Opustili naše řady...

Br. František Jurczek, br. Josef Bartoš, br. Milan Štembera, br. Jan Czyž a br. Mojmír Petráň… Během první poloviny letošního srpna jsme museli přijmout několik smutných oznámení o úmrtí členů Československé obce legionářské, válečných veteránů. Informace o jejich skonu přinesli terénní pracovníci projektu Péče ČsOL o válečné veterány, kteří o uvedené veterány pečovali. Mezi pěticí zemřelých jsou čtyři veteráni druhé světové války a jeden novodobý válečný veterán. Čest jejich památce a poděkování za jejich službu.

 

jurczek rip

František Jurczek se narodil 23. března 1924 v dříve samostatné obci Dolní Bludovice, dnes Bludovicích, které jsou součástí města Havířova. Jako obyvatel československo-polského pomezí se po záboru pohraničí roku 1938 stal občanem Německé říše a to znamenalo odvod do německé armády. Byl odeslán do Francie, kde byl po invazi Spojenců do Normandie zajat a v britském zajetí se přihlásil ke službě v polské zahraniční armádě. Od listopadu 1944 sloužil v rámci polského 1. obrněného-mechanizovaného sboru (I Korpus Pancerno-Motorowy) utvořeného během druhé světové války ve Spojeném království. I po skončení války zůstal ještě nějaký čas sloužit v polské armádě, než demobilizoval v lednu 1946. Za své válečné působení získal britské vyznamenání War Medal 1939-45. Další ocenění obdržel jako válečný veterán v pozdním věku. V roce 2002 byl povýšen do hodnosti podporučíka. Od roku 2011 byl členem Jednoty Československé obce legionářské v Havířově. Zemřel 3. srpna 2022 ve věku 98 let.

 

bartos rip

Josef Bartoš se narodil 15. července 1951 v Českém Krumlově. Patřil mezi tzv. novodobé válečné veterány. Od října 1993 do října 1994 se zúčastnil zahraniční mírové mise UNPROFOR (United Nations Protection Forces) v bývalé Jugoslávii. Čeští vojáci měli pod hlavičkou Organizace spojených národů (OSN) na misi za úkol dohlížet na podmínky příměří, strážit kontrolní stanoviště či zajišťovat humanitární pomoc. Podruhé se Josef Bartoš zúčastnil zahraničního nasazení Armády České republiky od ledna do července 1996 v rámci mise IFOR (Implementation Force) Severoatlantické aliance (NATO) v Bosně a Hercegovině. I zde se jednalo o úkoly spojené s dohledem na klid v občanskou válkou zničené zemi. Čeští vojáci dohlíželi nad dodržováním Daytonských mírových dohod. Za obě zahraniční nasazení obdržel vojenské vyznamenání od ministra obrany. Od roku 2019 se stal členem Jednoty Československé obce legionářské v Českých Budějovicích. Zemřel 7. srpna 2022 ve věku 71 let.

 

stembera rip

Milan Štembera se narodil 26. prosince 1926 v Dobšiné v okrese Rožňava na Slovensku. Po vypuknutí Slovenského národního povstání v srpnu 1944 se zapojil do partyzánského hnutí proti německým silám okupujícím Slovensko. V rámci partyzánské brigády majora A. S. Jegorova operoval na středním Slovensku. Během bojů u Janovy Lehoty byl 26. září 1944 raněn střepinami miny. Povstání bylo sice potlačeno a partyzáni se museli stáhnout do hor, ale po vstupu sovětských a československých jednotek na Slovensko se k nim partyzáni připojili. Při následných bojích byl Milan Štembera podruhé raněn 27. března 1945 střepinami ručního granátu. Za svá válečná dobrodružství obdržel řadu vyznamenání, například Československý válečný kříž 1939, Československou medaili Za chrabrost před nepřítelem, Řád SNP II. stupně, Pamětní medaili SNP, sovětský Řád vlastenecké války, sovětskou Medaili za vítězství nad Německem ve Velké vlastenecké válce 1941-45 a také státní vyznamenání Medaili Za zásluhy III. stupně. V roce 1972 byl povýšen do hodnosti plukovníka. Od roku 2004 byl členem Jednoty Československé obce legionářské Praha 6. Poslední roky života strávil v Ústřední vojenské nemocnici Praha, v domově Vlčí mák pro válečné veterány. Zemřel 11. srpna 2022 ve věku 95 let.

 

czyz rip

Jan Czyž se narodil 30. listopadu 1926. Také on se během druhé světové války, společně s bratrem Maxmilianem Czyžem, stal příslušníkem polské zahraniční armády na západě. Později dosáhl povýšení až na poručíka. Usadil se ve vsi Horní Těrlicko, části obce Těrlicko, kde se zapojoval do kulturního života. Účastnil se vzpomínkových akcí ke Dni válečných veteránů. Od roku 2014 byl členem Jednoty Československé obce legionářské v Opavě. Zemřel 13. srpna 2022 ve věku 96 let.

 

petran rip

Mojmír Petráň se narodil 28. března 1923 v Praze, kde rodina žila v legionářské komunitě na Žižkově. Jeho otcem byl bývalý legionář František Petráň, který v Rusku sloužil u 2. československého střeleckého pluku "Jiřího z Poděbrad". Vlastenecké zázemí v rodině pravděpodobně ovlivnilo i dospívání mladého Mojmíra Petráně. V době německé okupace si jako radioamatér opravil radiopřijímač k poslechu zahraničního vysílání, které bylo Němci zakázáno pod pohrůžkou smrti. Krátce po maturitě v roce 1942 jej spolužák zasvětil do práce pro odbojovou skupinu Hnutí za svobodu a Mojmír Petráň pak pracoval i na sestrojení tajné vysílačky pro domácí odboj. V květnu 1945 se zapojil do pražského povstání. Po osvobození se vrátil ke studiím a věnoval se medicíně. V roce 1950 studia ukončil a oženil se. Stal se vědeckým pracovníkem Fyziologického ústavu Akademie věd a jeho práce mu umožnila navštívit i Spojené státy americké. Od roku 1960 přednášel na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Plzni. V roce 1965 zhotovil s kolegou Milanem Hadravským prototyp konfokálního mikroskopu, který patentovali o dva roky později. Jejich vynález přinesl zásadní posun v pozorování rostlinných a živočišných tkání ve vysokém rozlišení. Vědecké práci se věnoval až do 90. let, kdy ještě pomáhal s výukou zahraničních studentů. Na penzi se věnovali překladům poezie i odborných prací. V odkazu na svého otce legionáře vstoupil v roce 2000 do Jednoty Československé obce legionářské v Plzni. Za svou odbojovou činnost obdržel Československou vojenskou medaili Za zásluhy II. stupně a za svůj přínos vědě byl prezidentem Václavem Klausem v roce 2005 oceněn státním vyznamenáním Medailí Za zásluhy II. stupně. Zemřel 13. srpna 2022 ve věku 99 let.

 

Nikdo nebude zapomenut.