2020 Archivy - ČsOL

Zemřel odbojář br. Miroslav Randa

Mira — Thu, 31 Dec 2020 11:27:17 +0000

Miroslav Randa se narodil 8. ledna 1929 ve Velkém Oseku v okrese Kolín. Rodina se díky otcovo zaměstnání u železnice odstěhovala do neklidného pohraničí Československé republiky, odkud však musela po mnichovské konferenci roku 1938 opět odejít. Přestěhovali se v osadě Pohledští Dvořáci u Havlíčkova Brodu. Jeho otec i starší bratr se zapojili do domácího odboje a využívali přitom svých zaměstnání – otec jako železničář, bratra jako drogista. Společně vyráběli chemické zápalné směsi, které umísťovali do souprav převážejících německý vojenský materiál. Mladý Miroslav byl postupně zapojován jako spojka a kolportér hořlavin ukrytých v jeho školních potřebách, od patnácti let se pak plně podílel na odbojové činnosti. Skupina byla napojena na partyzánskou brigádu Mistr Jan Hus. Do konce války nebyli Randovi prozrazeni a vyhnuli se zatčení Němci.

Zásluhy za účast v domácím odbojovém hnutí byly Miroslavu Randovi přiznány až po pádu komunistického režimu. V Karlových Varech, kam se přestěhoval vlivem povinné vojenské služby, se stal členem tamní jednoty Československé obce legionářské. V roce 2016 zpracovali jeho příběh žáci Základní školy Dukelských hrdinů v Karlových Varech v rámci projektu „Příběhy našich sousedů“.

Čest jeho památce.

Vyprávění br. Miroslava Randy pro žáky ZŠ Dukelských hrdinů Karlovy Vary v rámci projektu „Příběhy našich sousedů“, 2016.

Článek Zemřel odbojář br. Miroslav Randa se nejdříve objevil na ČsOL.

Odešel válečný veterán br. plk. v. v. Václav Petras

Mira — Tue, 22 Dec 2020 07:44:42 +0000

Václav Petras se narodil 3. července 1927 v městečku Kvasilov, obci volyňských Čechů, nedaleko Rovna, které bylo v té době součástí Polska. Oblast byla nejdříve okupována rudoarmějci v roce 1939, následně od léta 1941 Němci, než došlo v únoru 1944 k osvobození Rudou armádou. Během jednoho náletu přišel o otce. Podobně, jako řada dalších volyňských Čechů, se také Václav společně se sestrou Helenou a bratrancem Sergejem hlásil do československé jednotky bojující po boku Rudé armády. Od června 1944 byl příslušníkem 1. čs. armádního sboru v SSSR. Ačkoliv chtěl být tankistou, byl přidělen ke spojařům a měl na starosti opravy přerušených kabelů polních telefonů. Tuto činnost vykonával i během krvavých bojů Karpatsko-dukelské operace. Konec války jej zastihl na Ostravsku.

Po válce zůstal v Československu, zemi svých předků, a vrátil se k pivovarnictví. V tom se pohyboval již jako mladík na Volyni, neboť mezi českými volyňskými krajany bylo právě toto odvětví velice rozšířeno. Nejdéle pracoval v pivovaře v Novém Jičíně, který byl součástí koncernu Moravskoslezských pivovarů, a v roce 1970 se podílel na rozjetí výroby pivovaru Radegast v Nošovicích. Za svou práci v obou byl v roce 2013 uveden do Síně slávy českého pivovarství a sladařství. Oceněn však byl i za své bojové zásluhy. Byl aktivním členem Československé obce legionářské a Českého svazu bojovníků za svobodu. Poslední rok pobýval s manželkou v domově pro válečné veterány „Vlčí mák“ při Ústřední vojenské nemocnici v Praze.

Čest jeho památce.

Veteráni Václav Petras (vpravo) a Rostislav Stehlík (vlevo) během Dne válečných veteránů v Opavě, listopad 2014.

Udělení Pamětní medaile ČsOL I. stupně br. Václavu Petrasovi, ke kterému mu gratuluje br. Václav Kuchynka.
Domov pro válečné veterány „Vlčí mák“, Ústřední vojenská nemocnice Praha, září 2020.

Článek Odešel válečný veterán br. plk. v. v. Václav Petras se nejdříve objevil na ČsOL.

Poslední rozloučení s br. Václavem Kuchynkou

Mira — Mon, 21 Dec 2020 14:12:23 +0000

V Litoměřicích strávil br. Kuchynka převážnou většinu svého dospělého života. Byl také předsedou zdejčí jednoty ČsOL a místníorganizace Českého svazu bojovníků za svobodu. Za svou mnohaletou práci byl zdejšími legionáři oceněn titulem „čestný předseda jednoty“. Více k osobnosti br. Kuchynky ZDE.

Vlivem stávající pandemické situace musel pohřeb proběhnout v omezeném počtu osob. ČsOL zastupoval místopředseda br. Tomáš Pilvousek, který přednesl smuteční řeč, a br. Viktor Šinkovec, vedoucí projektu Péče o válečné veterány. Členové ČsOL také zajistili čestnou stráž v historických stejnokrojích 1. československého armádního sboru v SSSR s praporem Ústředí ČsOL. Čestná jednotka Posádkového velitelství Praha se účastnila trubačem, čestnou stráží se státní vlajkou a čestnou stráží, která vykonala čestnou salvu.

foto: br. Viktor Šinkovec

Článek Poslední rozloučení s br. Václavem Kuchynkou se nejdříve objevil na ČsOL.

Mira