KAPLAN Josef *11.10.1895

Životopis:Legionář Josef Kaplan se narodil v Nosislavi 11. října 1895 (na jeho pomníku je chyba 13.10.). Měl bratra Václava a sestru Františku. Vyučil se v letech 1910 až 1913 číšníkem a řeznicko-uzenářskému řemeslu. Tomu se i věnoval do narukování v dubnu 1915 k 99. pěšímu pluku ve Znojmě. Jeho pluk byl nasazen proti postupujícím Rusům. Josef Kaplan byl 2x raněn. Do zajetí padl 16.6.1916 jako vojín u města Kolky (Kolki) na Volyni. Pak byl v zajetí a do československých legií se přihlásil v červenci 1917 v Caricynu (což je pozdější proslavený Stalingrad, dnes Volgograd). Zařazen byl u 7. střeleckého pluku (Tatranského), který v té době právě vznikal. Původně to měl být čistě slovenský pluk. Jeho dcera uvádí, že byl u své jednotky kuchařem. S plukem pravděpodobně absolvoval 1917-1920 celou jeho anabázi. Část pluku bojovala u Bachmače (březen 1918) ještě proti Němcům, kteří uzavřeli separátní mír s bolševiky. Nevíme, jestli tam Josef Kaplan byl. Totéž nevíme o bojích proti bolševikům, kde byl jeho pluk zejména u Mariinska, Irkutska, Tomska a Krasnojarska. Odchod z fronty pluk uskutečnil 15.1.1919, pak ochraňoval železniční magistrálu v úseku Novonikolajevsk – Tomsk. Dne 24.4.1920 byl soustředěn ve Vladivostoku k toužebnému odplutí. To ale nastalo až 23.5.1920 britskou lodí IXION (26. transport) jinou cestou než ostatní, totiž do Kanady. Po vylodění 23.května ve Vancouveru se přesunuli na nádraží, ze kterého pokračovaly přes Kanadu do vojenského tábora Valcartier u Québecu. V táboře čekali od 13. června do 8. července. Odpluli lodí CZARITZA z Halifaxu do německého přístavu Cuxhaven, kde byli 19. července. Odtud pak jeli vlaky v podstatě přes nepřátelské území. Přátelsky byli vítáni až ve vlasti: 28. července v Domažlicích. Celá cesta Vladivostok – vlast tedy trvala více jak 3 měsíce. Celkem byl mimo domov více jak 5 let! Z dokumentů ještě vyčteme poslední údaj: byl demobilizován 17.11.1920 jako svobodník čs. legií. Přímo doma byl asi již předtím. To je jen úřední vojenský údaj. Po válce se vrátil k řemeslu. Oženil se roku 1923 s Jindřiškou Hlaváčkovou. Měli tři syny. V roce 1930 se rozvedli. V následujícím roce se znovu oženil a vzal si Františku Urbánkovou z Křepic. Měli spolu syna a dceru (Olgu). V letech 1923-1936 měl svoji provozovnu na č.p. 23, což bylo ve dvoře nyní již zbourané radnice (dnešní proluka). Uvádějí se u něj i některá jména řeznických pomocníků, učňů a jiných zaměstnanců. Ve sklepení měl tolik potřebnou ledárnu. Potom si zbudoval živnost v domě čp. 232, kde dodnes žije jeho dcera Olga. Byl velmi pracovitý a podnikavý. Nástup komunistů po roce 1948 nevítal. Jeho dcera vzpomíná na jeho sem tam zmíněné poznámky z legií o krutém řádění bolševiků. Nevěštily dobrou budoucnost. O pracně zbudované přišel a musel pracovat u Jednoty, která se dostala „dobrovolně“ do jeho domu jako provozovna. Pracoval za nízký plat 650,- korun měsíčně. Zemřel 17. března 1971. Byl vyčerpán ze stálých ústrků a velmi ho mrzelo, že to bylo i od některých nosislavských „angažovaných“ občanů. Zasloužil si úplně něco jiného, dnes můžeme jen s úctou vzpomínat a zařazovat jej mezi významná nosislavská jména (Vladimír Svoboda)

ČÍST DÁLE...

Jméno:Josef

Přijmení:KAPLAN

Datum narození:11.10.1895

Obec narození:Nosislav

Okres narození:Hustopeče

Domovská obec:Nosislav

Domovský okres:Hustopeče

Vzdělání:ob. 7 pok.řemeslnická 2

Zaměstnání:řezník

Rakousko-uherský útvar v době zajetí:99.p.pl.

Datum zajetí:16.6.1916