Životopis:Bohuslav Křička se narodil jako druhorozený do rodiny Václava a Kateřiny Křičkových. Bohuslav měl staršího bratra Josefa. Jejich otec Václav Křička rozhodl, že dědicem rodinného majetku bude Josef. Mladší Bohuslav dostal možnost odejít po dokončení základního vzdělání na střední školu. Otci bylo zřejmé, že další vývoj zemědělské výroby na polích s černozemí se neobejde bez pohotového zpracování cukrové řepy v cukrovarech. Cukrovarské podniky na přelomu století v okolí rychle vyrůstaly. Byly v obcích Nymburk, Poděbrady, Dymokury, Rožďalovice, Městec Králové a dalších. Také v Libici. Také proto B. Křička vystudoval reálné gymnáziu v Kutné Hoře a následně chemii na Českém vysokém učení technickém v Praze. V roce 1908 nastoupil do cukrovaru v Libici jako chemik. V tomto roce jeho bratr Josef převzal hospodářství v Choťánkách do svého vlastnictví.
V letech 1910-1914 působil v cukrovaru v Lužci nad Vltavou. Zde se seznámil s Alžbětou Čápovou, dcerou sedláka z Lužce, se kterou se později po návratu z Ruska oženil. Manželství bylo bezdětné. O vypuknutí války byl odveden do armády a v roce 1916 padl v Rusku do zajetí. Do čs. legií vstoupil v září 1919, sloužil u 5. a později 10. střl. pluku, dosáhl hodnosti majora. Po návratu z legií pracoval opět v cukrovaru v Lužci až do jeho zrušení v r. 1929. Pak byl přeložen do právě dostavovaného závodu v Mělníce. Mělnický cukrovar patřil mezi největší a nejmodernější v republice. Zde pracoval až do svého odchodu do důchodu. V zaměstnání postupoval v technických a řídicích funkcích, v r. 1950 končil jako vrchní technický správce (ředitel závodu). Dotkly se ho změny po roce 1948. V rodině se říkalo, že se obával jako vyšší důstojník legií očekávaného kontaktu s Rusy. Většinu památek na službu v Rusku údajně sám zlikvidoval při očekávání příchodu rudé armády. Pak také následovaly střety s rostoucí snahou rodícího se režimu vystupovat proti buržoazii, jíž byl strýc asi na Mělníce příkladem. I já "náctiletý" jsem znal jeho náročnost na podřízené, která byla pro některé nepohodlná. Jeho zaměstnání končilo ve stavu trvajícího stresu zdravotním kolapsem a odchodem do důchodu. Špatně na něj působily i poměry bydlišti. Musel opustit tovární byt a odstěhovat se do Lužce, kde jeho švagrová žila v troskách bývalé rodové zemědělské usedlosti. Prostředí, ve kterém ve společné domácnosti přežívali, bylo kruté. Střety s okolím v prostředí vytvářené akcemi a osobnostmi socializace zemědělství a obecného vývoje společnosti nakonec vedly ke strýcově konci v roce 1953. (informace poskytl Jiří Křička, synovec)
Jméno:Bohuslav
Přijmení:KŘIČKA, Ing.
Datum narození:1.4.1886
Obec narození:Choťánky
Okres narození:Poděbrady
Domovská obec:Lužice nad Vltavou, Choťánky
Domovský okres:Mělník, Poděbrady
Vzdělání:technika VŠ
Zaměstnání:inženýr v cukrovaru
Politická příslušnost:real., Sokol
Rakousko-uherský útvar v době zajetí:11.p.pl.
Datum zajetí:5.7.1916
Misto zajetí:Gruzjotín
Rakousko-uherský útvar v době zajetí:11.p.pl.
Hodnost v době zajetí:poručík
Datum podání přihlášky do legií:11.1916
Misto podání přihlášky do legií:Semipalatinsk
Datum zařazení do legií:14.9.1917
Jednotka v době zařazení:5.stř.pl. ( Čs. legie v Rusku )
Hodnost v době zařazení:vojín
Konec v legiích:14.10.1920 ( Demobilizován )
Poslední útvar v legiích:10.stř.pl.
Poslední hodnost v legiích:major
Povolání v letech 1918 - 1938:inženýr v cukrovaru
Datum úmrtí:1953
Zdroj informací: legionářský poslužný spis osobní karta legionáře
Databázi spravuje Československá obec legionářská
na základě dat poskytnutých VÚA-VHA Praha.
dokumenty spojené s osobou legionáře
napište nám
Pomozte nám budovat databázi československých legionářů.




































