Podpořte vydání knihy „Za obzorem republika“

Podpořte vydání unikátní knihy o návratu československých legionářů z Vladivostoku domů.

Sloužil Váš předek v ruské legii? A vrátil se domů až dva roky po skončení války? Cestoval lodí přes Ameriku nebo Suezským průplavem? A zní jeho tradované vyprávění, případně zanechané písemné vzpomínky neuvěřitelně až smyšleně? Pokud ano, tak právě pro Vás, ale i pro všechny zájemce o naší historii, je určena připravovaná publikace Za obzorem republika.

V listopadu 1920 opustila Vladivostok loď USAT Heffron a s ní i poslední 36. transport československých legionářů. Skončila tím šest let trvající anabáze boje za samostatnost, na jejímž počátku bylo 700 dobrovolníků České družiny a na konci Československé vojsko na Rusi o třech divizích a téměř 60 000 mužích. Jejich statečné chování na bojišti přesvědčilo státy Dohody, že jsou za ideu svobody skutečně ochotni riskovat to nejcennější – své životy. Tím získali jejich podporu pro vznik samostatného státu. Po ovládnutí Transsibiřské magistrály v létě 1918 zamezili statisícům německých a rakousko-uherských zajatců v návratu domů a jejich opětovnému nasazení na frontách, čímž významně přispěli k vítězství Dohody ve válce. Vznikem Československa 28. října 1918 byl cíl jejich mise splněn, přesto se však českoslovenští legionáři v Rusku i nadále podíleli na bojích na Sibiři. Toužili však po návratu domů, ke svým blízkým. Cesta vlaky na západ ale nebyla možná a jejich jedinou možností tak byla lodní evakuace z přístavního města Vladivostok. Byla to poslední velká výzva, které museli legionáři čelit. A byť zápasili s nedostatkem prostředků, omezenou lodní tonáží i liknavostí spojenců, nakonec i tuto výzvu úspěšně překonali. Cesta domů, u některých doslova kolem celého světa, se proměnila v poslední velký triumf a dokonalou propagaci nového státu. A sami legionáři si z ní odnesli nezapomenutelné zážitky, protože navštívili exotická místa, která do té doby znali maximálně z naučných knih či dobrodružných románů.

Co v knize najdete

Tato unikátní, výpravná kniha formátu A4 přináší na více jak 700 stranách nejen historii všech 36 oficiálních lodních transportů, ale také zážitky samotných legionářů z míst jako Karacu, Hongkong, Singapur, Kolombo, Aden, Port Said, Panama, San Diego či New York, popis příprav na dlouhou cestu i přivítání transportů ve vlasti. V knize najdete trasy a události z plavby všech lodí, přehledy jednotek, které jednotlivými transporty odplouvaly, stručné medailonky velitelů transportů, vzpomínky účastníků, citace z archivních materiálů a zejména přes 1 200 dobových fotografií a dokumentů, přičemž velká část z nich nebyla nikdy publikována. Uděláte si tak přesnou představu o tom, co legionáři během cesty kolem světa zažívali a co viděli.

V roce 2020 u příležitosti stého výročí návratu legionářů z Vladivostoku vyšel speciál časopisu ČsOL Legionářský směr – Transporty z Ruska. Zde poprvé byly všechny transporty zpracovány za využití nejen dostupné literatury, ale zejména materiálů z Vojenského historického archivu v Praze, a to včetně zpřístupněného fondu Lodní transporty. Přípravu poznamenala pandemie covidu-19, nicméně i tak se podařilo nashromáždit velké množství informací, zejména fotografií, které však nemohly být při omezeném rozsahu časopisu využity. Proto padlo rozhodnutí časopis rozšířit do knižní podoby. Během následující práce ale objem materiálu opět značně narostl, a protože jsme se rozhodli využít co největší množství dostupných fotografií, zvětšil se zásadním způsobem i rozsah plánované publikace.

Jak knihu podpořit

Pro podporu vydání této výpravné publikace byla založena veřejná sbírka na platformě Donio (odkaz). Přispěvatel si může sbírku podpořit libovolnou částkou nebo si může vybrat mezi několika odměnami, mezi které mimo knihy patří například i večeře s posádkou pojízdné expozice Legiovlak. Pokud by vybraná částka přesáhla částku potřebnou k vydání publikace Za obzorem republika, vytiskneme více výtisků a knihy využijeme jako odměny na námi pořádaných branných závodech pro školy a při dalších našich aktivitách s mládeží. A také v systematické propagační činnosti ČsOL s tématikou prvního a druhého odboje, která slouží k připomenutí těch, co bojovali za naši svobodu a demokracii a neměli by být zapomenuti!

Kdo za projektem stojí?

Československá obec legionářská (ČsOL) byla založena 22. května 1921 československými legionáři, kteří za svobodu své vlasti bojovali na bojištích ve Francii, Itálii, na Balkáně a zejména v Rusku. Organizace se stala důležitou součástí nové republiky, kde prováděla nejen osvětovou činnost, ale také činnost sociální, kdy se starala o invalidní spolubojovníky, rodiny po padlých či své sociálně slabé členy. Legionáři vždy hájili demokracii a svobodu, proto byli perzekvováni jak nacistickým, tak komunistickým režimem. Mnoho z nich skončilo ve vězeních i na popravištích, další byli pronásledováni. K obnově ČsOL došlo oficiálně v lednu 1992, a to činností veteránů druhé světové války, ale také posledních žijících pamětníků první světové války. Obnovená ČsOL navázala na činnost své předchůdkyně. V roce 2004 tehdejší členové rozhodli o přijetí veteránů novodobých válečných a mírových misí a také o otevření organizace všem zájemcům, kterým jsou legionářské ideály blízké. I dnes tak ČsOL poskytuje péči válečným veteránům a provádí osvětovou a vzdělávací činnost se zaměřením na první a druhý odboj.

Největším projektem realizovaným ČsOL byl v letech 2014–2020 projekt LEGIE 100, uskutečněný za podpory Vlády ČR, ve spolupráci s Ministerstvem obrany ČR a celou řadou dalších institucí, spolků a samospráv. Jeho výstupem je například pojízdné muzeum Legiovlak, které několikátým rokem úspěšně křižuje Českou republikou, Muzeum čs. legií provozované v sídle spolku v Hotelu Legie v Praze, živá databáze legionářů, ale také řada výstav a publikací. Těmi nejvýznamnějšími je 17 deníků a vzpomínek legionářů, vojáků československé zahraniční armády z druhé světové války a účastníků novodobých misí, které vznikly ve spolupráci s pražským nakladatelstvím Epocha v Edici pamětí ČsOL. Ve spolupráci s Epochou vzniká také tato kniha.

Hlavním autorem a editorem knihy Za obzorem republika je Mgr. Michal Rak, Ph.D. (*1981), historik a koordinátor publikační činnosti ČsOL. Vystudoval archeologii na FF ZČU v Plzni se specializací na archeologii konfliktů 20. století. Následně se podílel například na výzkumu pozůstatků tzv. železné opony, hrobů obětí pochodů smrti, vesnic zaniklých po roce 1945 či hrobů obětí nacistického a komunistického režimu v Polsku. Na toto téma publikoval řadu odborných studií a několik monografií. V ČsOL působí od roku 2016 a řídí mimo jiné Edici pamětí ČsOL a Edici knihovna ČsOL. Jako editor se podílel na přípravě více jak 30 publikací. Autorsky se pak podílel například na knihách Zborov 1917–2017, Sokolovo 1943 či Kronika Velitelství zvláštních bojových útvarů 1918–1922.