Životopis:V pořadí teprve třetí český starosta města Brna (od roku 1851, kdy město začala řídit městská rada s voleným starostou v čele) se narodil v řemeslnické rodině, jeho otec byl tkalcem. Do Brna se Tomešovi přistěhovali, když bylo Karlovi
5 let. Po obecné škole absolvoval gymnázium a zapsal se na práva, ta však nedokončil. Stal se účetním ředitelem Moravského zemského výboru, působil i v žurnalistice. Za I. světové války byl odveden na ruskou frontu. U Přemyšlu se jako velitel přední stráže vzdal 17. prosince 1914 Rusům . Přihlásil se do československého vojska, pracoval pak např. v kanceláři evidenčního důstojníka ruských legií v Omsku a v mobilizačním středisku v Jekatěrinburku. V červenci 1919 se vrátil do vlasti. Podílel se na organizování a sjednocení legionářů, stal se členem ústředního zastupitelstva Československé obce legionářské a předsedou její brněnské župy. Zkušenosti měl jako aktivní člen Sokola v brněnské župě Jana Máchala. V roce 1924 byl zvolen za Českou stranu socialistickou do městského zastupitelstva, posledního prosincového dne roku 1925 byl zvolen starostou města Brna. Jeho mandát trval celých 10 let. Tomeš jej využil ve prospěch města, například k vypsání veřejné soutěže na vypracování generálního zastavovacího plánu, soutěži dopravně-komunikační, zasloužil se o vznik brněnského výstaviště, zahájení výstavby Kníničské (dnes Brněnské) přehrady, dokončení přestavby starého zemského domu na Novou radnici, za jeho funkčního období byly vybudovány sociální ústavy v Bohunicích, krematorium, zřízeny městský pohřební ústav, ústřední zahradnictví města Brna, desinfekční ústav, postaven most mezi Husovicemi a Maloměřicemi, železná lávka mezi Husovicemi a Židenicemi. Ve 30. letech, kdy se i Brno potýkalo s dopady světové hospodářské krize, ustavil starosta Tomeš polovojensky organizovaný Prapor práce, který poskytl práci stovkám nezaměstnaných na nouzových stavbách komunikací, při rozšiřování stokové sítě nebo při úpravách městské zeleně. Za německé okupace byl Tomeš jako vedoucí odbojové sokolské skupiny zatčen a odsouzen ke třem a půl letům vězení. Po uplynutí trestu jej nacisté místo propuštění odvezli do Kounicových kolejí a po osmi měsících čekání pak do koncentračního tábora v Dachau, kde zemřel na naočkovaný skvrnitý tyfus.
Tomeš se dočkal i významných ocenění – Řád sv. Sávy III. třídy v r. 1929, ve stejném roce Řád Bílého lva IV. Třídy. V roce 1947 k nim město Brno přidalo udělení čestného občanství.
Starostu Karla Tomeše připomíná po něm pojmenovaná ulice, k pamětním deskám na Dominikánském nám.č.1 a Kounicově ulici č. 20 přibyla 1.7. 2005 pamětní deska s bustou na rodinné vile Tomešových v Tomešově ulici č. 6.
Jméno:Karel
Přijmení:TOMEŠ
Datum narození:11.7.1877 1.7.1877
Obec narození:Helkovice
Okres narození:Jilemnice
Domovská obec:Brno
Domovský okres:Brno
Vzdělání:gym.
Zaměstnání:zem.revident
Politická příslušnost:real.
Rakousko-uherský útvar v době zajetí:35.dom.p.pl.
Datum zajetí:18.12.1914
Misto zajetí:Přemyšl
Rakousko-uherský útvar v době zajetí:35.dom.p.pl.
Hodnost v době zajetí:nadporučík
Datum podání přihlášky do legií:15.7.1917
Datum zařazení do legií:26.1.1919
Jednotka v době zařazení:týl.int. ( Čs. legie v Rusku )
Hodnost v době zařazení:vojín
Poslední útvar v legiích:týl.int.
Poslední hodnost v legiích:vojín
Povolání v letech 1918 - 1938:starosta Brna
Vězněn za nacistické okupace:1940 - 1945
Datum úmrtí:28.1.1945
Příčina úmrtí:skvrnitý tyfus
Místo úmrtí:KT Dachau
Zdroj informací: legionářský poslužný spis osobní karta legionáře SEKANINA, František. Album representantů všech oborů veřejného života československého. Praha Umělecké nakl. Josef Zeibrdlich, 1927.
Databázi spravuje Československá obec legionářská
na základě dat poskytnutých VÚA-VHA Praha.
Doporučené odkazy:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_Tome%C5%A1
https://www.brno.cz/obcan/vyznamne-osoby-a-vyroci/slavne-osobnosti/?pg=detail&idosobnosti=188
dokumenty spojené s osobou legionáře
napište nám
Pomozte nám budovat databázi československých legionářů.