BAYER Eduard *27.8.1888

Životopis:Eduard Bayer se narodil 27.8.1888 v Bernarticích nad Odrou jako první syn majitelům gruntu č. 27 Eduardovi a Marianě Bayerovým. Statek se věnoval především chovu dobytka. Eduard Bayer měl čtyři sourozence. Jediný bratr František Bayer (nar. 2.8.1896) byl v r. 1919 zmobilizován do čs. vojska v Rusku. Eduard Bayer navštěvoval základní školu v Bernarticích nad Odrou a posléze byl v učení u sedláka v sousední obci Kunín, aby postupně převzal hospodaření na rodném gruntu. Byl členem sboru dobrovolných hasičů. V červenci 1914 narukoval k pěšímu pluku č. 100 do Zábřehu na Moravě. V únoru 1915 bojoval v bitvě u Gorlice, kde byl zraněn na noze a poslán na léčení do Vídně a pak do sanatoria ve Zwettlu v Dolních Rakousích. Po vyléčení se vrátil do Zábřehu na Moravě, později do Postřelmova k II. praporu, kde si při cvičení přivodil zápal pohrudnice, čímž unikl nasazení na italskou frontu. Uzdravený byl v září 1915 poslán zpět k pluku č. 100 do Piotěrkova, v jehož řadách byl zajat 7.6.1916 u osady Jaglovce v Haliči. Jako zajatec pracoval v cukrovaru u Oděsi a při žních u německého sedláka na Ukrajině. Do Českoslovensé legie v Rusku vstoupil 5.3.1918 v Charkově a 10.3.1918 byl zařazen jako vojín do 5. střeleckého pluku – Pražského T. G. Masaryka, později byl přeřazen k 2. muničnímu divizionu. Zůčastnil se anabáze na Transsibiřské magistrále. V červnu 1918 se účastnil bojů na řece Ussuri proti rudoarmějcům. V dubnu 1920 se Východočínskou dráhou a pochodem přes zamrzlý Bajkal přesunul do Vladivostoku. Do vlasti odplul 20.5.1920 s 25. transportem na anglické lodi Keemun. Transport plul Východočínským mořem, Indickým oceánem a Rudým mořem do Port Saidu, kde přestoupil na loď Orotava, která 8.7.1920 zakotvila v Terstu. Poté se vlakem přesunul do Brna, odkud už vedla cesta domů. Demobilizován byl 13.7.1920 a 20.7.1920 jej vlak dovezl do Suchdolu nad Odrou. Do rodných Bernartic nad Odrou vyrazil přes louky pěšky. Svůj rodný dům, rodiče a sourozence spatřil po dlouhých šesti letech v 6 hodin ráno 20.7.1920. Po návratu domů se ihned pustil do práce i se svým bratrem Františkem, který se vrátil z Čs. vojska v Rusku o něco dříve s invalidní rotou a 15. transportem. Eduard Bayer se 21.11.1922 oženil s Rozálií Papákovou z gruntu č. 51. Vychovali spolu dvě děti, syna a dceru. Hospodaření na gruntu se dařilo, podařilo se nakoupit zemědělské stroje, zřídit vodovod a zavést elektriku. Nadále se věnovali hlavně chovu dobytka. V roce 1938 byly Bernartice nad Odrou přiřazeny k Německé říši. Konflikty s nacistickým vedením obce vyvrcholily v únoru 1943 odsunem celé rodiny do Protektorátu. V rámci tzv. „německé osídlovací akce“ byla na jejich grunt dosazena rodina z Tyrol a Bayerovi museli odejít do Lešné u Valašského Meziříčí. Eduard Bayer se svým synem pracovali na statku Filipa hraběte Kinského. Po osvobození v květnu 1945 se mohli vrátit do Bernartic nad Odrou, kde našli svůj grunt zcela zdevastovaný. Po namáhavé rekonstrukci se jim hospodářství opět podařilo obnovit, a to až do doby, kdy přišli k moci komunisté. Po roce 1948 se Eduard Bayer dlouho bránil vstupu do JZD, což se mu podařilo. Svůj majetek však neubránil. Komunisté zabrali všechny draze zakoupené zemědělské stroje, koně, krávy, pole včetně sklizené úrody a lesy. Naštěstí dům rodině zůstal a k němu malý záhumenek. K stáru napsal své vzpomínky. Legionářskou uniformu rodina věnovala Okresnímu muzeu v Novém Jičíně. Ruský legionář Eduard Bayer na svém rodném gruntu dožil v kruhu své milující rodiny. Zemřel v jizbě, kde se i narodil, 5.1.1980. Pohřben je na hřbitově v Bernarticích nad Odrou. (Podle dopisu vnučky Ilony S.)

ČÍST DÁLE...

Jméno:Eduard

Přijmení:BAYER

Datum narození:27.8.1888

Obec narození:Bernartice

Okres narození:Nový Jičín

Domovská obec:Bernartice

Domovský okres:Nový Jičín

Vzdělání:ob. 8

Zaměstnání:rolník

Politická příslušnost:nár.jednota

Prezenční služba u rakousko-uherského útvaru:100.p.pl.