První manifestace

Československá obec legionářská má za sebou VI. manifestační sněm, který se již vepsal do její staleté historie. Vyvrcholením oslav jubilea byly akce pro širokou veřejnost, jež připadly na sobotu 4. září 2021. Datum však nebylo zvoleno náhodně. Vzhledem k pokračující pandemii nemoci covid-19 bylo na počátku roku vyhodnoceno jako riskantní soustředit se pro pořádání oslav na konec května, kdy uplynulo 100 let od založení ČsOL. Zároveň převládaly obavy z vývoje na podzim. Nabízelo se proto spojit veřejné oslavy se 100. výročím první manifestace, kterou ČsOL uspořádala právě 4. září 1921. 

Pieta na Olšanských hřbitovech

Samotné manifestaci předcházelo v sobotu 3. září 1921 pietní shromáždění u hrobů československých legionářů popravených na italském bojišti, pohřbených na Olšanských hřbitovech. Prezidenta republiky na pietě zastupoval náčelník vojenské kanceláře, ruský a francouzský legionář, pplk. JUDr. Václav Rejholec. Za ministerstvo zahraničních věcí byl přítomen jeho 1. náměstek a někdejší předseda Odbočky Čs. národní rady v Rusku MUDr. Václav Girsa, za armádu čs. legionáři generál Stanislav Čeček, plk. Karel Václav Petřík a pplk. Vojtěch Vladimír Klecanda. Památce padlých se poklonil rovněž vinohradský starosta Jiří Pichl. Za ČsOL tak učinil její předseda br. Josef Patejdl, toho času již poslanec Národního shromáždění republiky Československé. Řeč k přítomným pronesl místopředseda ČsOL br. Josef Kápar a stručně naznačil význam vzpomínky: "Žijící přišli znovu slíbiti svým mrtvým bratřím, že po celý život budou si vážiti a také hájiti nejdražšího státu, svobody, kterou mučedníci posvětili svou krví."

 

Den legií Československé obce legionářské

V neděli 4. září panovalo nad Prahou slunné počasí, které se začalo horšit až vpodvečer. Hlavní program Dne legií, který v tento den uspořádala teprve tři měsíce existující Československá obec legionářská, tak proběhl za příznivých podmínek. I díky krásnému počasí, bylo následně hodnoceno, že "bratři, kteří ve značném počtu dostavili se na naše slavnosti z venkova, nelitovali svého, namnoze nákladného výletu."

 

Manifestační tábor

První nedělní událostí bylo pořádání manifestace na Staroměstském náměstí v Praze, kterou zahájil br. Kápar, jenž ohlásil pořadí řečníků a program. Na náměstí se v tu chvíli nacházelo více než 6 000 čs. legionářů a dalších účastníků.

 

Projev br. Patejdla

Jako první vystoupil předseda ČsOL br. Patejdl, z jehož obsáhlého projevu vybírám:

"Den legií jest pro nás manifestací legionářského sjednocení, ku kterému došlo programově na letošním lednovém sjezdu všelegionářském a organisačně na letošním květnovém mimořádném sjezdu všelegionářském vytvořením jednotné organisace legionářské s názvem Československá Obec Legionářská.

Myslím, že nemusím do podrobností rozváděti všechny důvody, které shrnuty dohromady dokazují kategorickou nutnost organisované legionářské jednoty.

Stačí, když uvedu, že společný několikaletý život za hranicí v revoluční československé armádě, která podporovala diplomatickou a propagační činnost naší zahraniční revoluční representace, Československé Národní Rady s profesorem Masarykem v čele, život plný horečné práce, odvážných bojů, společných útrap a společných radostí, vypěstil mezi námi cit vzájemného bratrského souručenství, cit zodpovědnosti za práci, kterou konáme pro dostižení svého jasného revolučního síle: státní samostatnosti a nezávislosti.

Úkol revoluční armády zahraniční nebyl vyčerpán činností bojovnou, jakkoli tato byla hlavním cílem; jsouc vybudována na základech demokratických, přijímala tato armáda účast na vybudování celé zahraniční organisace, tvořila hodnoty, kulturní i hospodářské, politicky se vzdělávala a myslila a snažila se v představách svých formulovati ideál politického vývoje v osvobozeném československém státu. (…)

Tisíce a tisíce legionářů zůstávalo bez chleba a bez přístřeší. Tento sociální moment spolupůsobil rovněž na přesvědčení legionářů, že pouze organisované, jednotné souručenství přispěje k odstranění sociální bídy mezi legionáři.

Legionářská jednota jest odůvodněna zřetelem na společnou minulost i zřetelem na společné legionářské zájmy přítomnosti.

Ona ale jest ještě více odůvodněna zřetelem k budoucnosti.

Revoluční činností protirakouskou splnili legionáři svou povinnost k národu a státu, spoluprací pro dobytí státní nezávislosti. Zbývá nám nyní jako občanům, abychom splnili svou povinnost spoluprací pro udržení republiky a pro její zdravý vývoj.

Br. Patejdl citoval rovněž poselství T. G. Masaryka, které u příležitosti pořádání Dne legií zaslal pro speciální vydání tehdejšího Legionářského směru: „Povinností a úkolem uvědomělého legionáře dnes je, všemožně pomáhati při organisaci naší republiky. Uvědomělý legionář bude míti smysl pro tuto těžkou organizační práci, bude zachovávati národní a politickou kázeň, bude poctivý a čestný a bude spravedlivý ke všem spoluobčanům. Každý pravý legionář bude bdíti, aby ideje legionářské od nepěkných jednotlivců zneužíváno nebylo."

Hlavní myšlenku zdravice ministra zahraničních věcí Edvarda Beneše: "Československý legionář musí jíti jako vzor občanských cností v čele práce pro republiku!", komentoval br. Patejdl následujícím dovětkem: "Nemám, co bych přičinil k tomuto výstižnému formulování legionářských úkolů."

Na závěr svého projevu br. Patejdl řekl s odkazem na T. G. Masaryka: "Jdouce za svým vůdcem, budeme spoléhati na své síly, budeme pracovati, abychom jako celek organisačně rostli a se upevňovali, hospodářsky sílili, abychom příkladem občanské statečnosti, ukázněnosti a pokrokovou prací dali příklad druhým. Pro nás, legionáře, jest poměr k bratrům Slovákům vyřešen úplně. V našem boji za samostatnost smísila se krev slovenská s krví českou. Čech umíral stejně za svobodu Slovenska, jako Slovák za svobodu Čech, Moravy a Slezska.

To nechť uváží ti, kteří snaží se nyní zbudovati umělou hráz mezi oběma kmeny. Úsilí jejich zůstane marné!

Nechť žije československá jednota!

Zdar legionářskému sjednocení!

Zdar Československé republice!

Zdar jejímu prvnímu presidentovi Tomáši G. Masarykovi!"

 

Projev br. Oríška

Druhý v pořadí řečníků vystoupil další představitel ČsOL a poslanec Martin Oríšek: "Prichádzam k vám zpoza Moravy, zpod nebotyčných Tatier, od starobylej slovanskej Nitry, od divého toku Váhu, od čarokrásného Hronu, aby som vám tlumočil srdečný, úprímný pozdrav všetkých bratov legionárov, žijúcích a pracujících na Slovensku, srdečný pozdrav celého Slovenska!

Prichádzam k vám nie jako cudzí k cudzím, ale jako svoj k svojím. (…)

Kedysi v Rusku a neskôr na Sibírii mohli sme utvoriť silnú jednotú organizáciu nie len preto, že sme boli jednotni v smýšlaní, že sme mali jeden cieľ, ale aj preto, že sme sa nachodili v rovnakých okolnostiach, v rovnakom položenie všetci bez rozdielu."

Br. Oríšek mimo jiné velice ocenil existenci legionářského zákona, varoval však na řadě případů před hlubokými sociálními nerovnostmi mezi Českými zeměmi a Slovenskem, jejichž řešení považoval za jeden z hlavních úkolů mladé republiky. Čs. legionáři na Slovensku byli čím dál tím více konfrontováni i s tím, že podpora a pomoc ze strany státu, které se těší čs. legionáři v Čechách, na Slovensku a Moravě, se nedostává slovenským bratřím.

 

Projev br. Zmrhala

Se závěrečným projevem vystoupil br. Karel Zmrhal, jenž se v ČsOL věnoval sociálním otázkám. Jeho projev se nesl v kritickém duchu. Poukazoval na neuskutečněnou odluku církve od státu, vlažné provádění pozemkové reformy či zhoršující se mzdové poměry, jehož aktuálním projevem byly stávky kovodělníků a zvláště pak bankovního úřednictva. Výmluvné je již samotné uvození onoho výčtu: "Musíme však, žel, konstatovat dnes, téměř po třech letech naší samostatnosti, že hodně - třebas dosti bylo již vykonáno - je zanedbáno. Mnoho nutno ještě provésti, co mohlo již při dobré vůli a spolupráci všech složek národa býti provedeno."

 

Rezoluce manifestačního táboru

Po Zmrhalově projevu byla na manifestačním táboru legionářů schválena rezoluce v následujícím znění:

"Shromáždění legionáři a občanstvo na táboru lidu, konaném dne 4. září 1921 v Praze na Staroměstském náměstí, prohlašují, že trvají na klidném vývoji státu, stavice se rozhodně proti všem rozvratným snahám, které vidí nejen v šílených a nezodpovědných pokusech, vycházejících z leva, i v počínání těch kruhů, které usilují o udržení a event. o zhoršení dnešních řádů hospodářských, sociálních a kulturních. Prohlašuji slavnostně, že budou se domáhati neochvějně plněni zásad, obsažených ve washingtonské deklaraci z 18. září 1918, jejichž provedením a splněním bude stát ve své existenci a dalším vývoji zajištěn.

S lítostí – po posledních událostech zvláště na severu a na Slovensku – konstatujeme, že autorita státu u spoluobčanů republiky, Němců a Maďarů, klesla na nejnižší míru, což do značné míry zaviněno je chabosti a netečnosti státních úřadů. Proto žádáme důrazně všechny příslušné činitele, aby zjednali nápravu a to tím způsobem, že budou pevně trvati na plnění všech zákonů republiky, čímž zaručena bude i existence našich menšin, jakož i další vývoj státu. Stejně důrazně žádáme vládu, aby plnila zákony legionářské."

Na závěr manifestačního táboru byl odeslán prezidentu T. G. Masarykovi pozdravný telegram a účastníci se přemístili k dalšímu programu.

 

Alegorický průvod

Přesně ve 14 hod. odpoledne vyšel od vinohradského Městského divadla průvod, v jehož čele kráčely stejnokrojované čety francouzských, ruských a italských legionářů. Následovaly je alegorické vozy, které symbolizovaly šest údobí naší historie - vládu Svatopluka, dobu Karla IV., husitství, pobělohorskou dobu, národní obrození a osvobození. Celý průvod, jenž opět uzavírala četa čs. legionářů, se po celé své trase setkala velkým zájmem početných davů, které průvodu přihlížely, především pak na Václavském náměstí.

 

Slavnosti na pražských ostrovech

S ukončením průvodu se již rozproudila neformální zábava, pro jejíž pořádání byly vybrány Žofínský a Střelecký ostrov, na které proudily řady účastníků až do večerních hodin. Na Žofínském ostrově koncertovala filharmonie a na Střeleckém ostrově Herrmanova kapela. Pravidelně byly promítány série světelných obrazů ze zahraničního odboje, pořádán byl kabaret, na Vltavě závody vodních skautů a další zábavné atrakce pro širokou veřejnost. Mnozí účastníci setrvali v dobré zábavě i po půlnoci.

Navzdory tomu, že se celá událost obešla bez větší propagace a velkých příprav, stala se prvním velmi výrazným veřejných projevem Československé obce legionářské i setkáním čs. legionářů z celé republiky. V legionářském tisku byla akce zhodnocena následujícími slovy: "Morální úspěch naší slavnosti Dne legií jest veliký. Zvláště úspěch dopoledního táboru, jehož zúčastnil se veliký počet občanstva nelegionářského a odpoledního průvodu, který připamatoval Praze, jak se našemu národu kdy vedlo. Můžeme říci, že po projevech sympatií, jichž se naší práci od občanstva dostalo v tyto dny, nabýváme přesvědčení, že jsme na správné cestě a je nutno v práci naší vytrvati."

text: br. Jiří Filip

foto: Sbírka ČsOL

001 Manifestačn...
001 Manifestační tábor ČsOL na Staroměstském náměstí v Praze dopoledne 4. září 1921
002 K projevům ...
002 K projevům ČsOL došlo na řadě dalších míst hlavního města jako před Rudolfinem…
003 …nebo také ...
003 …nebo také zpod sochy sv. Václava na Václavském náměstí, kde řečnil jednatel ČsOL br. Joža David, který se proto omluvil z manifestačního tábora.
004 Z první veř...
004 Z první veřejné manifestace ČsOL
005 Z první veř...
005 Z první veřejné manifestace ČsOL
006 Z první veř...
006 Z první veřejné manifestace ČsOL
007 Z první veř...
007 Z první veřejné manifestace ČsOL
008 Z první veř...
008 Z první veřejné manifestace ČsOL
009 Alegorický ...
009 Alegorický vůz z cyklu „Osvobození“ připomněl oběť čs. legionářů v Itálii
010 Jeden z voz...
010 Jeden z vozů byl aranžován k připomínce slavné bitvy u Zborova, od které v té době uplynuly již čtyři roky