Životopis:Dressler byl synem krejčího Josefa Dresslera a jeho manželky Anny, rozené Fischerové. Po absolvování základní školy a občanské školy absolvoval Dressler obchodní učební obor v porcelánce Hermanna Scholze v Hluboké nad Desnou. Od školních let se Dressler věnoval gymnastice. Kolem roku 1911 se stal členem konzervativního studentského spolku Arminia zu Villach, jehož čestným vedoucím se později stal. V roce 1914 nastoupil Dressler k pevnostní posádce v Przemyśli v Haliči, s níž se zúčastnil první světové války. 23. března 1915 byl při dobývání pevnosti zajat Rusy. Zůstal v něm až do roku 1918. Jako válečný zajatec pracoval Dressler v ruské poště, byl také vedoucím tělovýchovného oddílu a členem táborového orchestru. V roce 1918 byl československými legiemi povolán do strážní služby. V této funkci sloužil osm měsíců až do svého návratu domů. V roce 1920 se Dressler vrátil do firmy Scholz v Tiefenbachu, kde byl v roce 1936 jmenován prokuristou. Kromě toho převzal vedení tělocvičného spolku Ober-Tannwald. V následujících letech se prosadil jako organizátor velkého Gauturnfestu. Podle vlastních údajů byl Dressler od 1. ledna 1924 členem DNSAP. Dne 4. října 1933 byl Dressler Konradem Henleinem pověřen jako okresní vedoucí budováním Sudetoněmecké vlastenecké fronty a později Sudetoněmecké strany (SdP) v okrese Tanvald. V následujících letech byl Dressler stále více zapojen do konfliktů německy mluvící menšiny v Československu: od Vánoc 1937 do Nového roku 1938 byl držen ve vazbě při okresním soudu v Liberci. Později se označoval za rukojmího č. 1 v okrese Tanvald. V roce 1935 byl zvolen do národního shromáždění. Jako poslanec pronesl Dressler 19. května 1938 jako poslední mluvčí své strany před odchodem jejích poslanců z parlamentu projev. Na základě Mnichovské dohody, která vedla k anexi Sudet a jejich připojení k Německé říši na podzim 1938, byl Dressler při doplňkových volbách 4. prosince 1938 na základě návrhu říšského volebního výboru vyslán jako poslanec za Sudety do říšského sněmu, jehož byl členem až do své smrti. Dne 31. prosince 1938 požádal o přijetí do NSDAP a byl přijat zpětně k 1. listopadu téhož roku. V říjnu 1938 byl jmenován okresním zástupcem a od začátku roku 1939 do roku 1945 byl okresním vedoucím NSDAP v okrese Jablonec. Po dobytí města Rudou armádou spáchal 8. května 1945 sebevraždu.
Jméno:Vilém
Přijmení:DRESSLER
Datum narození:9.3.1893
Obec narození:Tanvald
Okres narození:Jablonec nad Nisou
Domovská obec:Tanvald
Domovský okres:Jablonec nad Nisou
Vzdělání:mě. obch.k.
Zaměstnání:úředník
Rakousko-uherský útvar v době zajetí:3.pl.pev.děl.
Datum zajetí:22.3.1915
Misto zajetí:Přemyšl
Rakousko-uherský útvar v době zajetí:3.pl.pev.děl.
Hodnost v době zajetí:desátník
Misto podání přihlášky do legií:Vladivostok
Datum zařazení do legií:22.4.1920
Jednotka v době zařazení:ústř.tábor ( Čs. legie v Rusku )
Hodnost v době zařazení:pracovník
Konec v legiích:1920 ( Vrátil se do vlasti )
Poslední útvar v legiích:stráž.pr.
Poslední hodnost v legiích:vojín
Povolání v letech 1918 - 1938:poslanec, prokurista
Účast v druhém odboji:ne
Vězněn za nacistické okupace:ne
Datum úmrtí:8.5.1945
Příčina úmrtí:sebevražda
Místo úmrtí:Jablonec nad Nisou
Místo pohřbení:Jablonec nad Nisou
Poznámka:Není legionářem podle zákona
Zdroj informací: legionářský poslužný spis osobní karta legionáře
Databázi spravuje Československá obec legionářská
na základě dat poskytnutých VÚA-VHA Praha.
Doporučené odkazy:
STOCKHORST, E.: 5000 Köpfe. Wer war was im 3. Reich. Arndt, Kiel 2000.
LILLA, .J: Die Vertretung des „Reichsgaus Sudetenland“ und des „Protektorats Böhmen und Mähren“ im Grossdeutschen Reichstag. In: Bohemia. Zeitschrift für Geschichte und Kultur der böhmischen Länder, Band 40, Ausgabe 2, 1999, S. 456.
DVORAK, H.: Biographisches Lexikon der Deutschen Burschenschaft. Band I: Politiker. Teilband 9: Nachträge. Koblenz 2021, S. 30.
https://de.wikipedia.org/wiki/Wilhelm_Dre%C3%9Fler
dokumenty spojené s osobou legionáře
napište nám
Pomozte nám budovat databázi československých legionářů.


































