Sestry a bratři!
V letošním roce naše organizace slaví 100. výročí od svého založení. Ustavující sjezd ČsOL se konal 22. května 1921 v Národním domě na Královských Vinohradech. ČsOL patřila ke státotvorným organizacím, zastávajícím ideály demokracie a humanismu a v meziválečném Československu se stala se svými takřka 50 000 členy největší veteránskou organizací.
V rozpáleném dni, v pátek 18. června 2021 o desáté hodině dopoledne, se v pražské Resslově ulici uskutečnila tradiční pietní akce připomínající hrdinství sedmice československých parašutistů vyslaných do okupované vlasti se zvláštními úkoly. Díky obětavé podpoře domácích odbojářů se jim podařilo odstranit Reinharda Heydricha a splnit další náročné úkoly, než položili životy v boji s mnohonásobnou přesilou v pravoslavném chrámu sv. Cyrila a Metoděje.
Většina pomníků připomínajících osvobození západních Čech armádou Spojených států amerických na jaře 1945 vznikla v 90. letech 20. století, některé jen výjimečně hned po skončení války. V Domažlicích, kam vojáci americké 2. pěší divize dorazili 5. května 1945, připomíná osvobození pamětní deska na budově radnice a pamětní deska věnovaná Čechoameričanovi Mattu Konopovi, obě na náměstí Míru. Od neděle 6. června 2021 je však doplňuje také nový pomník v Chodské ulici pod Chodským hradem.
Ve čtvrtek 27. května 2021 jsme si připomněli výročí asi nejvýznamnějšího činu československého válečného odboje - atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Ještě týž den bylo vyhlášeno stanné právo. Jako odvetu za atentát na Heydricha nechala okupační správa popravit několik tisíc obyvatel protektorátu, kteří se podle ní na útoku mohli podílet, nebo pomáhali odboji či jen atentát schvalovali. Vůbec prvními oběťmi stanných soudů byla rodina železničáře Václava Stehlíka z Rokycan.
Na malebném, nově upraveném, nádraží v Horažďovicích při pomezí Plzeňského a Jihočeského kraje první červnový den po 10. hodině dopolední proběhlo slavnostní zahájení letošní cesty Legiovlaku.
Dnes, 22. května 2021, je tomu právě 100 let od zahájení ustavujícího sjezdu Československé obce legionářské, který se odehrál v Národním domě na Královských Vinohradech v Praze. Naše organizace připomene významné jubileum osudy 100 OSOBNOSTÍ, které byly svázány s historií ČsOL, a rovněž prostřednictvím 100 PŘÍBĚHŮ, které se váží k vykonané práci ČsOL za uplynulé století. Každý den se tak můžete těšit na jednu osobnost a jeden příběh, na kterých přiblížíme jak rozkvět naší činnosti, tak odhodlání členů ČsOL v dobách těžkých pro náš národ.
Dne 18. června roku 1942 v Praze svedli svůj poslední a nerovný zápas s německými okupanty českoslovenští parašutisté ukrývající se po atentátu na Reinharda Heydricha v pravoslavném chrámu Cyrila a Metoděje. Jedním ze sedmi parašutistů byl také rotný Jaroslav Švarc, člen paravýsadku TIN a taktéž rodák z Velkého Újezdu u Olomouce.
.jpg)
Dne 29. května uplynulo přesně sto let od chvíle, co se v moravsko-ostravském Národním domě sešlo na pět stovek legionářů z východní Moravy a Slezska, aby pouhý týden po ustavujícím sjezdu Československé obce legionářské dali vzniknout její moravskoslezské župě. Zahájili tak činnost organizace, která se během své dlouhé - byť totalitami přerušené - existence výrazně zapsala do společenského a kulturního života našeho regionu. Prostřednictvím svých místních jednot byla obec nejenom obhájkyní sociálních zájmů někdejších příslušníků zahraničních vojsk, ale vždy také aktivní šiřitelkou masarykovských ideálů a odkazu nelehkého boje, svedeného za národní osvobození ve 20. století.
Po zimním spánku, ale hlavně po delším uzavření vynuceném pandemií nemoci Covid-19 se od soboty 5. června 2021 veřejnosti opět otevírají stálé expozice Československé obce legionářské vytvořené v rámci výstavního cyklu nazvaného Cesta legionáře. Nacházejí se v Josefově, v Kracíkově ulici číslo 12, a Pecce, na náměstí Kryštofa Haranta v domě číslo 12.
Ve středu 26. května 2021, v předvečer 79. výročí atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, se členové Československé obce legionářské zúčastnili pietního aktu pořádaného Českou stomatologickou komorou na Olšanských hřbitovech. Akce se uskutečnila k připomenutí hrdinství bratrů Jana a Jiřího Jesenských, významných českých stomatologů, a jejich manželek Alžběty a Žofie, kteří se zapojili do domácího odboje a aktivně pomáhali československým parašutistům. Oba manželské páry byly zatčeny a popraveny 24. října 1942 v Mauthausenu.
Stejně jako minulý rok se kvůli pandemickým opatřením nekonaly ani v Kroměříži tradiční oslavy připomínající osvobození města a osobnost Ludvíka Svobody, kterých se každoročně účastní desítky osob včetně rumunské velvyslankyně či paní Zoe Klusákové-Svobodové.
