150 let Jana Čapka

„Obětovati se dovedl krajně a nikdy si na nic nestýskal. Jeho zájmy vlastní, osobní, stály u něho v poslední řadě. Byl zdatným, oddaným pracovníkem sokolským, pravým demokratem, mužem zlatého srdce.“ Takto vykreslil osobnost Jana Čapka jeden z jeho současníků. Letos v červnu uplynulo 150 let od narození tohoto sokola, vlastence, zakladatele čs. legie v Itálii a hrdiny, který svůj život obětoval za svobodu národa.

Právě jeho nejvyšší oběť i odkaz, jenž ani po více než století neztratil nic ze své mravní síly, nás 27. června přivedly k Čapkově bustě v Doubravě. Jednota Československé obce legionářské Ostrava 1 zde společně se spolkem Naše Doubrava, obcí Doubrava a TJ Sokol Moravská Ostrava I uspořádala důstojný pietní akt k připomenutí tohoto významného jubilea.

Jménem našeho legionářského bratrstva promluvil k přítomným br. Martin Lokaj, za doubravské občany paní Jiřina Ferenčíková a za sokolstvo br. Tomáš Vachutka. Vedle početné veřejnosti se pietního setkání zúčastnili také bratři z Jednoty ČsOL Karviná, zástupci Krajského ředitelství policie MS kraje, členové Veteran Car Club Ostrava, kteří přijeli se svými historickými automobily, i příslušníci místního sboru dobrovolných hasičů. Z Doubravy pak naše kroky symbolicky vedly na hřbitov v Orlové, kde od roku 1922 spočívají Čapkovy ostatky.

Jak je však muž narozený 17. června 1876 v pražské Michli spojen s naším krajem? Jeho život formovaly sokolské ideály. Právě na podnět Sokola odešel roku 1901 na Těšínsko, kde se naplno rozvinuly jeho mimořádné organizační schopnosti. Už v roce 1906 byl zvolen náčelníkem celé Moravskoslezské župy a o čtyři roky později se podílel také na založení sokolské jednoty v Doubravě, kde tehdy působil jako báňský úředník dolu Eleanora.

Po vypuknutí první světové války byl pro svou politickou nespolehlivost odveden do rakousko-uherské armády. Osudový zlom přišel roku 1915, kdy padl na italské frontě do zajetí, kde opět dokázal své ideály proměnit v činy. Mezi tisíci českých zajatců probudil novou naději a svou neobyčejnou autoritou, odhodláním i organizačním talentem položil základy čs. revolučního vojska. V lednu 1917 pod jeho vedením vznikl v zajateckém táboře Santa Maria Capua Vetere Čs. dobrovolnický sbor, z něhož se následujícího roku zrodila naše legie v Itálii.

Přestože byl de facto jejím tvůrcem, nedostalo se mu žádných privilegií. V řadách 33. střeleckého pluku odešel na frontu jako prostý střelec. Tak jako celý život šel příkladem druhým, vedl je příkladem i v boji. Dne 17. června 1918, symbolicky právě v den svých dvaačtyřicátých narozenin, padl v čele útoku na nepřátelské pozice u Fossalta di Piave.

text: br. Martin Lokaj
foto: ses. Jana Hájková