ŠRAJER Václav *6.9.1893

Životopis:Václav Šrajer, narozen dne 6. 9. 1893 ve Starých Jesenčanech čp. 27. Jeho otec František Šrajer, zedník ze Starých Jesenčan čp. 27, manželský syn Františka Šrajera ze Starých Jesenčan čp. 4 a Kateřiny, manželské dcery Jana Flégra ze Dřenic čp. 16. Jeho matka Kateřina, manželská dcera Václava Kučery z Mětic čp. 36 a Magdalény, rozené Svatoňové z Mětic čp. 11. Školní docházku absolvoval od 1. 9. 1899 ve škole v Třebosicích s dobrým prospěchem. Po ukončení školní docházky se v Dřenicích od 1. 1. 1908 až do 1. 1. 1911 u obuvníka Josefa Hromátky vyučil řemeslu obuvnickému. Na vojnu byl odveden dne 23. října 1914 a již 26. října nastoupil k 30. zeměbraneckému pluku ve Vysokém Mýtě. A to již zuřila první světová válka. 30. zeměbranecký pluk, jako součást 26. zeměbranecké divize, odešel na frontu dne 21. srpna 1914, kde byl pluk nasazen do bitvy u Komarowa v Haliči. Již 28. srpna zasáhl do bojů u Labuně. Následovaly těžké boje, 1.září u Komarowa, 3.září u Kurnik, 6.září u Rawy a 8.září u Wysesznka. 10. září se pluk zapojil do bojů na řece San u Ostrowa. Boje skončili těžkou porážkou rakousko-uherských vojsk s velkými ztrátami a šokovanými vojáky. Již po třech dnech bojů měla 26. zeměbranecká divize 59 % ztrát. Tyto hrůzy vedly k radikálním krokům, kdy se 24. září nechaly stovky vojáků 30. zeměbraneckého pluku dobrovolně zajmout. Pluk byl 1. listopadu rozpuštěn a jeho zbytky přiděleny k jiným zeměbraneckým plukům. Dne 26. října padl také mimo jiné i velitel pluku plukovník Rudolf Kasal. Pluk byl znovu postaven 26. února 1915 a bojoval jako součást 24. divize hned v dalších bitvách. Například 6. března u Betné a Malastova, 30. dubna u Gladyszowa, 2. května při ofenzívě u Gorlice, 5. května Krempnina, 9. května u Sienawy, 14. až 18. května u Pratkowců, 20. května u Přemyšle a 16. května dosáhl řeky San, kde se fronta zastavila. Na začátku července zasáhl pluk do těžkých bojů v rámci druhé bitvy u Krasniku. V této bitvě byl dne 7. července 1915 můj děda, Václav Šrajer, zajat. V ruském zajetí pobýval mimo jiné v Rjazanské gubernii, újezd Sapožok, což je asi 350 km jihovýchodně od Moskvy. Jako dobrovolník byl do Českého vojska zapsán dne 8. srpna 1917 v Borispolu. Po přidělení k 5. rotě 6. střeleckého pluku, zvaného Hanácký, nastoupil cestu do Francie, kde měli Českoslovenští legionáři bojovat po boku spojenců. Ale jak víme, k tomu nedošlo, protože dne 11. listopadu 1918 byl podepsán mír. Hanácký pluk v Rusku 21. června 1917 vznikl v Rusku 6. střelecký pluk, který byl od 27. července téhož roku nazýván „Hanáckým“. Ve velení pluku se postupně vystřídali ruští (Antonov) i čs. důstojníci (J. Červinka ml., O. Hanuš, O. Svátek, L. Krejčí a J. Jaroš). „Hanáci“ se účastnili bojů u Bachmače (8. - 13. 3. 1918) a Charkova (duben 1918) a jako součást 40 tisícového kontingentu se 60 vlaky po transsibiřské magistrále přesunoval do Vladivostoku. V průběhu přesunu se zapojil do bojů u Omska (květen 1918). Po opuštění Omska se pluk přesunul na východní pobřeží a po dobu následujících 15 měsíců bojoval u Tjumeně, Kunguru, Jekatěrinburgu, Irkustka a střežil Bajkalské tunely na transsibiřské magistrále. V bojích padlo 274 jeho příslušníků a později byl pluk vyznamenán Čs. válečným křížem 1914-1918 a Francouzským válečným křížem. Po příjezdu do Vladivostoku dne 25. 3. 1920 se americkou lodí Prezident Grant (bývalá německá obchodní loď, postavená v Belfastu v Irsku v r. 1907, zrekvírovaná v roce 1917), po nalodění 5 453 osob dne 26. 4. 1920 a odplutí dne 27. 4. 1920, přeplavil přes města a přístavy Hongkong, Singapur, Colombo, Suez, Port Said do Terstu, den příjezdu 12. 6. 1920. Odtud byl přesunut po železnici přes Lublaň, Štýrský Hradec a Linec do vlasti, aby se 21. září 1920 zúčastnil na slavnostní přehlídce v Olomouci. Dne 1. srpna 1920 byl děda demobilizován a legionářská služba mu byla započtena v délce 8 roků a 9 měsíců. Dne 27. července 1920 mu byl vydán obcí Jesenčany „domovský list“, jakožto potvrzení obce domovské. Při sčítání lidu v únoru roku 1921 bydlel se svojí matkou Kateřinou Šrajerovou a svojí mladší sestrou Františkou ve Starých Jesenčanech čp. 3. Po válce byl také členem „Jednoty obce legionářské v Pardubicích“, kde je na seznamu členů zapsán pod číslem 176. Nevím, kdy byl přijat ke státním drahám, ale podle sčítacího archu k 16. 2. 1921 již pracoval na dráze a podle jednoho dokumentu je k 1. listopadu 1921 přijat za člena pensijního ústavu českých drah, kde mu byla započítána i celá doba strávená v legiích (včetně trojnásobku). Za svojí účast a činnost v legiích obdržel Československou revoluční medaili a Československou medaili vítězství. Zemřel dne 11. 8. 1937 ve Starých Jesenčanech čp. 57.

Jméno:Václav

Přijmení:ŠRAJER

Datum narození:6.9.1893

Obec narození:Staré Jesenčany

Okres narození:Pardubice

Domovská obec:Dřenice

Domovský okres:Pardubice

Vzdělání:ob.

Zaměstnání:obuvník

Vyznání:řím.kat.

Prezenční služba u rakousko-uherského útvaru:30.zem.p.pl.

Službu nastoupil:1914

Rakousko-uherský útvar v době zajetí:30.zem.p.pl.

Datum zajetí:7.7.1915

Misto zajetí:Lublín

Rakousko-uherský útvar v době zajetí:30.zem.p.pl.

Hodnost v době zajetí:svobodník

Datum podání přihlášky do legií:8.8.1917

Misto podání přihlášky do legií:Borispol

Datum zařazení do legií:14.8.1917

Jednotka v době zařazení:6.stř.pl. ( Čs. legie v Rusku )

Hodnost v době zařazení:vojín

Číslo transportu do vlasti a název lodi:23. transport, loď President Grant

Konec v legiích:4.10.1920 ( Demobilizován )

Poslední útvar v legiích:6.stř.pl.

Poslední hodnost v legiích:vojín

Povolání v letech 1918 - 1938:zaměstnanec ČSD

Legionářska organizace:ČsOL - Pardubice

Číslo členského průkazu:176

Datum úmrtí:11.8.1937

Místo úmrtí:Staré Jesenčany

Místo pohřbení:Staré Jesenčany

Zdroj informací:
legionářský poslužný spis
HLOUŠEK, Ladislav, KUČEROVÁ, Linda, STEKLÝ, František, ŠRÁMEK, Pavel. Legionáři okresu Pardubice. Rodáci a občané 1914-1920. Pardubice: SOkA Pardubice, 2006.

Databázi spravuje Československá obec legionářská
na základě dat poskytnutých VÚA-VHA Praha.