Josef Patejdl, první předseda ČsOL

První předseda Československé obce legionářské Josef Patejdl se narodil 30. prosince 1878 v Hromnici u Plzně. Po absolvování práv na Univerzitě Karlově v Praze v roce 1908 působil v Plzni, kde si roku 1913 otevřel advokátní kancelář. Do první světové války odešel s rakousko-uherským Pěším plukem č. 35 v hodnosti poručíka, ale již 27. srpna 1914, tedy necelý měsíc po začátku konfliktu, se u východopolského Kraśniku dostal do ruského zajetí. V něm se již na počátku následujícího roku zapojil do organizace zahraničního odboje. Dne 1. září 1916 si podal přihlášku do čs. legií a 1. července 1917 do nich byl zařazen v hodnosti poručíka k 5. čs. střeleckému pluku. Stal se jedním z předních organizátorů čs. legií a zahraničního odboje v Rusku. V květnu 1917 se stal tajemníkem Svazu čs. spolků v Petrohradě a v roce 1918 místopředsedou Odbočky Národní rady československé v Rusku. V prosinci 1918 jej ministr války gen. Milan R. Štefánik vyslal v čele legionářské delegace do vlasti, aby informoval veřejnost o problémech čs. vojska v Rusku.

V Československu působil nejen jako delegát Československého národního vojska v Sibiři, ale zároveň do roku 1920 vykonával funkci náměstka starosty Plzně. I díky tomu byl na konci července 1919 účastníkem úspěšného vyjednávání s vůdci ozbrojené vzpoury ruských legionářů, kteří se násilně dostali z Železné Rudy až do Plzně a měli v plánu zde získat další podporu pro postup na Prahu. Výsledkem bylo okamžité navrácení vojáků zpět na zápodočeské stanoviště a následné soudní potrestání vůdců vzpoury. Od roku 1920 zastával funkci ministerského rady Kanceláře prezidenta Československé republiky.

Od počátku stál Patejdl při ustavení legionářské organizace, která by byla oporou demokracie a republikánského zřízení a zároveň prosazovala politické cíle a zájmy legionářů. Ve dnech 15.-17. ledna 1921 předsedal Všelegionářskému sjezdu v Národním domě v Karlíně a díky vysokému osobnímu kreditu byl jasným kandidátem na prvního předsedu v květnu založené Československé obce legionářské, kterým byl opakovaně volen a v této funkci vytrval až do druhé světové války. V červnu 1921 byl rovněž delegován jako poslanec do Národního shromáždění republiky Československé, kde vstoupil spolu s tajemníkem ČsOL Jožou Davidem do klubu Československé strany národně socialistické. Spolu s dalšími "bratry poslanci" vyvíjel silnou intervenční činnosti ve prospěch legionářů.

Po přijetí Mnichovské dohody v éře tzv. druhé republiky vstoupil Patejdl v rozporu s rozhodnutím své domovské politické strany do Národní strany práce, která se do nacistické okupace stavěla proti autoritářským tendencím Strany národní jednoty a hájila principy parlamentní demokracie.

Josef Patejdl byl za protektorátu jako významná osobnost první republiky a předseda ČsOL zatčen a uvězněn v koncentračním táboře Sachsenhausen, odkud byl 18. září 1940 dopraven v zuboženém stavu do koncentračního tábora Dachau. Zde podlehl vězeňským útrapám již 7. října 1940. V roce 1992 mu prezident republiky Václav Havel udělil Řád Tomáše Garrigua Masaryka III. třídy in memoriam.

text: br. Jiří Filip

Josef Patejdl, ...
Josef Patejdl, první předseda ČsOL
Josef Patejdl, ...
Josef Patejdl, první předseda ČsOL
Josef Patejdl, ...
Josef Patejdl, první předseda ČsOL
Josef Patejdl, ...
Josef Patejdl, první předseda ČsOL