Vernisáž výstavy věnované genmjr. Josefu Řehulkovi

Dne 22. dubna 2022 proběhla v Dohnálkově vile v Háji ve Slezsku vernisáž výstavy věnované místnímu rodáku, veteránu bojů II. světové války u Tobruku i Dukly, politickému vězni komunistů a významné osobnosti legionářského hnutí na Ostravsku generálmajoru Josefu Řehulkovi, a to u příležitosti 20. výročí jeho smrti. 

Za výstavou, na které mohou návštěvníci zhlédnout vedle informativních tabulí také množství fotografií a osobních předmětů z generálovy pozůstalosti, nestojí výjimečně žádná instituce, jak bývá běžné, ale pozůstalí. Josefu Řehulkovi se tak dostalo připomínky nejenom jako hrdinovi protinacistického odboje, ale také jako milovanému členu rodiny. Za tu se v úvodu vernisáže ujala slova iniciátorka a autorka výstavy v jedné osobě - Jana Řehulková.

Život Josefa Řehulky následně přiblížila Mgr. Kamila Poláková, vedoucí nedalekého Národního památníku II. světové války v Hrabyni, kde generál v důchodu pracoval jako průvodce. Slova uznání zazněla rovněž z úst ředitele Krajského vojenského velitelství Ostrava plk. gšt. Jaroslava Medka i hájeckého starosty Karla Palovského, který vyjádřil naději, že někdejšího čestného občana jednou bude v obci trvale připomínat pamětní deska. 

O generálově významu pro Československou obec legionářskou na závěr promluvil Mgr. Martin Lokaj, nástupce Josefa Řehulky na postu předsedy její ostravské jednoty. Chybět proto nemohl prapor jednoty se stráží v historických stejnokrojích, které Řehulka nosil u Tobruku a u Dukly. 

Vzpomínkové setkání mimo to zpestřilo i hudební vystoupení žáků hájecké Základní umělecké školy Vladislava Vančury, k nimž se připojil také nejmladší člen Řehulkovy rodiny. Účastníci se nakonec odebrali na místo posledního odpočinku Josefa Řehulky - ke kolumbáriu smolkovského hřbitova - kde mu vzdali tichý hold. 

 

Josef Řehulka přišel na svět 16. října 1915 ve Smolkově, dnešní místní části Háje ve Slezsku. Jednou z jeho prvních vzpomínek na rodný kraj byl průjezd T. G. Masaryka nedalekou Hrabyní v roce 1924. Jako devítiletý tehdy prezidenta vítal přednesem básně. "Masaryk mě zvedl ze země, políbil na čelo, pohladil a řekl - synku, ty budeš tak velký jako já, ale musíš cvičit!"

Masarykova slova si vzal mladý Řehulka za svá. V roce 1938 se z něj stal armádní důstojník z povolání. Následně sloužil na Slovensku, kde prožil také pohnuté dny zániku republiky. S okupací se však nesmířil. Aktivně se zapojil do odbojové činnosti na Ostravsku, kde předával zpravodajské informace polskému konzulátu. V létě 1939 pak ilegálně překročil hranice a u Krakova vstoupil do čs. vojenské skupiny pod vedením budoucího prezidenta Ludvíka Svobody.

Po porážce Polska byl Řehulka v září 1939 internován sověty v Suzdalu u Moskvy. Na rozdíl o polských důstojníků naštěstí neskončil ve stalinských masových hrobech. Na jaře 1941 se mu podařilo odjet na Blízký východ, kde se jako příslušník Čs. pěšího praporu 11 - Východního zúčastnil bojů v Sýrii a obrany přístavu Tobruk. Cenné zkušenosti tehdy získal také u polských a britských jednotek, které v saharských píscích sváděly zápas s Rommelovým Afrikakorpsem.

V roce 1943 se vrátil do SSSR, kde se mezitím vytvořila čs. brigáda. Prošel různými velitelskými a štábními funkcemi, a nakonec se stal přednostou 4. oddělení štábu (organizačního a osobního) nyní již 1. čs. armádního sboru, se kterým prodělal těžký a krvavý postup přes Dukelský průsmyk na Slovensko. Jeho posledním válečným působištěm se pak stala škola pro záložní důstojníky v Popradu.

Po válce Řehulka setrval v armádě, kde dosáhl hodnosti majora generálního štábu. Únor 1948 jej zastihl jako důstojníka 2. oddělení (zpravodajského) Hlavního štábu. Po nástupu komunistů k moci však následovalo přeložení na méně významnou pozici a posléze postavení mimo službu. V listopadu 1949 si pak pro něj do rodné obce přijeli estébáci.

Bez soudu byl vězněn na samotce v Mladé Boleslavi a poté v táboře nucených prací na Mírově, kde byl podroben zvůli sadistických dozorců. Ti uvězněné vojáky - hrdiny protinacistického odboje - psychicky i fyzicky týrali. Propuštěn byl až v červenci 1951. Do normálního života se však vrátit nemohl. Jako režimu nepohodlná osoba mohl pracovat pouze v dělnických profesích. Kvůli věznění, při němž přišel o veškerý kontakt s domovem, se mu také rozpadlo manželství.

Zadostiučinění se Řehulka dočkal až po pádu komunistického režimu. Ke dni 30. září 1993 byl prezidentem Václavem Havlem jmenován generálmajorem ve výslužbě a o dvě léta později se stal také četným občanem Háje ve Slezsku. V 90. letech se podílel na obnově Československé obce legionářské v Ostravě, kam se po odchodu do důchodu odstěhoval. Až do pokročilého věku působil coby průvodce někdejšího Památníku Ostravsko-opavské operace v Hrabyni. O svých válečných i vězeňských zkušenostech se zápalem přednášel vojákům, školní mládeži i široké veřejnosti. Ochotně také poskytoval rozhovory novinářům, díky čemuž se podařilo alespoň v útržcích zachovat jeho poutavé vzpomínky. Zemřel uprostřed činorodé práce dne 8. února 2002 v Ostravě ve věku 86 let.

O životě tohoto výjimečně statečného a pracovitého muže se návštěvníci Háje ve Slezsku mohou dozvědět více v prostorách nedávno rekonstruovaného komunitního střediska v Dohnálkově vile, jež hostí místní infocentrum i knihovnu, a to až do 18. května tohoto roku.

text: br. Martin Lokaj

foto: Zdeněk Mustar

Vernisáž výstav...
Vernisáž výstavy věnované genmjr. Josefu Řehulkovi
Vernisáž výstav...
Vernisáž výstavy věnované genmjr. Josefu Řehulkovi
Vernisáž výstav...
Vernisáž výstavy věnované genmjr. Josefu Řehulkovi
Vernisáž výstav...
Vernisáž výstavy věnované genmjr. Josefu Řehulkovi
Vernisáž výstav...
Vernisáž výstavy věnované genmjr. Josefu Řehulkovi
Vernisáž výstav...
Vernisáž výstavy věnované genmjr. Josefu Řehulkovi
Vernisáž výstav...
Vernisáž výstavy věnované genmjr. Josefu Řehulkovi
Vernisáž výstav...
Vernisáž výstavy věnované genmjr. Josefu Řehulkovi