Výročí odjezdu posledních legionářů z Vladivostoku

2. 9. 2010

Dovolte prosím, abych Vás tímto informoval o tom, že dnes je tomu přesně 90. Let, kdy vyplula poslední loď s československými legionáři z přístavu Vladivostok směrem k vlasti.

Při této příležitosti dnes přímo na místě uctili památku našich předků členové jednoty ČsOL z Brna. Přesně po devadesáti letech se tak dnes na Mořském hřbitově ve Vladivostoku jménem ČsOL  s našimi legionáři, kteří zde padli a také s Vladivostokem se rozloučil místopředseda brněnské jednoty ČsOL Jan Kux.

Citace z textu br. Františka Trávníčka:

„2. září 1920 vyplula z přístavu Vladivostok na Dálném východě poslední loď s vojáky československých legií v Rusku, kteří se vraceli po dlouhé I. světové a občanské válce v Rusku domů. Někteří z nich po dlouhých 6 letech.

Miliony lidí celé Evropy a později i světa bylo zavlečeno na válečná bojiště ve Francii, Itálii, Rusku, na Blízkém Východě, Africe i Asii. Mnozí padli a jejich hroby jsou rozesety po celém světě a pokud nejsou prohlášeny za válečné památky, zarostly trávou, ztratili se. Naši pradědové v roce 1914 byli mobilizováni do rakousko-uherské armády a šli bojovat na frontu do Haliče, do Srbska, Ruska. Mnozí upadli do zajetí. Našli se však tací, kteří se nesmířili s myšlenkou bojovat v uniformě státu, který je utiskoval. Využili příležitost a vstoupili do dobrovolnických jednotek tvořených na území dnešní Francie, Ruska a později Itálie. Vznikla Rota Nazdar, Česká Družina, později jednotky československých legií – armády Čechů, Moravanů, Slezanů a Slováků, Rusínů i Rusů, armády, která se zapojila do boje za národní samostatnost a stát, který měl teprve vzniknout také díky jejich úsilí a obětem.

Bylo jich více jak 100000 mužů, dobrovolníků, kteří svým činem přispěli k vytvoření Československa, státu, který měl teprve vzniknout, státu, který byl v období prvních let své existence ostrovem hospodářského růstu a stability v neklidné střední Evropě. Patřil mezi nejvyspělejší ekonomické státy Evropy, měl však také svá negativa. Později byl okupován, rozbit, obnoven v nových hranicích bez Podkarpatské Rusi a po více jak 70letém soužití se rozpadl na Českou a Slovenskou republiku.

O tom všem legionáři vracející se z dalekého Vladivostoku domů po bitvách u Zborova, Bachmače, Lipjag, Samary, Čeljabinska, Bajkalu, Irkutska, po sibiřské anabázi neměli nejmenšího ponětí. Vraceli se po šesti letech války domů ke svým rodinám, domů do nového státu, do nového života, o kterém věřili, že bude lepší než ten dosavadní. „

 

 

Milan Řepka

Tiskový tajemník ČsOL
E:    mrepka@atlas.cz
M:  +420 606 706 035
W:   www.obeclegionarska.cz