Probíhá hledání v databázi legionářů

LANGER Cyril *6.7.1889

Životopis:V době, kdy se Cyril Langer narodil (6.7.1889), byl jeho otec Kliment (1857-1937) zaměstnán jako hlídač na hlavní železniční trati v Jistebníku, avšak z vážných pracovních důvodů byl ještě v roce 1889 přeložen na vedlejší trať do Bašky. Bydlel se svou manželkou Terezií (1857-1919) a početnou rodinou ve strážním domku číslo 76 (tento domek je zachován do dnešních dnů). V roce 1917 odchází otec Kliment do výslužby a rodina se stěhuje do Hodoňovic, kde si kupují starší domek s číslem pop.1. Cyril Langer pocházel z rodiny čtrnácti dětí. Obecnou školu navštěvoval v Bašce. Ve Frýdku navštěvuje německou měšťanskou školu. Učitelského vzdělání dosahuje studiem na Utrakvistickém učitelském ústavu v Těšíně, a to v období let 1904-1908. Prvním učitelským působištěm se stává škola v Záblatí u Bohumína, kde vyučuje ve školním roce 1908-1909, dalším místem jeho působení jsou v letech 1909-1911 Dětmarovice a 1911-1914 Ratimov (dnešní Vratimov). Základní vojenskou službu započal 25.9.1912, kdy byl odveden jako jednoroční dobrovolník do Kroměříže, kde sloužil u Zeměbranného pluku č. 14 – Brno. Vojenskou službu ukončil jako „kadet“. V roce 1914 byl odveden do armády a již 4. září byl u Lublinu zajat ruskými vojsky. V zajetí byl do roku 1916 a poté se přihlásil do srbské armády v Oděse v hodnosti podporučíka. Zúčastnil se bojů na frontě do začátku „Říjnové revoluce“ v roce 1917. Spolu s ostatními slovanskými spolubojovníky byl evakuován přes Archangelsk lodí do Skotska, vlakem přes Anglii a dále lodí do Řecka, kde byl nasazen v II. praporu 1. polního pluku Moravské divize na soluňské frontě. Rozhodnutím ČsNR v Paříži byl stažen do ústředí k profesoru Edvardu Benešovi. Zde vstoupil do československých vojenských jednotek a byl jmenován velitelem čety 21. střeleckého pluku francouzských legií. V září 1918 se stal velitelem roty u 31. střeleckého pluku italských legií a dosáhl hodnosti nadporučíka. Do vlasti se vrací 24. prosince 1918 a zúčastňuje se v roce 1919 bojů na Slovensku, kde je zraněn a po vyléčení je jmenován velitelem 37. pěšího pluku v Košicích (5.11.1919- 28.2.1920). Léta první republiky jsou pro Cyrila Langera jistě nejúspěšnějším obdobím v jeho vojenské profesionální kariéře. Hlavním důvodem byla jeho mimořádně aktivní účast v legiích, ale také dosažené vzdělání, znalost řady jazyků a v neposlední řadě i úspěšné absolvování mnoha odborných vojenských kurzů, práce ve štábech spojeneckých armád a účast na mnoha vojenských manévrech, zejména ve Francii a Itálii. V roce 1933 je v hodnosti plukovníka generálního štábu jmenován přednostou hlavního štábu 5. oddělení v Praze. V červnu 1934 dosahuje hodnosti generála. Vyvrcholením jeho vojenské dráhy je 31. prosinec 1936, kdy se stává velitelem 1. divize v Praze. Současně je i členem generálního štábu armády. Z této doby můžeme vyzvednout jeho podíl na výstavbě československých opevnění, účast na organizačním zajištění pohřbu T. G. Masaryka a celé řady dalších činností. Obsáhlý je počet obdržených vyznamenání svědčících o jeho mimořádných zásluhách: Československý válečný kříž (1919), Řád Čestné legie 5. třída (Francie, 1928) pamětní medaile na sjednocení Itálie „Medaile dell unita d Italia“ (1928), Řád rumunské koruny 2. třídy z roku 1935 a mnoho dalších. Účast v zahraničním odboji mu neumožňoval jeho zhoršující se zdravotní stav. V září 1939 odchází do výslužby. V období heydrichiády (1942) nachází azyl u své sestry Theodechildy Terezie Langerové (sestra v Kongregaci Milosrdných sester sv. Karla Boromejského, 11.10.1897-11.10.1963) ve Frýdlantu nad Ostravicí. V tomto období také umírá ve věku 42 let jeho manželka Marie Langerová (rozená Slavíčková, příbuzná malíře Antonína Slavíčka). Po skončení druhé světové války je penzionován v hodnosti brigádního generála (1.2.1946). Bydlí v Praze, ale v tuto dobu je již značně nemocen a jeho zdravotní stav se stále zhoršuje. V letech 1949-1953 žije v zaopatřovacím ústavu charity ve Frýdlantu nad Ostravicí, ve kterém pracuje jeho sestra. V březnu 1953 se vrací do Prahy, kde i přes veškerou péči lékařů umírá na zápal plic (25.4. 1953). Urna s jeho ostatky je uložena na Olšanském hřbitově v hrobce rodiny Slavíčkových (č.7-18a-7). Jeho mladší bratr Antonín (63271) byl také legionářem (zpracoval František Vaníček).

ČÍST DÁLE...

Jméno:Cyril

Přijmení:LANGER

Datum narození:6.7.1889

Obec narození:Jistebník

Okres narození:Bílovec

Domovská obec:Hodoňovice

Domovský okres:Frýdek Místek

Vzdělání:uč.ústav

Zaměstnání:učitel

Datum zajetí:4.9.1914

Hodnost v době zajetí:praporčík

Datum podání přihlášky do legií:1.1.1915

Misto podání přihlášky do legií:Tjumeň

Datum zařazení do legií:11.11.1916

Jednotka v době zařazení:7. pluk 2. srbské dobrovolnické divize ( Srbská legie )

Hodnost v době zařazení:podporučík

Datum zařazení do druhé legie:7.3.1918

Převelen k útvaru:21.stř.pl. ( Čs. legie v Francii )

Hodnost v době prěvelení:podporučík

Datum zařazení do třetí legie:19.9.1918

Převelen k jednotce:31.stř.pl.

Poslední útvar v legiích:31. čs. střelecký pluk

Poslední hodnost v legiích:plukovník gšt.

Povolání v letech 1918 - 1938:důstojník z povolání

Datum úmrtí:25.4.1953

Příčina úmrtí:zápal plic

Místo úmrtí:Praha

Místo pohřbení:Praha, Olšasné hřbitovy

Poznámka:Jeho bratrem je legionář Antonín Langer (63271)

Zdroj informací:
legionářský poslužný spis
osobní karta legionáře

Databázi spravuje Československá obec legionářská
na základě dat poskytnutých VÚA-VHA Praha.

Doporučené odkazy:
http://forum.valka.cz/topic/view/104706

Nalezli jste svého předka, nebo vlastníte pozůstalost po legionáři?

napište nám

Pomozte nám budovat databázi československých legionářů.