Životopis:„Když mi bylo 18 let, byl jsem odveden jako voják a narukoval jsem do Horních Rakous do Lince. Tam jsem prodělal výcvik po dobu 3 týdnů a pak nás oblékli do polních šatů a zavedli nás do Welsu do kryté jízdárny. Tam jsme byli asi dva dny. Třetí noc nás zavedli na nádraží a zahnali do dobytčích vagonů. Už jsme jeli na ruskou frontu, kde vládl tehdejší car. Jeli jsme až do Bukoviny do Kicmaně. Tam jsme vystoupili a šli jsme pěšky do nějaké chudé vesničky asi 8 km, kde nás ubytovali. Druhý den, v neděli, jsem se tam sešel s bratrancem Františkem Kroupou, který byl četařem a věděl, kdo je Kadleček. Ten mě vyzval, abych s ním šel zpátky do Kicmaně, kde si hodně přihnul. Když přišel k jeho četě, dělal tam pohoršení, a tak mu tu jeho hodnost sundali. Pak jsme odešli do zákopu do Zališčik. Odtamtud jsme dělali ústup až k Stanislavu (dnes Ivano-Frankivsk), tam jsem byl raněn do hlavy a dostal jsem se do maďarské nemocnice v Nyiregyházy. Tam jsem byl 14 dní a když byl raněných celý vlak, zavezli nás až do Vídně. Tam jsem byl asi měsíc a pak zpátky k pluku do Lince a znovu na frontu. Ale to už byl náš pluk přeložen na italskou frontu, tak jsme jeli zase za nimi. Tam jsem byl zajat a zavezli nás až na Sicílii do zajateckého tábora poblíž Palerma. Tam jsem vstoupil do legie a jel jsem do Terminy Imerese, kde byli jenom čeští důstojníci. Pak začali v 18tém roce někde oblékat českou armádu, a tak jsme také jeli. Jmenovalo se to Padula. Za tři dny přišlo, kdo se hlásí dobrovolně na frontu, a tak jsem se přihlásil s Petříkem z Hejné. Italové armádu schvalovali, ale deferovali týdně, že ji nepovolí, až se na frontě osvědčíme. Tak nás zavezli do Verony, a tam jsme zase vykročili svobodnou nohou. Pak jsme jeli na frontu mezi Italy, kde jsme měli za úkol chodit večer na patrolu a přemlouvat Čechy, kteří bojovali proti nám na rakouské straně. Také jsme jim zpívali lidové písně a hodně národní, aby jim ta česká vlast přilnula k srdci. Slyšet to bylo dobře, poněvadž jsme tvořili linii 300 m, ale do údolí mezi frontou to byla ohromná hloubka. Také bych ti jednu píseň zazpíval. Má to být francouzská Marseillaise, melodii jsem slyšel hrát, ale nikoho jsem nikdy neslyšel, aby ji zazpíval. Já také nevím, jestli tě nezklamu, poněvadž člověk stárne, je mi 75 let, takže člověk i hlas ztrácí. Tím končím.“ (Z dopisu bratrovi a sestře do Ameriky, Čejkovy, 18.6.1972)
Jméno:Karel
Přijmení:KROUPA
Datum narození:16.6.1897
Obec narození:Čejkovy
Okres narození:Sušice
Domovská obec:Čejkovy
Domovský okres:Sušice
Vzdělání:ob. pok.
Zaměstnání:krejčí
Prezenční služba u rakousko-uherského útvaru:28.zem.p.pl.
Rakousko-uherský útvar v době zajetí:28.zem.p.pl.
Datum zajetí:20.8.1917
Misto zajetí:Canale
Rakousko-uherský útvar v době zajetí:28.zem.p.pl.
Hodnost v době zajetí:vojín
Datum podání přihlášky do legií:10.4.1918
Misto podání přihlášky do legií:Padula
Datum zařazení do legií:12.4.1918
Jednotka v době zařazení: ( Čs. legie v Itálii )
Hodnost v době zařazení:vojín
Konec v legiích:4.6.1921 ( DM,X )
Poslední útvar v legiích:39.p.pl.
Poslední hodnost v legiích:vojín
Poznámka:10.7.1920 dovolená na neurčito. V legiích od 10.4.1918 do 31.12.1919.
Zdroj informací: legionářský poslužný spis osobní karta legionáře
Databázi spravuje Československá obec legionářská
na základě dat poskytnutých VÚA-VHA Praha.
napište nám
Pomozte nám budovat databázi československých legionářů.


































