Pamětní deska připomíná statečnou zubní lékařku MUDr. Julii Špinarovou
Ve čtvrtek 22. října byla na domě v Polské ulici na pražských Vinohradech, kde žila až do svého zatčení, slavnostně odhalena pamětní deska MUDr. Julie Špinarové. Zubní lékařka, která za heydrichiády pomáhala parašutistům vyslaným z Velké Británie, zaplatila za svou odvahu životem. Odhalení proběhlo jen dva dny před 84. výročím její popravy.
Desku instalovala Iniciativa A., kterou tvoří Karel Polata, Vlastislav Janík a Jaroslav Čvančara. Čestnou stráž stáli členové Jednoty Československé obce legionářské Praha 3. Pietního aktu se zúčastnili poslankyně Jana Černochová, starosta městské části Praha 2 Jan Korseska, zástupce České stomatologické komory a vnuk MUDr. Špinarové Jiří Špinar.
Julie Špinarová, rozená Blochová, se narodila 18. května 1900 v Týně nad Vltavou do židovské rodiny advokáta JUDr. Adolfa Blocha. Brzy se s rodiči přestěhovala na Královské Vinohrady. Byla na svou dobu ženou nezvykle svéráznou a samostatnou. Chodila do skautu, nosila krátký mužský sestřih a odvážně řídila automobil. V roce 1927 promovala na lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Během studií poznala svého budoucího manžela, zubního lékaře MUDr. Vladimíra Špinara. V roce 1933 se vzali a v prosinci téhož roku se jim narodil syn Jiří. Manželství skončilo v listopadu 1938 rozvodem. Právě ten však později paradoxně zachránil bývalého manžela i syna před nejhorším.
Okupace na rodinu dolehla velmi tvrdě. Vladimír Špinar byl už v srpnu 1940 zatčen za odsuzování nacistického režimu. Prošel Pankrácí a Malou pevností Terezín a propuštěn byl v listopadu téhož roku s podlomeným zdravím. Julii protižidovská nařízení vzala řidičské oprávnění. To byla jen předzvěst toho, co mělo přijít. V roce 1942 se prostřednictvím své dlouholeté známé, zubní lékařky Alžběty Jesenské, zapojila do podpůrné sítě parašutistů. Zásobovala je potravinami a dalšími potřebami a ve své ordinaci je také ošetřovala. Jejím pacientem byl nejspíše Jaroslav Švarc, který měl se zuby potíže už během výcviku ve Velké Británii.
Po zradě Karla Čurdy začalo gestapo síť rozkrývat. Julie Špinarová byla zatčena 24. června 1942, ve stejný den jako doc. Jan Jesenský. Její byt byl zapečetěn a vybavení později zabaveno. Po výsleších v Petschkově paláci byla převezena do Malé pevnosti Terezín. Dne 29. září 1942 ji stanný soud v Praze v její nepřítomnosti odsoudil k trestu smrti. Zastřelena byla ranou do týlu 24. října 1942 ve 12:20 v koncentračním táboře Mauthausen, jako jedna z 262 československých občanů, kteří podporovali paravýsadky z Velké Británie.
Utrpení rodiny tím neskončilo. Dne 20. listopadu 1942 si dva agenti gestapa odvedli teprve osmiletého Jiřího přímo ze 4. třídy Třetí obecné školy Raisovy. Chlapec byl internován na zámečku Jenerálka, kde strávil téměř rok. V říjnu 1943 v důsledku podvýživy těžce onemocněl tuberkulózou krčních uzlin a byl předán otci, kterého gestapo díky rozvodu za heydrichiády nepronásledovalo. Otec i syn se dočkali osvobození. Svou maminku však Jiří už nikdy neuviděl.
Pamětní deska na jejím domě nyní kolemjdoucím připomíná ženu, která neváhala nasadit vlastní život za svobodu své vlasti. Čest její památce!
text: br. Miloš Borovička z textu Vlastimila Janíka
foto: Pavel Šmejkal, ses. Marcela Volfová




































