HLÍNA Jan *7.3.1896

Životopis:Jan Hlína se narodil 7. 3. 1896 v Praze na Žižkově rodičům pocházejícím z Radošic u Blatné. Otec i matka, rozená Ryjáčková, pocházeli z domkářských rodin, otec se vyučil krejčím. Do Prahy odešli po vzoru bratrance Jana, který žil v Nuslích, a bratra Václava Ryjáčka s manželkou. V Praze se také vzali v kostele Sv. Havla a bratr Václav se ženou Františkou byli svědky na svatbě a pak také kmotry obou dětí. Otec se zde živil jako poštovní zřízenec. Mladší sestra Františka se narodila v r. 1899. Otec v následujícím roce zemřel a matka o 6 let později, oba na tuberkulózu. Jan byl po smrti matky svěřen do péče bezdětných manželů Kvapilových na Žižkově, v rodině příbuzných, neboť druhá manželka Bohumila Kvapila byla Janovou sestřenicí. Malá Františka byla vychována u šafářky Jizbové v Želivci, také v rodině své provdané tety, otcovy mladší sestry. Jan se po absolvování měšťanské školy vyučil u svého pěstouna ozdobnickému řemeslu (výroby kožené galanterie) a v r. 1912 složil úspěšně tovaryšské zkoušky ve Strakonicích. Tam pak krátce pracoval u firmy Josef Pařízek vyrábějící kufry a kabelky. Zkušenosti získával i u podobných firem v Rakousku v Heidenreichsteinu a ve Vídni. V letech 1913 – 19 byl členem Sociální demokracie. Jako 19. letý narukoval k 11. pěšímu píseckému pluku v roce 1915 a odešel s ním na srbskou frontu. Poté byl jeho pluk poslán posílit italskou frontu. Dne 2. 11. téhož roku padl do zajetí u Faithy (pravděpodobně Monte Faito neboli Faiti Hrib) v průběhu deváté bitvy na Soči. Do legií se přihlásil ze zajateckého tábora v Alessandrii v severní Itálii po výzvě v časopise „Československá samostatnost“ přímo Národní radě v Paříži. Dalším internačním táborem byla Padula jižně od Neapole, kde podal přihlášku do legií znovu koncem listopadu 1917. Do formujících se legií vstoupil 17. 4. 1918 a byl posléze zařazen k 33. pěšímu pluku, 1. praporu a 4. kulometné rotě jako střelec. S touto rotou byl nasazen do bojů na Piavě a zúčastnil se také bitvy na Doss Alto 21. 9. 1918. Dvakrát byl po dobu bojů hospitalizován, zda pro zranění z podkladů nevyplývá. Po příjezdu v prosinci 1918 do právě vzniklého Československa byl nasazen s legiemi ještě na jižním Slovensku na Žitném ostrově. Z legií byl uvolněn 15. 7. 1919 po návratu do Čech. Ke svému řemeslu se již nevrátil a nastoupil službu u četnictva. Od 19. 7. 1919. Po výcviku v Praze sloužil jako četník na zkoušku v České Třebové. Na jaře r. 1920 byl poslán již jako strážmistr do Skutče. Při svém působení se tady seznámil se svou budoucí ženou Antonií Jandíkovou, s níž se roku 1924 oženil. V r. 1927 se zde rodičům narodila dcera Hana. Mnoho vlastních příbuzných osiřelí sourozenci neměli. Jediného bratrance Jan uváděl Jana Hodka a jeho ženu Barboru z Metlí č. 32 u Kasejovic, u nichž žila krátce asi i jeho sestra Františka. Jeho dalším předválečným působištěm byl po výcviku na velitele četnických stanic od 15. 9. 1935 Cheb, kde zastával od r. 1937 funkci zástupce velitele. Posléze byl nasazen 20. května do pohraničního Mühlbachu (nynější Pomezí u Chebu). Zde žil s manželkou a svou jedinou dcerou do podzimu 1938. Zastával funkci pověřeného velitele četnické stanice. Zejména po štvavém projevu Hitlera na sjezdu NSDAP v Norimberku 12. září začínala být situace pro Čechy kritická. Matka s dcerou odešly k rodině do rodné Skutče a otec po vyklizení četnické stanice a celního úřadu je po 28. září následoval. Další působiště nalezl nedaleko své domovské obce (Radošic u Blatné) v Blovicích, kde posílil posádku 1. prosince r. 1938. Po dovršení 45 let byl za protektorátu jako legionář 1. 10. 1941 přeložen do trvalé výslužby. Odešel z funkce zástupce velitele stanice v hodnosti praporčíka. Jako trvalé bydliště v penzi uvedl Skuteč, nicméně žil s manželkou i nadále v Blovicích a to i po skončení války. Vrátil se k SNB, roku 1948 vstoupil do KSČ a 25. července se stal velitelem III. oddělení OV SNB Blovice. V roce 1951 ovdověl a sám zemřel náhle na mozkovou mrtvici 2. 9. 1954. Vypracovala Hana Krátošková, vnučka

Jméno:Jan

Přijmení:HLÍNA

Datum narození:7.3.1896

Obec narození:Žižkov

Okres narození:Praha

Domovská obec:Radošice, Skuteč

Domovský okres:Blatná, Vysoké Mýto

Vzdělání:mě.3 obch.

Zaměstnání:ozdobník

Rakousko-uherský útvar v době zajetí:11.p.pl.

Datum zajetí:2.11.1916

Misto zajetí:Faitha

Rakousko-uherský útvar v době zajetí:11.p.pl.

Hodnost v době zajetí:vojín

Datum podání přihlášky do legií:30.11.1917

Misto podání přihlášky do legií:Padula

Datum zařazení do legií:17.4.1918

Jednotka v době zařazení:33.p.pl. ( Čs. legie v Itálii )

Hodnost v době zařazení:vojín

Konec v legiích:15.7.1919 ( Viz poznámku )

Poslední útvar v legiích:33.p.pl.

Poslední hodnost v legiích:vojín

Povolání v letech 1918 - 1938:četník

Datum úmrtí:2. 9. 1954

Příčina úmrtí:mozková mrtvice

Poznámka:odešel k četnictvu

Zdroj informací:
legionářský poslužný spis
osobní karta legionáře
JUNEK, Jiří, AKSLER, Libor. Vojáci Skutečska 1914-1920: Borek, Hněvětice, Lažany, Lešany, Lhota u Skutče, Přibylov, Radčice, Skuteč, Skutíčko, Štěpánov, Zbožnov, Zhoř, Žďárec u Skutče. Skuteč: Město Skuteč, 2019.

Databázi spravuje Československá obec legionářská
na základě dat poskytnutých VÚA-VHA Praha.