Hold generálu Píkovi

U vstupu do budovy Generálního štábu Armády České republiky, kde se vedle pamětní desky na počest štábních důstojníků zabitých během druhé světové války nachází i pamětní deska věnovaná obětem komunistického režimu z řad vojáků, jsme si v pátek 19. června dopoledne připomněli osobnost armádního generála i. m. Heliodora Píky. Od jeho popravy na základě vykonstruovaného procesu uplyne v neděli již 77 let. Kytici za Československou obec legionářskou položil a hold generálu Píkovi složil místopředseda br. Karel Ludvík.

Než se Heliodor Píka stal jednou z prvních obětí zločinného režimu v Československu, prošel bohatou vojenskou a diplomatickou kariérou, kterou věnoval své vlasti. Během první světové války přeběhl z rakousko-uherské armády do československé legie v Rusku, aby mohl bojovat za vlastní stát. Bojoval u Zborova a dostal se do transportu ruských legionářů do Francie. Tam pak bojoval v posledním roce války na západní frontě. V Československé republice postupoval v hodnostním žebříčku, na konci 30. let měl hodnost plukovníka. Ihned po německé okupaci se zapojil do domácího odboje a pomáhal s odchodem vojáků za hranice, než se sám odebral jejich cestou. V Sovětském svazu se pak stal vedoucím vojenské mise. Měl zásadní roli ve zformování československé vojenské jednotky na východní frontě a záchraně československých občanů odvlečených do gulagu. Politiku československé exilové vlády v Londýně hájil před útoky československých i sovětských komunistů. I proto se stal trnem v oku nové poválečné vlády. Po únoru 1948 byl zatčen během léčení v nemocnici, mučen a následně obviněn ve vykonstruovaném procesu, který jej odsoudil k trestu smrti. Ten byl vykonán 21. června 1949 v Plzni na Borech. Jeho syna Milana, letce britského Královského letectva, z vězení zachránil až zásah tehdejšího ministra národní obrany Ludvíka Svobody, který však nijak neintervenoval ve prospěch svého kolegy a bojového druha.

text: br. Petr Tolar
foto: ses. Marcela Tolarová