme nebyli národ Švejků, jak je nám s oblibou neustále podsouváno. Tuto zemi nikdy nezradila vlastní armáda, ale vždy jen její politické vedení, případně neprozíravý postoj spojenců.

Komunismus dobře věděl, proč je třeba legionářskou stopu vymazat z paměti země. Ochotně mu k tomu posloužil Svaz bojovníků za svobodu, který Československou obec legionářskou po únorovém puči násilně včlenil do svých řad, aby ji následně – protiprávně – úplně zrušil. A po roce 1989 to byl znovu Svaz bojovníků za svobodu, kdo stál v cestě osamostatnění Obce. Naštěstí je dnes ČSOL samostatnou a svéprávnou odbojovou organizací.

Žijeme v turbulentní době. Zlo, které z podstaty zotročuje jedince i národy, na sebe bere nejrůznější podobu. Není vždy snadné vyznat se v záplavě líbivých slov, převlečených významů a nejrůznějších nezpochybnitelných doktrín ustavujících jediné správné myšlení.

Každý, pro něhož jsou vlast, hrdost, tradice, historie, úcta k předkům, rodina nebo domov přežitkem, vědomě či nevědomky připravuje půdu nejrůznějším novodobým demagogům a totalitářům. Právě legionáři a jejich hluboká stopa v naší historii, odkaz žen a mužů, kteří nepochybovali o tom, co je jejich povinností k vlasti a příštím generacím, nám pomáhá orientovat se v kdejaké pomíjivé bouři času.

Dovolte mi závěrem, abych vám, legionářům a nositelům legionářských tradic popřál mnoho sil ve vaší tak důležité práci a poděkoval vám, že bdíte nad pamětí našeho národa a nedovolíte, aby se zanesla prachem dobové poplatnosti."

Po slovech pana místopředsedy senátu následovalo pro přítomné nezapomenutelné vystoupení herce pana Jiřího Dvořáka, jenž přednesl báseň Odchod do boje, jejímž autorem je František Kryštof, považovaný za prvního československé legionáře. Báseň vznikla u příležitosti Přísahy československé brigády ve francouzském Darney. K této události dnes odkazuje Den ozbrojených sil ČR. Pro dokreslení uveďme báseň v jejím plném znění:

X 005

Vlní se řady vojska širou plání,

přílba dle přílby jako šedý mrak,

a nad proudem těch mladých, horkých skrání

na žerdi rdí se jako vlčí mák

a lvími spáry dává požehnání

pradávné české slávy bílý znak

těm plukům, které jako mořské valy

kupředu dmou se s hudbou, se zpěvem,

by rozlily se po bojišti v dáli

a vykoupili rodnou českou zem.

 

Pod francouzského nebe modrou branou

jdou bojovníků širé aleje

do víru bitev, kde děl jícny vzplanou

a kde se půda krví zaleje.

Zas po sta letech Češi s mocí brannou

v husitských vozů stoupnou koleje.

Snad »sbohem«, chlapci, a snad »na shledanou«,

československá chloubo, naděje.

Vpřed naše pluky jako mořské valy,

kupředu s hudbou, s květy, se zpěvem,

Ať bodákem si proklestíme v dáli

svobodný návrat v rodnou svoji zem.

 

Rozevěj, větře, vzdechy smutných matek

a přehluš v srdci lásky vábení,

by nejitřily v duši stesk a zmatek,

bortíce odvahu a nadšení.

Přes hory zanes do sklíčených chatek,

hladových dědin, do tmy vězení

těšivý slib, že přijde Velký pátek,

že zahlaholí zvony vzkříšení,

že naše pluky jdou již jako mořské valy

kupředu s hudbou, s květy, se zpěvem,

by vítězstvími přiblížily v dáli

k svobody slunci rodnou českou zem.

 

Co vypráví nám našich dějin zkazka,

pradědů závěť, čest a svědomí,

toť mocnější je, nežli žalu vráska,

než bol, jenž srdce matky ochromí,

toť silnější než opuštěná láska,

když za námi své ruce zalomí.

Tak jenom kry, když na jaře led praská,

jdou kupředu a mizí zrovna jako my.

Vpřed naše pluky jako mořské valy,

kupředu s hudbou, s květy, se zpěvem,

Ať blesk a hřmění našich pušek v dáli

na poplach bije v rodnou českou zem.

Po dalším dlouhém potlesku toho večera se slova ujal místopředseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR pan Vojtěch Pikal, z jehož projevu vybírám:

X 006

"Legionářská obec se dnes dožívá velkého jubilea. Již sto let přes všechny dějinné zvraty 20. století usiluje svou činností o zachování míru, bezpečnosti a dodržování lidských práv doma i ve světě. Není to však samozřejmostí. Kontinuitu, která byla několikrát násilným způsobem ohrožena totalitními režimy, se podařilo uhájit jen s mimořádným úsilím sester a bratrů Obce v zahraničí, kteří zde působili během doby nesvobody. Za to jim patří v dnešní jubilejní výroční den velký dík."

Jménem našeho nejdůležitějšího partnera, Ministerstva obrany ČR, promluvil ke slavnostnímu shromáždění přítomný ministr obrany pan Lubomír Metnar, který mimo jiné řekl:

X 007

"Tento cíl, tedy seznamovat veřejnost s hrdinstvím československých legionářů na francouzské, ruské či italské frontě, byl také jeden z důvodů, proč před 100 lety vznikla Československá obec legionářská. Především však legionáři potřebovali někoho, kdo by hájil jejich zájmy, pomáhal jim s jejich uplatněním v civilu a s řešením dalších problémů. Vznikla tak zcela jedinečná organizace, která posléze sehrál významnou roli ochránce nejen legionářských, ale i demokratických tradic.

Nikomu se nepodařilo zcela zpřetrhat pouta mezi legionáři a druhoválečnými veterány, kteří se k těmto tradicím přihlásili a po samotové revoluci byla činnost sdružení opět obnovena. Později tento prapor převzali veteráni, kteří se účastnili novodobých zahraničních misí. Podařilo se jim vybudovat organizaci, která v mnohém se podobá té prvorepublikové."

Za Armádu ČR vystoupil její čelný představitel náčelník Generálního štábu pan armádní generál Aleš Opata:

X 008

"Bojovníci v zahraniční armádě prokázali statečnost a hrdinství v extrémních podmínkách. Legionáři hlavně vytvořili pevné jádro velení první československé armády. Získala tak zkušené vojáky a velitele. Jenom díky tomu dokázala v prvních letech obstát v různých konfliktech. Legionářská tradice je pro naši armádu naprosto klíčová. Legionáři bojovali za stát, který ještě neexistoval. Dnešní vojáci v zahraničních operacích reprezentují Českou republiku. Děkuji všem, kteří se starají o odkaz našich legionářů, šíří ho dál a pečují o něj. Na naše bojovníky nikdy nezapomeneme."

X 009

Poslední umělecký výstup slavnostního večera představovalo pěvecké vystoupení sopranistky paní Karolíny Cingrošové, která zapěla píseň Karla Hašlera Hoši od Zborova. Za bezchybné provedení byla odměněna bouřlivým potleskem publika. Se závěrečným slovem slavnostního zasedání před přítomné předstoupil biskup Církve československé husitské pan David Tonzar, který přiblížil, jak promlouvá odkaz československých legionářů k dnešku:

X 010

"Výzva pro nás pro všechny. Jsme na jedné lodi, přestože si to možná často neuvědomujete a neuvědomujeme. Tady v Pantheonu našich slavných předků tu sedíme a jednou budeme tam, kde jsou oni; a budeme skládat počet ze všeho, co jsme učinili dobrého i zlého. S mnohými z vás jsme byli v Bachmači, na Ukrajině, v Kyjevě, byli jsme v Darney, byli jsme v Doss Altu a viděli jsme, jak je možné, že člověk – jeden proti druhému – střílí. Dneska v tomto prostředí už nestřílíme, ale na mnoha místech se střílí. Našimi zbraněmi je jazyk.

Ti legionáři, kteří umírali, měli velkou sílu a velké odhodlání. Věděli, co chtějí. Výzva pro nás a odkaz, a díky za legie, je co my si vezeme jednou jako cíl. Co je naším cílem? Zvládnout hospodářskou krizi, zvládnout pandemii? Proč jsme vůbec tady? To je otázka pro jednoho každého z nás. Ale co nám legionáři dali, byl – tak říkajíc – tah na branku. Oni šli a věděli proč."

Setkání tím však ještě zdaleka nebylo u konce, neboť nastala chvíle k ocenění přítomných vzácných hostů Pamětní medailí "100 let Československé obce legionářské", kterou předával předseda br. Pavel Budinský spolu s bratry místopředsedy Tichomirem Mirkovičem a Tomášem Pilvouskem. V závěru slavnostního shromáždění tak bylo oceněno na 60 významných představitelů státu, institucí, spolků i jednotlivců za spolupráci a podporu činnosti ČsOL.

Tím byl plně vyčerpán program večera a zároveň byl tak slavnostně zahájen VI. manifestační sjezd ČsOL. Než se mohli přítomní přesunout na ochoz hlavního schodiště k neformálnímu setkání, projevili opět poctu historickým praporům, které byly z Pantheonu odneseny opět za tónů Husitského chorálu. Nezadržitelně se tím začal blížit druhý sjezdový den, určený všem zájemcům z řad členstva ČsOL a široké veřejnosti.

Všem účastníkům, vystupujícím a pořadatelům patří upřímný dík za bezchybný a důstojný průběh celého Slavnostního zasedání ČsOL, kterým jsme vzdali hold práci a oběti všech členů a členek naší organizace za uplynulých 100 let činnosti Československé obce legionářské ve vlasti i v zahraničí.

text: br. Jiří Filip

foto: Jakub Hněvkovský, Robin Štrégl a ses. Marcela Volfová

Slavnostní shro...
Slavnostní shromáždění ČsOL v Pantheonu Národního muzea
Slavnostní shro...
Slavnostní shromáždění ČsOL v Pantheonu Národního muzea
Slavnostní shro...
Slavnostní shromáždění ČsOL v Pantheonu Národního muzea
Slavnostní shro...
Slavnostní shromáždění ČsOL v Pantheonu Národního muzea
Slavnostní shro...
Slavnostní shromáždění ČsOL v Pantheonu Národního muzea
Slavnostní shro...
Slavnostní shromáždění ČsOL v Pantheonu Národního muzea
Slavnostní shro...
Slavnostní shromáždění ČsOL v Pantheonu Národního muzea
Slavnostní shro...
Slavnostní shromáždění ČsOL v Pantheonu Národního muzea
Slavnostní shro...
Slavnostní shromáždění ČsOL v Pantheonu Národního muzea
Slavnostní shro...
Slavnostní shromáždění ČsOL v Pantheonu Národního muzea
Slavnostní shro...
Slavnostní shromáždění ČsOL v Pantheonu Národního muzea
Slavnostní shro...
Slavnostní shromáždění ČsOL v Pantheonu Národního muzea
Slavnostní shro...
Slavnostní shromáždění ČsOL v Pantheonu Národního muzea
Slavnostní shro...
Slavnostní shromáždění ČsOL v Pantheonu Národního muzea
Slavnostní shro...
Slavnostní shromáždění ČsOL v Pantheonu Národního muzea
Slavnostní shro...
Slavnostní shromáždění ČsOL v Pantheonu Národního muzea
Slavnostní shro...
Slavnostní shromáždění ČsOL v Pantheonu Národního muzea
Slavnostní shro...
Slavnostní shromáždění ČsOL v Pantheonu Národního muzea
Slavnostní shro...
Slavnostní shromáždění ČsOL v Pantheonu Národního muzea
Slavnostní shro...
Slavnostní shromáždění ČsOL v Pantheonu Národního muzea
Slavnostní shro...
Slavnostní shromáždění ČsOL v Pantheonu Národního muzea
Slavnostní shro...
Slavnostní shromáždění ČsOL v Pantheonu Národního muzea
Slavnostní shro...
Slavnostní shromáždění ČsOL v Pantheonu Národního muzea
Slavnostní shro...
Slavnostní shromáždění ČsOL v Pantheonu Národního muzea