Pocta prvnímu předsedovi ČsOL

Když před sto lety, v květnu 1921, vznikla Československá obec legionářská, stal se jejím prvním předsedou ruský legionář a poslanec Josef Patejdl. V čele největší legionářské organizace stál po celou dobu první republiky až do německé okupace, kdy zemřel v koncentračním táboře. Jeho památku si ve čtvrtek 30. prosince 2021, v den 143. výročí narození, připomenuli zástupci Ústředí ČsOL. 

Skromný pietní akt se uskutečnil u hrobu br. Josefa Patejdla na Vinohradském hřbitově v Praze, kam byly jeho ostatky po válce převezeny. Památce prvního předsedy se poklonili tajemníci br. Milan Mojžíš a br. Jiří Filip.

 

patejdl

Josef Patejdl se narodil 30. prosince 1878 v Hromnici u Plzně. Po absolvování práv na Univerzitě Karlově v Praze v roce 1908 působil v Plzni, kde si roku 1913 otevřel advokátní kancelář. Do první světové války odešel s rakousko-uherským pěším plukem č. 35 v hodnosti poručíka, ale již 27. srpna 1914, tedy necelý měsíc po začátku konfliktu, se u východopolského Kraśniku dostal do ruského zajetí. V něm se již na počátku následujícího roku zapojil do organizace zahraničního odboje. Dne 1. září 1916 si podal přihlášku do československé legie a 1. července 1917 byl zařazen v hodnosti poručíka do 5. čs. střeleckého pluku. Stal se jedním z předních organizátorů československé legie a zahraničního odboje v Rusku. Od května 1917 zastával post tajemníka Svazu československých spolků v Petrohradě a od roku 1918 post místopředsedy Odbočky Československé národní rady v Rusku. V prosinci 1918 jej ministr války generál Milan R. Štefánik vyslal v čele legionářské delegace do vlasti, aby informoval veřejnost o problémech československého vojska v Rusku.

V Československu působil nejen jako delegát Československého národního vojska v Sibiři, ale zároveň do roku 1920 vykonával funkci náměstka starosty Plzně. I díky tomu byl na konci července 1919 účastníkem úspěšného vyjednávání s vůdci ozbrojené vzpoury ruských legionářů, kteří se násilně dostali z Železné Rudy až do Plzně a měli v plánu zde získat další podporu pro postup na Prahu. Výsledkem bylo okamžité navrácení vojáků zpět na západočeské stanoviště a následné soudní potrestání vůdců vzpoury. Od roku 1920 zastával funkci ministerského rady Kanceláře prezidenta Československé republiky. 

Od počátku stál Patejdl při založení legionářské organizace, která byla oporou demokracie a republikánského zřízení a zároveň prosazovala politické cíle a zájmy legionářů. Díky vysokému osobnímu kreditu byl roku 1921 jasným kandidátem na prvního předsedu Československé obce legionářské, kterým byl opakovaně volen a v této funkci vytrval až do druhé světové války. V červnu 1921 byl delegován jako poslanec do Národního shromáždění republiky Československé, kde spolu s tajemníkem ČsOL Jožou Davidem vstoupil do klubu Československé strany národně socialistické. Spolu s dalšími „bratry poslanci“ vyvíjel mimo jiné silnou intervenční činnosti ve prospěch legionářů.

Po přijetí mnichovské dohody v éře tzv. druhé republiky vstoupil Patejdl v rozporu s rozhodnutím své domovské politické strany do Národní strany práce, která se do nacistické okupace stavěla proti autoritářským tendencím Strany národní jednoty a hájila principy parlamentní demokracie.

Josef Patejdl byl za protektorátu jako významná osobnost první republiky a předseda ČsOL zatčen a uvězněn v koncentračním táboře Sachsenhausen, odkud byl 18. září 1940 dopraven v zuboženém stavu do Dachau. Zde podlehl vězeňským útrapám již 7. října 1940. V roce 1992 mu prezident republiky Václav Havel udělil Řád Tomáše Garrigua Masaryka III. třídy in memoriam.

text: br. Petr Tolar

foto: br. Jan Steidler

Pocta prvnímu p...
Pocta prvnímu předsedovi ČsOL
Pocta prvnímu p...
Pocta prvnímu předsedovi ČsOL
Pocta prvnímu p...
Pocta prvnímu předsedovi ČsOL
Pocta prvnímu p...
Pocta prvnímu předsedovi ČsOL
Pocta prvnímu p...
Pocta prvnímu předsedovi ČsOL