Péče ČsOL o válečné veterány

Ze strany státu a ministerstva obrany je válečným veteránům včetně veteránů třetího odboje poskytována kontinuální péče již od roku 1990, kdy byla přijata celá řada zákonů, na základě kterých bylo provedeno finanční odškodnění. Do tohoto procesu se aktivně zapojila i obnovená Československá obec legionářská, která mimo jiné koordinovala rozdělování podpory ze strany britské charitativní společnosti A.B.A a prosadila i to, že podpora nebyla určena pouze bývalým příslušníkům československých jednotek z Velké Británie, ale mohla být poskytována i československým válečným veteránům z východní fronty.

V roce 2002 byl přijat zákon č. 170/2002 Sb., o válečných veteránech ve znění pozdějších předpisů, který kromě morálního ocenění válečných veteránů řešil i například zřízení domovů péče o válečné veterány. Velký podíl na jeho přijetí měla i cílevědomá a neúnavná práce tehdejších vedoucích představitelů ČsOL. Dalšími novelami tohoto zákona pak byly uzákoněny možnosti poskytovat válečným veteránům ze strany ministerstva obrany různé výhody, např. příspěvky na lázeňskou péči a rekreační pobyty. V roce 2007 zahájilo Ministerstvo obrany České republiky projekt pomoci válečným veteránům, a to prostřednictvím sítě terénních pracovníků řízených krajskými vojenskými ředitelstvími, kteří zahájili informační, poradenskou, sociální a osobní pomoc všem tehdy žijícím druhoválečným veteránům. V roce 2010, na základě výsledků výběrového řízení, převzala vlastní realizaci péče o válečné veterány v ČR Československá obec legionářská. V té době ještě žilo na 2 200 druhoválečných veteránů a cílem společného projektu s ministerstvem obrany bylo poskytnutí individuální pomoci válečným veteránům při plnohodnotném zapojení se do života ve společnosti, zejména v jejich přirozeném prostředí, a to s kvalifikovaným přihlédnutím k jejich fyzickým a psychickým schopnostem a možnostem. V případě nejstarších, ohrožených či osamělých válečných veteránů pak zabránit jejich sociálnímu vyloučení a také pomoc s monitorováním jejich zdravotního či sociálního stavu.

Dalším neméně důležitým cílem projektu je i zachování kulturního odkazu a dědictví, které váleční veteráni nesou. ČsOL postupně vybudovala síť krajských koordinátorů a terénních pracovníků, z nichž většina jsou novodobí váleční veteráni. Terénní pracovníci zajištovali pravidelný osobní a telefonický styk s válečnými veterány, předávali jim relevantní informace, zprostředkovávali zdravotní a sociální služby, osobně veterány doprovázeli na různé akce nebo za zdravotní pomocí a pomáhali řešit jejich konkrétní sociálně právní a sociálně zdravotní problémy. Do cílové skupiny válečných veteránů byli následně zařazeni i váleční veteráni 3. odboje a v druhé polovině roku 2016 došlo k rozšíření péče o kategorii novodobých veteránů starších 60 let.

Poslední dva roky projekt reflektuje na novou koncepci Odboru pro válečné veterány a válečné hroby Ministerstva obrany České republiky pro oblast péče o válečné veterány, kterou od roku 2024 realizuje prostřednictvím Agentury pro podporu válečných veteránů. ČsOL v žádném případě nesupluje činnost APVV, ale v úzké součinnosti ji doplňuje a pomáhá, a to zejména v zajištění osobního styku s nejstaršími válečnými veterány či ve vyhledávání ohrožených novodobých válečných veteránů. Vlastní projekt byl rozšířen i o další aktivity, které pomáhají zajistit znevýhodněným válečným veteránům zdravotní a kompenzační pomůcky ke zlepšení kvality života nad rámec sociálních a zdravotních standardů (formou bezplatné zápůjčky nebo bezplatného poskytnutí potřebného spotřebního materiálu nad rámec běžných úhrad poskytovaných ze zdravotního pojištění) a zajistit dopravu pro válečné veterány např. do zdravotnického zařízení či k vyřízení jiných záležitostí uzpůsobenými vozidly.

Po celou více než patnáctiletou dobu realizace projektu pracuje Československá obec legionářská v úzké spolupráci s Odborem pro válečné veterány a válečné hroby Ministerstva obrany České republiky, a to jak po stránce metodicko-realizační, tak i finanční, kde resort obrany hradí 90 % uznatelných relevantních nákladů na zabezpečení péče o válečné veterány a zbývajících 10 % čerpá ČsOL z vlastních prostředků.