Životopis:Antonín Kočí se narodil 24. 10. 1886 v Souši. Před válkou pracoval jako truhlářský dělník. Byl ženat, otcem 3 dětí. Odveden v roce 1915, ale jako zaměstnanec „Rico“ továrny v Mostě nemusil rukovati. „Rico“ továrna byla pod státní správou a pracovala pro vojsko. Jako Čech byl stále pronásledován. Raději odchází 10. 5. 1915 do Berouna k 88. pěšímu pluku. Tam a zejména po přeložení pluku do Uher (Solnok) měl příležitost viděti, jak často surově z nacionální stránky jedná se s Čechy. 10. 1. 1916 odjíždí na ruskou frontu. Tam tvoří se skupiny českých vojáků, kteří jen čekají na vhodnou příležitost, aby přeběhli k nepříteli. 5. dubna měla přeběhnouti celá hlídka. Sám chtěl dříve navázat spojení s Rusy, aby ostatní měli odchod ulehčený. S ruskými vojáky nemohl se dorozuměti a když pochopili oč se jedná, bylo pozdě. Při přestřelce byli 2 Rusové raněni a on sám považován za rakouského vyzvědače. Řadu dní byl vyslýchán i u generálního štábu ruského. Konečně 10. 5. 1916 byl dán do zajateckého tábora v Dárnici u Kyjeva. Odtud byl přidělen na stavbu dřevěných domů. Pracovalo tam či v blízkém okolí 16 Čechů. Na výzvu českého emisara se přihlásil do Československé legie v Rusku. 16. října byl přidělen ke 4. střeleckému pluku Prokopa Velikého, který se v tu dobu nacházel v Romanově na Ukrajině, Velitelem pluku byl ruský důstojník Šiškovský. Pluk zasáhl do bojů u Bachmače. Kočí se též zúčastnil bojů u Penzy, Lipjag, Samary, Syzraně atd. U Lipjag byl raněn do nohy. Začátkem října nastává nástup armády na východ. Transport dojíždí do stanice Aksakov, kde se 26. 10. 1918 zastřelil plukovník Švec. Pluk byl následně přeložen do Ščadrinska. Tam začalo docházet ke sporům mezi vojáky a důstojníky. Spory se přiostřily zejména v pozdější době, jednalo se o delegáty na druhém vojenském sjezdu. Šlo zejména o zásadu poslání československého vojska. Vojáci tvrdí, že jsou plnoprávní občané, oficiální vedení proti tomu zdůrazňuje, že jsou jen vojáky. Do sporů zasahuje francouzský generál Janin jako velitel spojeneckých vojsk a zástupce československé vlády B. Pavlů. 3. prapor je odzbrojen a odeslán k Bajkalskému jezeru. Tam jsou degradováni všichni poddůstojníci. Mezi nimi byl i Antonín Kočí. Od jezera počíná cesta do Vladivostoku, kam se pluk dostal 12. 8. 1919. Ve Vladivostoku žije se krásně. Stále beze zbraně na znamení protestu, že věc vojenského sjezdu není skončena. Byl účastníkem nešťastného vystoupení Gajdova. Zpáteční cesta po dlouhé prodlevě byla nastoupena na lodi Hwah-Yih. Loď zastavuje v různých přístavech až přijíždí do Terstu. Odtud pak Kočí pokračoval sanitním vozem do Českých Budějovic, kam dojel 3. 3. 1920.
Jméno:Antonín
Přijmení:KOČÍ
Datum narození:24.10.1886 24.9.1886
Obec narození:Souš
Okres narození:Most
Domovská obec:Souš
Domovský okres:Most
Vzdělání:ob.
Zaměstnání:truhlář
Politická příslušnost:soc.dem.
Prezenční služba u rakousko-uherského útvaru:88.p.pl.
Rakousko-uherský útvar v době zajetí:88.p.pl.
Datum zajetí:13.4.1916
Misto zajetí:Bogdunovo
Rakousko-uherský útvar v době zajetí:88.p.pl.
Hodnost v době zajetí:vojín
Datum podání přihlášky do legií:10.7.1917
Misto podání přihlášky do legií:Bakentrej
Datum zařazení do legií:12.10.1917
Jednotka v době zařazení:4.stř.pl. ( Čs. legie v Rusku )
Hodnost v době zařazení:vojín
Konec v legiích:1.3.1920 ( DM X )
Poslední útvar v legiích:posádka Vladivostok
Poslední hodnost v legiích:desátník
Legionářska organizace:ČsOL - Souš
Datum úmrtí:26.10.1958
Místo úmrtí:Souš
Poznámka:V legiích od 10.7.1917 do 1.3.1920.
Zdroj informací: legionářský poslužný spis osobní karta legionáře
Databázi spravuje Československá obec legionářská
na základě dat poskytnutých VÚA-VHA Praha.
Doporučené odkazy:
http://vademecum.soalitomerice.cz/vademecum/permalink?xid=09ddd7cea03b9b8d:4e496e4e:12216bae987:-7a83&scan=9c96a0dd15e34ea591b39b4192a8efa9
napište nám
Pomozte nám budovat databázi československých legionářů.




































