Životopis:Stanislav Sedláček se narodil 7. května 1893 v Tršicích nedaleko Olomouce jako druhý syn místního zedníka Teodora Sedláčka a Františky rozené Hanusové. Po absolvování obecné školy Stanislav studoval tři roky na nižší průmyslové škole, z níž byl v říjnu 1914 odveden do rakousko-uherské armády. Sloužil jako vojín u 13. zeměbraneckého pěšího pluku (LIR 13) v Olomouci a po výcviku byl odvelen na ruskou frontu. Zajat byl 21. července 1916 u Berestečka, ve Volyňské gubernii na Ukrajině. Setrval dlouho v zajateckém táboře. Do legií se přihlásil 2. srpna 1918 v Ufě, nedaleko pohoří Ural, (jiné zdroje uvádějí Zašobov) a téhož dne byl zařazen k zásobovací jednotce 1. střelecké divize. Jiné zdroje upřesňují, že v legii sloužil až o něco později, konkrétně od 15. září. Pracoval u 293. polní pekárny. Ve vojenských dokumentech je zmiňován jako student, katolík, svobodný, znalý jízdy na kole a částečně i ruštiny. Dne 26. září 1918 přešel k 2. střeleckému pluku Jiřího z Poděbrad a sloužil u 8. roty jako střelec. Účastnil se bojů proti bolševikům a také obrany Transsibiřské magistrály. Začátkem března 1919 onemocněl a byl poslán na léčení. Lékařská zpráva zmiňuje, že tehdy ležel šest neděl s břišním tyfem a jeho stav byl chronický. Ve vojenské knížce stojí, že 2. června 1919 neuposlechl bojového rozkazu. Jeho zdravotní stav byl ale očividně i nadále nevalný a byl poslán do Irkutsku před vojenskou lékařskou komisi (složenou že čtyř vojenských lékařů 1. divize). Dne 17. července byl touto komisí uznán služby neschopným a o sedm dní později se vrátil k jednotce. Dne 7. srpna byl určen k evakuaci do vlasti, ale na cestu si musel ještě několik měsíců počkat. Z ruského Vladivostoku vyrazil 24. prosince 1919 spolu s dalšími legionáři (15. transport) na palubě nové japonské transportní lodi Shunko Maru. Do italského Terstu loď dorazila 12. února 1920. V Praze byl Stanislav Sedláček do 17. května a o den později se vrátil do Olomouce, kde byl demobilizován. V dokumentech z této doby se uvádí jako zedník (což bylo zaměstnání jeho otce) a domovská adresa v Tršicích číslo 105 (což byl i jeho rodný dům). O jeho poválečném životě toho není moc známo, údajně zůstal svobodný a bezdětný. Později žil s přítelkyní v Tršicích. Jeho bratr a matka bydleli tehdy v Prostějově. Stanislav Sedláček zemřel patrně až někdy v 60. letech.
Jméno:Stanislav
Přijmení:SEDLÁČEK
Datum narození:7.5.1893
Obec narození:Tršice
Okres narození:Hranice na Moravě
Domovská obec:Tršice
Domovský okres:Hranice na Moravě
Vzdělání:nižší průmyslovka
Zaměstnání:student
Prezenční služba u rakousko-uherského útvaru:13.zem.p.pl.
Rakousko-uherský útvar v době zajetí:13.zem.p.pl.
Datum zajetí:21.7.1916
Misto zajetí:Berestečko
Rakousko-uherský útvar v době zajetí:13.zem.p.pl.
Hodnost v době zajetí:vojín
Misto podání přihlášky do legií:Zašobov
Datum zařazení do legií:15.9.1918
Jednotka v době zařazení:2.stř.pl. ( Čs. legie v Rusku )
Hodnost v době zařazení:vojín
Konec v legiích:18.5.1920 ( Demobilizován )
Poslední útvar v legiích:2.stř.pl.
Poslední hodnost v legiích:vojín
Povolání v letech 1918 - 1938:zedník
Zdroj informací: legionářský poslužný spis osobní karta legionáře
Databázi spravuje Československá obec legionářská
na základě dat poskytnutých VÚA-VHA Praha.
napište nám
Pomozte nám budovat databázi československých legionářů.