Pieta za michálkovické učitele umučené v Osvětimi

Dne 24. června jsme před budovou základní školy v Michálkovicích uctili spolu s místními žáky památku dvojice učitelů, jejichž jména jsou zvěčněna na pamětní desce na školní budově - Miloslava Tvrdého a Karla Čihalíka. Letos uplynulo již 80 let od jejich tragického skonu v koncentračním táboře Osvětim, kam byli spolu s tisíci českých vlastenců a dalšími obětmi nacistického řádění uvrženi za aktivní účast na odboji. 

U příležitosti smutného jubilea se jim dostalo zaslouženého holdu v podobě vzpomínkového shromáždění, na němž nechyběl zpěv státní hymny v podání vybraných žáků, ani položení květinových darů. Setkání se po boku žactva a učitelského sboru zúčastnil také starosta Městského obvodu Ostrava-Michálkovice Martin Juroška, místostarosta Vladimír Kozel a ředitelka Základní školy Michálkovice Hana Bayerová. Nemoc naneštěstí zabránila v dorazit panu Karlu Čihalíkovi mladšímu, synovi umučeného Karla Čihalíka. O osudech dvojice umučených promluvil předseda Jednoty Československé obce legionářské Ostrava 1 br. Martin Lokaj. 

Životní cesty obou učitelů si byly velice podobné a nejednou se také protnuly. Miloslav Tvrdý se narodil roku 1914 v Michálkovicích. Karel Čihalík přišel na svět o dvě léta později v Přerově, ještě jako dítě však po smrti rodičů přesídlil k pěstounům na Ostravsko. Oba muži navštěvovali učitelský ústav ve Slezské Ostravě, kde roku 1935 úspěšně maturovali. Zatímco Tvrdý pak zamířil učit na obecnou školu v Oldřichovicích na Těšínsku, Čihalík byl přidělen do Stěboříc na Opavsku. Ve svých působištích shodně platili za pracovité, obětavé a všemi oblíbené učitele i občany. Mládeži se nevěnovali pouze ve škole, ale také mimo ni. Tvrdý byl nadšeným cvičitelem dorostu v Sokole, Čihalík skautským vedoucím. Ve svých svěřencích pěstovali zdatnost, brannost a lásku k vlasti. Tu měli sami brzy prokázat činy.

Na podzim roku 1938 se Tvrdý s Čihalíkem ocitli mezi uprchlíky z odstoupeného pohraničí. Když pak v březnu 1939 obsadila vojska hitlerovského Německa zbytek českých zemí, nemohli jenom nečinně přihlížet. Každý z nich se ihned zapojil do vznikajících odbojových organizací, jež měly získáváním informací, sabotážemi a přípravou povstání přispět k porážce nacismu. Finančně také podporovali rodiny zatčených spolupracovníků. Tvrdý tak činil v rámci Sokola, Čihalík v Klubu československých turistů. V jeho bytě se mimo to scházeli sousedé a známí k zakázanému poslechu zahraničního rozhlasu.

O aktivitách obou vlastenců se naneštěstí dozvěděly německé policejní úřady. Když pak byla na podzim 1941 zahájena pod taktovkou zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha vlna zatýkání českých odbojářů a představitelů veřejného života, došlo i na michálkovické učitele. Dne 30. září 1941 si gestapo přišlo pro Karla Čihalíka, o týden později pak i pro Miloslava Tvrdého. Následovalo věznění, nekonečné výslechy a mučení - nejprve v Moravské Ostravě a posléze v Brně. Odtud byli oba zařazeni do transportu, jehož cílem byl koncentrační tábor Osvětim, kde také nalezli smrt. Miloslav Tvrdý dotrpěl 11. dubna 1942, Karel Čihalík vzdoroval nepředstavitelným útrapám do 25. června 1942.

Uplynulo již 80 let, odkaz dvojice michálkovických učitelů však zůstává aktuální i dnes. Pro školní mládež, která každodenně míjí pamětní desku se jmény Miloslava Tvrdého a Karla Čihalíka, může být jimi prokázaná občanská odpovědnost, osobní statečnost, nezištnost a schopnost obětovat se pro druhé vzorem hodným k následování. Nejsou to ostatně pietní akty, ale právě naplňování ideálů, kterým můžeme nejlépe uctít všechny, kdo za ně v minulost položil své životy.

text: br. Martin Lokaj

foto: ZŠ Michálkovice

Karel Čihalík
Karel Čihalík
Miloslav Tvrdý
Miloslav Tvrdý
Pieta za michál...
Pieta za michálkovické učitele umučené v Osvětimi
Pieta za michál...
Pieta za michálkovické učitele umučené v Osvětimi
Pieta za michál...
Pieta za michálkovické učitele umučené v Osvětimi
Pieta za michál...
Pieta za michálkovické učitele umučené v Osvětimi