HRDINA Jaroslav *22.7.1888

Životopis:Jaroslav Hrdina se narodil 4. 5. 1888 v Trhové Kamenici v rodině mlynáře Jana Hrdiny, jež měl kořeny v obci Bystřec (Lanškroun). Po úmrtí matky v roce 1891 se stěhují do Rozsochatce, kde si jeho otec bere sestru zesnulé ženy a posléze odjede v období 1892–1899 do Ameriky za prací, aby v roce 1900 byl již evidován při sčítání lidu. Jaroslav vyrůstal se svojí mladší sestrou Marií v Rozsochatci v zemědělské rodině, navštěvoval obecnou školu a v letech 1909-1912 vykonal prezenční vojenskou službu u 2. praporu polních myslivců (k. u. k. Feldjägerbataillon Nr. 2), zařazen v 1. setnině, dále v roce 1913 sbíral zkušenosti ve světě (viz zápis z deníku). V roce 1914 po mobilizaci odjel do Hradce Králové ke 2. praporu polních myslivců (1. setnina, 3. četa), kde byl jeho velitelem čety poddůstojník četař Josef Dubišar a velitelem praporu nadporučík Jurašinovič. Po příjezdu celého batalionu z Litoměřic 2. 8. se velení praporu ujal podplukovník Mayer a 14. 8. prapor odjel na frontu. Dne 20. 10. 1914 byl zajat v okolí obce Jaroslav a poté jako zajatec putoval po zajateckých táborech v Rusku (Kyjev, Ishim, Minsk). Dlouho se odhodlával vstoupit k formujícímu se ČS vojsku, bohužel nebylo kolem něj vhodné prostředí, dle záznamu v deníku z 2. 11. 1916 ve Vjazmě se pokoušel založit čsl. organizaci, avšak pro nezájem ostatních bez výsledku. 1. 6. 1917 “... Čítám noviny a debatuji s hochy o vývinu a postupu ruské revoluce. Často slýchám slovo bolševismus a bolševik. Začíná pod tím slovem býti cosi hrozného, škodlivého. Již to tak kouká, že bolševismus bude hrát v Rusku smutnou roli, a to pomocí nevědomého lidu. ...”. 17. 7. 1917 se přihlásil k československým dobrovolníkům a 22. 7. se mu podařilo zběhnout z tábora ve Vjazmě, aby se 1. 8. ocitl v Možajsku, kde 10. 8. složil slib čs. dobrovolce: “Složil jsem slib věrnosti emisaru Ant. Kamanu* jakožto zástupci československé armády na Rusi a zároveň béřu na sebe práva i povinnosti českého vojáka dobrovolce. Čekal jsem na tento okamžik a jsem rád, že mohu též činně přispěti s něčím na oltář vlasti. Po zralém uvážení, jaký krok podnikám, jsem rozhodnut vstoupiti do vojska československého na Rusi, které vede boj za osvobození drahé vlasti od německo-maďarského útisku, jak národního a politického, tak sociálního. Uvědomuji si jasně všecky možné následky, které mne mohou stihnouti mimo ztráty života nebo zmrzačení na frontě. V případě neúspěchu našeho boje jest to vyhnanství! Přesto můj úmysl jest nevratný, poněvadž vím, že nesmí ani jeden poctivý Čech zameškati tento okamžik a jedině jako silný celek máme naději dojíti kýženého cíle.” (* pozn. autora: jméno emisara nečitelné, prozatím neidentifikováno). 25. 9. 1917 nastoupil k záložnímu praporu a poté byl převelen k 3. čsl. střeleckému pluku Jana Žižky z Trocnova do telefonního oddílu (oddíl svjazi). Byl činný v bojích u Čeljabinsku a dále po celé frontě s 3. čsl. střeleckým plukem. Na cestě prodělal zápal plic a byl poté přeložen ke štábu 1. divize po superarbitraci v Irkutsku v červenci 1919, sloužil opět u telefonu a se štábem se dostal 2. 2. 1920 do Vladivostoku, kde se 28. 2. 1920 nalodil na americkou loď Sheridan a přes Nagasaki, Singapur, Colombo, Aden, Suezský průplav, Port Said se dostal po padesátidenní plavbě dne 18. 4. 1920 do přístavu Terst odkud přijel 23. 4. do Prahy a demobilizován byl 30. 7. 1920. Svoji legionářskou anabázi zapisoval do deníku, jež se dochoval ve třech dílech, z již neznámých důvodů chybí období květen 1918–prosinec 1919. Držitel medailí: Československá revoluční medaile Československá medaile Vítězství Pamětní medaile 3. čsl. stř. pluku Jana Žižky z Trocnova V roce 1920 (18. 8.) se přihlásil do obce Rozsochatec, 27. 10. 1920 se oženil v Dolní Krupé s Marií Dundáčkovou a 5. 11. se přihlásil do obce Dolní Krupá, aby v roce 1926 koupil hospodářství v Rozsochatci č. 23, kde společně se ženou vychovali 4 děti: Jaroslava, Marii, Bohuslava a Boženu. Po návratu trpěl následky nemoci prodělané v legiích, pracoval na vlastním hospodářství v obci Rozsochatec a dále obchodoval uhlím a umělými hnojivy. V obci byl občansky činný, účastnil se aktivně otázky parcelace pozemků při pozemkové reformě v roce 1921, byl členem výboru pro postavení pomníku obětem světové války, který byl 1. 8. 1924 slavnostně odhalen. Stal se obecním zastupitelem a v roce 1932 byl zvolen starostou, čímž byl až do roku 1941, kdy nuceně rezignoval kvůli své legionářské minulosti. Ve svém starostenském období se mu podařilo mimo jiné prosadit nákup hasičské motorové stříkačky, kterou dodala firma Stratílek z Vysokého Mýta a která byla slavnostně odevzdána hasičskému sboru 28. 10. 1935. Byl členem ČsOL, jednoty v Chotěboři a účastnil se se svými bratry legionářských setkání. Po válce v roce 1952 vstoupil (předseda dozorčí rady družstva) se svým bratrem (pokladník družstva) a celou rodinou do družstva v Rozsochatci, kde působil až do roku 1958, kdy jej stáří vyřadilo z práce a 7. 2. 1965 zemřel. Pohřben je v hrobce v Dolní Krupé u Havlíčkova Brodu. (Autor: pravnuk Michal Hrdina)

ČÍST DÁLE...

Jméno:Jaroslav

Přijmení:HRDINA

Datum narození:22.7.1888 22.4.1888

Obec narození:Bystřice

Okres narození:Lanškroun

Domovská obec:Bystřice

Domovský okres:Lanškroun

Vzdělání:ob. 8 odb.

Zaměstnání:rolník

Politická příslušnost:křesť.soc.

Prezenční služba u rakousko-uherského útvaru:2.pr.pol.mys.