HRABÁK Josef
*17.1.1881
Životopis:Josef Hrabák, narozen 17. ledna 1881, v Rybníkách na Příbramsku. Vyučil se
slévačem v Železárnách Králův dvůr. Po dvou až třech letech jako tovaryš odešel do Rakouska, kde pracoval v Lineckých železárnách. Kolem roku 1910-1911 se vrátil do Čech na Mostecko. Pracoval na šachtách jako horník. V roce 1912 se v Mostě oženil s Annou Glückaufovou ze Záluží a po vypuknutí 1. světové války bydleli v Mostě. Při vyhlášené mobilizaci v roce 1914 nastoupil do Rakousko-Uherské armády, se kterou odjel na východní frontu. Po roce bojů poblíž Haliče byl Ruskou armádou zajat.
V zajateckém táboře onemocněl tyfem, kteroužto nemoc i v kritických chvílích přežil. Po propuštění z polní nemocnice pracoval u polských sedláků v zemědělství a po výzvě Rady Čechů a České družiny na Rusy nastoupil do nově tvořené
Československá armády – do legií. Při cestě Transsibiřskou magistrálou se zúčastnil několika významných bojů a do Československa se vrátil v první polovině roku 1920. Po návratu do ČSR se opět vrátil ke své ženě na Mostecko, kde pracoval až do svého penzijního věku roku 1941/1942 jako horník na dole Julius III. V Kopistech. Pak se přestěhoval se svojí ženou do Záluží, kde postavili společnými silami rodinný domek, který byl nacisty v roce 1939/1940 v důsledku výstavby továrny na pohonné látky STW zlikvidován. Do své smrti (listopad 1989) bydlel jako důchodce s rodinou
v Dolním Jiřetíně v hornických koloniích. Při květnových oslavách v roce 1968 byl
vyznamenán plaketou „Za hrdinství v 1. světové válce“ Svazem Československých
protifašistických bojovníků. Až do své smrti byl členem nejdříve Československé
obce legionářské a později členem Svazu československých protifašistických
bojovníků za svobodu. Při cestě Transsibiřskou magistrálou prožil, jak o tom mnohokrát vyprávěl, co prožilo
s ním dalších desetitisíce legionářů. Boje s různými vojenskými jednotkami,
bolševickou Rudou armádou, Rudými partyzány, ale také loupežnými skupinami a v některých úsecích také s bílými a s Němci od Povolží až po Vladivostok. Jejich
cesta byla mnohokrát v některých guberniích přerušena buď nepřátelskými oddíly, jak výše popisuji, ale také potřebou doplnění paliva a vody pro lokomotivy. V těchto místech většinou pomáhaly místní samosprávě zjednávat klid, pomáhat sedlákům a s některými řemeslníky upravovat příslušné obci různé věci. Navazovali s ruskými občany přátelské styky a při bojích u Bachmače, Irkutska, Čeljabinska, Kazaně a v Penze, kde musela část legionářů odevzdat po dohodě s Trockým zbraně, poznal osobně Gajdu Jana Syrového a dalších vůdčích velitelů. Zúčastnil se také protestu proti sebevraždě plukovníka Švece. Vzpomínal na pojízdná kasárna – ešalony, kde ve vagónech – tepluškách, bylo vše, co transport a vojenské útvary potřebují, od kuchyně až po nemocnici, redakci novin a divadla (Zdeněk Štěpánek a Otomar
Korbelář). Vzpomínal, jak se probíjeli Sibiří, Uralem, kde v zimě klesala teplota pod 40 stupňů Celsia a v tepluškách bylo teplo a ve válenkách nemrzly nohy. Střídal se s ostatními ve strážní službě, při které většinou docházelo k přepadům a prudkým střelbám. I když nesměli zasahovat do vnitřní politiky Ruska, nebylo prý dne, kdekoliv projížděli, aby nedošlo k ozbrojeným konfliktům. Nerad vzpomínal na březen 1918, kdy část Československého vojska musela odevzdat po dohodě s Trockým zbraně,
jinak že se „nehnou dál!“. Při Transsibiřské cestě si zamiloval Ural, Sibiř a venkovský ruský lid. Vždy s velkou úlevou zmiňoval únor 1920, kdy bylo završeno dohodnutí příměří mezi Sověty a našimi zástupci, které pak umožnilo bezkonfliktní dokončení cesty až do Vladivostoku k břehům Tichého oceánu.
Od prosince 1919 až do září 1920, kdy se legionáři naloďovali k cestě lodí domů,
dorazil otec do Mostu někdy v první polovině roku 1920. Cesta lodí Tichým oceánem od Vladivostoku směrem na Singapur, Port Said, Aden, Suezským průplavem až do Terstu a pak vlakem do Prahy a následně po demobilizaci do Mostu a Záluží. Tato cesta byla pro něho po šesti letech cesta se šťastným koncem.
Ze vzpomínek na svého otce napsal Ing. Miloslav Hrabák, v listopadu 2019.
Jméno:Josef
Přijmení:HRABÁK
Datum narození:17.1.1881
Obec narození:Rybníky
Okres narození:Příbram
Domovská obec:Rybníky Záluží
Domovský okres:Příbram Most
Vzdělání:ob. 8 pok.prům. 3
Zaměstnání:horník
Politická příslušnost:soc.dem.
Prezenční služba u rakousko-uherského útvaru:8.zem.p.pl.
Rakousko-uherský útvar v době zajetí:1.zem.p.pl.
Datum zajetí:3.4.1915
Misto zajetí:Karpaty
Rakousko-uherský útvar v době zajetí:1.zem.p.pl.
Hodnost v době zajetí:vojín
Datum podání přihlášky do legií:16.6.1917
Misto podání přihlášky do legií:Bobrujsk
Datum zařazení do legií:12.7.1917
Jednotka v době zařazení:zál.pr. ( Čs. legie v Rusku )
Hodnost v době zařazení:vojín
Konec v legiích:21.7.1920 ( Demobilizován )
Poslední útvar v legiích:2.stř.pl.
Poslední hodnost v legiích:vojín
Datum úmrtí:11.11.1968
Místo pohřbení:Litvínov
Zdroj informací: legionářský poslužný spis osobní karta legionáře
Databázi spravuje Československá obec legionářská
na základě dat poskytnutých VÚA-VHA Praha.
napište nám
Pomozte nám budovat databázi československých legionářů.



































