Faleristika a drobná plastika Archivy - ČsOL

Vyznamenání Josefa Zemana

Mira — Sat, 18 Jan 2025 10:49:30 +0000

Československý válečný kříž 1914-1918 byl založen dekretem provizorní československé vlády v Paříži ze dne 7.11. 1918. Toto nejvyšší vyznamenání bylo udělováno za významnou činnost v boji za svobodu Československa na frontách 1. světové války či na Slovensku v roce 1919.

Kříž zpodobňují čtyři do sebe navzájem zapuštěné kruhy. V aversu jsou v kruzích zemské znaky Čech, Slezka, Moravy a Slovenska. V reversu jsou lipové ratolesti a propletená iniciála ČS. Stuha je červená se třemi bílými pruhy, v jejichž středu probíhají tenké červené proužky. Autorem výtvarného návrhu byl francouzský sochař Antoine Bourdelle.

Řád sokola (neoficiálně také Štefánikův řád) bylo československé vyznamenání, založené v roce 1919 na návrh ministra války Milana Rastislava Štefánika. Štefánik jeho návrh vytvořil 2.-7. 10. 1918 při cestě z Honolulu do Yokohamy. Štefánik vykládal jeho smysl, tak že "5 ramen znamená 5 velmocí, jejichž pomocí dosáhneme svobody. Uprostřed kruh s třemi vrchy ze slovenského znaku a nad nimi čtyři sokoli – ze čtyř zemí československých. A kdo je zlomyslný, může v té hvězdě viděti i husitský kalich".
Řád byl určen k udělování za zásluhy o osvobození Československa. První kusy nechal Štefanik vyrobit v Tokiu. První řády byly v dřevěné balzové krabičce japonského původu. Další řády se vyráběly již v Československu.
U tohoto konkrétního kusu došlo ke ztrátě středového terče s trojvrším a sokoly.

Mezispojenecká Medaile vítězství byla zřízena na základě usnesení mírové konference v Paříži 24. 1. 1919 na návrh vrchního velitele spojeneckých vojsk maršála F. Foche. Byla udělena všem mužům dohodových armád, kteří se zůčastnili Velké války.
V tomto případě se jedná o československou variantu, jíž zpracoval fr. legionář Otakar Španiel. Avers klenotu nese podobu bohyně Viktorie, která v pravé ruce třímá nad hlavou vavřínovou ratolest a v levé směrem dolu meč. Na reversu klenotu nese čs. malý státní znak obkroužený textem "Světová válka za civilisaci", lipovými lístky a daty 1914-1918.
Československá varianta medaile byla legalizována 10. 4. 1920 a stanovy byly doplněny 13. 2. 1922.

Vyznamenání pocházejí z pozůstalosti ruského legionáře Josefa Zemana.

Zdroje:
http://www.1-prapor-sos.wz.cz/clanky/vyznamenani/valecny_kriz.html

PÍSECKÝ, Ferdinand. Generál M.R. Štefánik. Praha: Svaz Národního Osvobození, 1929, s. 93. On-line: https://www.digitalniknihovna.cz/dsmo/uuid/uuid:f1326729-c812-11ea-af87-001b63bd97ba

http://www.1-prapor-sos.wz.cz/clanky/vyznamenani/medaile_vitezstvi.html

Článek Vyznamenání Josefa Zemana se nejdříve objevil na ČsOL.

Dekorace Antonína Kadlece

Mira — Sat, 18 Jan 2025 10:49:30 +0000

Dochované dekorace z pozůstalosti ruského legionáře Antonína Kadlece obsahují stužky (zleva, významností obráceně proti běžnému úzu) Mezispojenecké Medaile vítězství, čs. Revoluční medaile a čs. Válečného kříže 1914-1918 a čs. Revoluční medaili in natura.

Revoluční medaili založil dekretem ministr zahraničních věcí Edvard Beneš v Paříži 2. 12. 1918. Propůjčovalo ji Ministerstvo války dobrovolníkům čs. vojska a čs. občanům a občanům spojeneckých a spřátelených států za zvláště vynikající vojenskou, politickou a organizační činnost ve prospěch osamostatnění Československa za 1. světové války.
Tvůrcem návrhu byl francouzský sochař A. Bourdelle.

Zdroj: MACHÁČEK, Vladimír, AMORT, Václav. Československé řády a vyznamenání. Praha: Naše vojsko, 1964.

Článek Dekorace Antonína Kadlece se nejdříve objevil na ČsOL.

Členský odznak Československé obce legionářské Josefa Samka

Mira — Sat, 18 Jan 2025 10:49:30 +0000

Členský odznak vzešel ze soutěže vyhlášené ČsOL a konané od 22. září a 15. října 1921. K členské základně se odznaky dostaly prostřednictvím funkcionářů jednot v první polovině ledna 1922. Autorství vítězného návrhu znaku se zatím nepodařilo zjistit. Výtěžek z prodeje členských odznaků byl hlavním příjmem garančního fondu, který podporoval nemajetné legionáře při získávání úvěrů.

V následujícím období pravděpodobně docházelo k nošení členského odznaku nečleny Obce a předsednictvo ČsOL proto požádalo 11. srpna 1922 o pomoc Zemskou politickou správu v Praze. Tato s platností od 19. února 1924 určila, že odznaku mohou nosit jen členové Obce. Zamezení zneužití mohlo podle starých rakousko-uherských zákonů být vymáháno u politické správy či policie. Kromě toho agenda schvalování Zemskou správou politickou znamenalo také uchování vzorku a popisu odznaku v archivních materiálech. Čs. obec legionářská při žádosti uvedla, že ,,odznak pozůstává z kovové desky, obdélníkového tvaru, v jejíž hoření části vyobrazena jest hlava legionáře s ocelovou přilbou (legionář na stráži), pod ní vojenský znak československých zahraničních vojsk a spodní část opatřena jest nápisem Čsl. obec legionářská. Po obou stranách bočních zobrazeny jsou symbolické svazky tří prutů.“

Naše současné členské odznaky vycházejí přímo ze vzorového kusu z roku 1921 a jsou opatřeny jedinečným členským číslem shodným s číslem uvedeným na průkazu člena. Každý člen má tedy vlastní jedinečný odznak, který mu měl být předán funkcionáři jednot. V případě, že se tak nestalo, obraťte se prosím na sekretariát ČsOL. V případě ztráty odznaku, je nutné tuto skutečnost nahlásit rovněž sekretariátu, který zadá výrobu duplikátu. Stejně jako historické odznaky jsou i ty dnešní majetkem ČsOL a členům jsou jen propůjčeny.

Tento konkrétní kus pochází z pozůstalosti ruského legionáře Josefa Samka ze Solnice.

Článek Členský odznak Československé obce legionářské Josefa Samka se nejdříve objevil na ČsOL.

Čs. Válečný kříž 1914-1918, Čs. Revoluční medaile a mezispojenecká Medaile vítězství Františka Hirše

Mira — Sat, 18 Jan 2025 10:49:30 +0000

Revoluční medaili založil dekretem ministr zahraničních věcí Edvard Beneš v Paříži 2. 12. 1918. Propůjčovalo ji Ministerstvo války dobrovolníkům čs. vojska a čs. občanům a občanům spojeneckých a spřátelených států za zvláště vynikající vojenskou, politickou a organizační činnost ve prospěch osamostatnění Československa za 1. světové války.
Tvůrcem návrhu byl francouzský sochař A. Bourdelle.

Medaile pochází z pozůstalosti ruského legionáře a druhoválečného odbojáře Františka Hirše.

Zdroje:
http://www.1-prapor-sos.wz.cz/clanky/vyznamenani/valecny_kriz.html
MACHÁČEK, Vladimír, AMORT, Václav. Československé řády a vyznamenání. Praha: Naše vojsko, 1964.

http://www.1-prapor-sos.wz.cz/clanky/vyznamenani/medaile_vitezstvi.html

Článek Čs. Válečný kříž 1914-1918, Čs. Revoluční medaile a mezispojenecká Medaile vítězství Františka Hirše se nejdříve objevil na ČsOL.

Pamětní odznak k odhalení pamětní desky Karla Hirše, 4.6.1933

Mira — Sat, 18 Jan 2025 10:49:30 +0000

Pamětní odznak vznikl u příležitosti odhalení pamětní desky Karlovi Hiršovi na jeho rodném domě ve Václavské ulici v Jindřichovo Hradci. K odhalení došlo 4. června 1933 během jindřichohradeckého manifestačního dne legií za velké účasti legionářů a veřejnosti.

Článek Pamětní odznak k odhalení pamětní desky Karla Hirše, 4.6.1933 se nejdříve objevil na ČsOL.

Dekorace Melichara Houžvice

Mira — Sat, 18 Jan 2025 10:49:30 +0000

V 1. řadě:

Klenot belgické varianty Mezispojenecké medaile vítězství

V 2. řadě:

Československý Válečný kříž
Československá revoluční medaile
Československá varianta Mezispojenecká Medaile vítězství

Ve 3. řadě:

Stuha Pamětní medaile za věrnost vlasti (Albánská pamětní medaile) / Споменица за верност отаџбини 1915. (Албанска споменица)

Pamětní medaile srbsko-turecké války 1912 (Pomsta Kosova) / Споменица Српско-Турског рата 1912. (Освећено Косово)

Ve 4. řadě:

Dvakrát srbská Medaile za statečnost (Medaile Miloše Obiliče)

Pamětní kříž na srbsko-bulharskou válku 1913 / Споменица Српско-бугарског рата 1913.

Stuha Pamětní medaile války 1914-1918 / Споменица на рат 1914.-1918.

Dekorace pocházejí z pozůstalosti srbského dobrovolníka Melichara Houžvice.

Článek Dekorace Melichara Houžvice se nejdříve objevil na ČsOL.

Československá Revoluční medaile Františka Maška

Mira — Sat, 18 Jan 2025 10:49:26 +0000

evoluční medaili založil dekretem ministr zahraničních věcí Edvard Beneš v Paříži 2. 12. 1918. Propůjčovalo ji Ministerstvo války dobrovolníkům čs. vojska a čs. občanům a občanům spojeneckých a spřátelených států za zvláště vynikající vojenskou, politickou a organizační činnost ve prospěch osamostatnění Československa za 1. světové války.
Tvůrcem návrhu byl francouzský sochař A. Bourdelle.
Tato konkrétní medaile pochází z pozůstalosti ruského legionáře Františka Maška.

Zdroj: MACHÁČEK, Vladimír, AMORT, Václav. Československé řády a vyznamenání. Praha: Naše vojsko, 1964.

Článek Československá Revoluční medaile Františka Maška se nejdříve objevil na ČsOL.

Mezispojenecká Medaile vítězství Františka Maška

Mira — Sat, 18 Jan 2025 10:49:26 +0000

Mezispojenecká Medaile vítězství byla zřízena na základě usnesení mírové konference v Paříži 24. 1. 1919 na návrh vrchního velitele spojeneckých vojsk maršála F. Foche. Byla udělena všem mužům dohodových armád, kteří se zůčastnili Velké války.
V tomto případě se jedná o československou variantu, jíž zpracoval fr. legionář Otakar Španiel. Avers klenotu nese podobu bohyně Viktorie, která v pravé ruce třímá nad hlavou vavřínovou ratolest a v levé směrem dolu meč. Na reversu klenotu nese čs. malý státní znak obkroužený textem "Světová válka za civilisaci", lipovými lístky a daty 1914-1918.
Československá varianta medaile byla legalizována 10. 4. 1920 a stanovy byly doplněny 13. 2. 1922.
Medaile pochází z pozůstalosti ruského leigonáře Františka Maška.

Zdroj: http://www.1-prapor-sos.wz.cz/clanky/vyznamenani/medaile_vitezstvi.html

Článek Mezispojenecká Medaile vítězství Františka Maška se nejdříve objevil na ČsOL.

Pamětní medaile 11. střeleckého pluku Františka Palackého Františka Maška

Mira — Sat, 18 Jan 2025 10:49:26 +0000

Pamětní medaile 11. střeleckého pluku Františka Palackého byla založena v roce 1948 u příležitosti 30. výročí založení pluku. Bronzová medaile o průměru 37 mm nese na aversu ve střední části bustu Františka Palackého hledící vpravo umístěnou do vavřínového polověnce.
Revers medaile je obkroužen textem "11. střelecký pluk Frant. Palackého" . Ve střední části jsou umístěny čtyři řádky textu "1918 Novonikolajevsk Písek 1948" odkazující na letopočet a místo vzniku pluku v srpnu 1918 a na jeho domovskou posádku při 30. výročí. Pluk získal čestný název Františka Palackého teprve později – v listopadu 1919.
Medaile pochází z pozůstalosti ruského legionáře, příslušníka 9. a 11. střleckého pluku, Františka Maška.

Zdroj: https://www.valka.cz/topic/view/105919#378481

http://www.vhu.cz/exhibit/pametni-medaile-11-streleckeho-pluku-frantiska-palackeho/

Článek Pamětní medaile 11. střeleckého pluku Františka Palackého Františka Maška se nejdříve objevil na ČsOL.

Kampaňový štítek "Sibiř"

Mira — Sat, 18 Jan 2025 10:49:26 +0000

Drobné kovové štítky kampaní se staly součástí řady stuh legionářských dekorací. Účelem štítků bylo upozornit na účast nositele při různých stěžejních událostech československého odboje.
Tento konkrétní štítek odkazuje na účast na bojových operací na Sibiři v letech 1918-1920 a pochází z pozůstalosti ruského leigonáře Františka Maška.

Článek Kampaňový štítek "Sibiř" se nejdříve objevil na ČsOL.