BENEŠ Ladislav *26.11.1882

Životopis:Narodil se v obci Pečky 26.11.1882, jako gymnasista vynikal v matematice; absolvoval Českou vysokou školu technickou - stavební inženýrství, dále ještě filozofickou fakultu Karlo-Ferdinandovy university v Praze s orientací na astronomii. V roce 1907 odchází do Francie, kde pokračoval ve studiu astronomie, pak působil na observatoři v Paříži, kde spolupracoval také s M. R. Štefánikem. Ve studiích a astronomických observacích pokračoval v Heidelbergu a Štrasburku; těsně před vypuknutím 1.světové války odešel studovat seismologii do Petrohradu a na Pulkovské observatoři pak astronomii. V roce 1916 byl přijat do ruské armády a jako topograf zařazen do topografického oddělení generálního štábu. V roce 1917 vstupuje do čs.legií v Rusku a v dubnu 1918 odjíždí s tzv. Gibišovým transportem přes Murmansk do Le Havru. Následoval přesun 2.roty 21.pluku čs.legií do Cognacu, vyslání do topografického kurzu – na jeho žádosti o přijetí plk. Philippe připsal poznámku: „ … Ladislav Beneš může vykonat dobré služby čs. státu.“ Slouží pak jako styčný důstojník-topograf u 134.francouzské divize a v říjnu 1918 je na úseku Vouziérs zasažen německým yperitem, což zanechalo na jeho zdraví trvalé následky. Po skončení války byl přidělen do kartografické kanceláře mise Dr. E. Beneš ve Versailles, která připravovala pro mírovou konferenci podklady pro jednání o průběhu hranic nového státu – Československa; zároveň absolvoval několik odborných kurzů. Po založení Vojenského zeměpisného ústavu (VZÚ) v Praze byl jako zástupce přednosty astronomicko-geodetického oddělení (AGO) v roce 1922 pověřen technickým a organizačním vedením tzv. „nivelace Velké Prahy,“ vyžádané v zájmu rozvoje hlavního města na ministrovi národní obrany (MNO) pražským primátorem. V roce 1923 je jako štábní kapitán ustanoven přednostou AGO VZÚ a byla mu také udělena akademická hodnost doktora technických věd. V roce 1924 byl na II.valném shromáždění Mezinárodní unie geodetické a geofyzikální (MUGG) v Madridu zvolen sekretářem komise pro prodloužení Struveho poledníkového oblouku do Alexandrie (předsedou byl jugoslávský generál Boskovič). Zabezpečoval rekonstrukci čs. astronomicko-geodetické sítě (AGS), triangulaci a měřické práce pro stupňové měření na Podkarpatské Rusi – mj. také zaměření délkové základny u Mukačeva. Napomáhal také rozvoji gravimetrických měření, podporoval koncepční záměry Dr. Kladiva a aktivity astronoma-geodeta Dr.Buchara, který byl zaměstnancem VZÚ. Dochází však k odborným sporům mezi civilní a vojenskou správou geodetických základů a orientací státní mapové tvorby - především o zavedení typu kartografického zobrazení pro celostátní mapování. Zpočátku vojenská správa přijala Benešův návrh – normální, stejnoúhlé kuželové zobrazení včetně navrhovaného měřítka 1:20 000, avšak v roce 1932 bylo celostátně zavedeno jednotné kartografické zobrazení – Křovákovo, stejnoúhlé, kuželové v obecné poloze, orientované izolovaně pouze na území ČSR. V letech 1932-33 Beneš onemocněl Basedowou nemocí, důsledku otravy yperitem; dne 21.3.1933 pak předkládá svoji první žádost o přeložení do zálohy. V roce 1934 tuto žádost opakuje s odvoláním na koncepční rozpory a zdravotní stav, kdy mu bylo se strany MNO definitivně vyhověno. V soukromí pokračuje ve studiu klasické dynamické geodézie; v Geofyzikálním sborníku uveřejňuje v roce 1959 práci „Potenciál tíže otáčejícího se rotačního homogenního sféroidu,“ kterou recenzovali E. Buchar a M. Pick. Dr. Ladislav Beneš po sobě zanechal rozsáhlé dílo – koncem roku 1935 to bylo 18 prací z geodézie, z astronomie 13, z kartografie a mapování 10 a z geofyziky 3 práce. Dne 3.11.1968 zemřel v Pardubicích; pohřben je v Přelouči. V roce 1995 prohlášen čestným občanem měst Pečky. (Autor textu: L. Beneš - vnuk)

ČÍST DÁLE...

Jméno:Ladislav

Přijmení:BENEŠ

Datum narození:26.11.1882

Obec narození:Pečky

Okres narození:Poděbrady

Domovská obec:Pečky

Domovský okres:Poděbrady

Vzdělání:univerzita

Zaměstnání:astronom

Vyznání:evang.

Rakousko-uherský útvar v době zajetí:10.zem.pl.