Příběh Wellingtonu T2990 se uzavřel

27. 9. 2022

Ve čtvrtek 23. června 2022, po 81 letech, se v Nizozemsku uzavřel dlouhý příběh osádky letounu Vickers Wellington Mk. IC T2990 československé 311. bombardovací perutě. Tento den byly k věčnému spánku uloženy nalezené tělesné ostatky pěti letců, kteří nepřežili sestřelení svého stoje německým nočním stíhačem v časných ranních hodinách 23. června 1941.

Ve čtvrtek 23. června 2022, po 81 letech, se v Nizozemsku uzavřel dlouhý příběh osádky letounu Vickers Wellington Mk. IC T2990 československé 311. bombardovací perutě. Tento den byly k věčnému spánku uloženy nalezené tělesné ostatky pěti letců, kteří nepřežili sestřelení svého stoje německým nočním stíhačem v časných ranních hodinách 23. června 1941.

Zhruba 65 kilometrů jižně od Rotterdamu a nedaleko nizozemsko-belgických hranic leží historické město Bergen op Zoom, které má dnes asi 66 tisíc obyvatel. V říjnu 1944 se okolí města stalo místem tvrdých bojů kanadské 10. pěší brigády s německými jednotkami, zejména výsadkáři, které se snažily zastavit spojenecký postup na Antverpy. Město Bergen op Zoom bylo osvobozeno 27. října. Ve stejné době se sváděly boje o nedaleký ostrov Walcheren, který byl osvobozen 8. listopadu 1944. Tyto operace si však vyžádaly mnoho obětí. Nepřekvapivě tak byly zhruba tři kilometry východně od centra města u cesty zvané Ruytershoveweg (dnes je s ní paralelní dálnice A58) zřízeny dva válečné hřbitovy. Jeden je kanadský, na kterém je pohřbeno 1 118 vojáků, většinou Kanaďanů, kteří bojovali o město. Na druhém odpočívá 1 312 vojáků, zejména Britů, kteří bojovali na Walcherenu, ale také 46 Kanaďanů, 23 Novozélanďanů, 18 Poláků, 2 Belgičané či 7 vojáků z první světové války.

Tento hřbitov má také českou stoupu. Své místo odpočinku zde nalezla osádka letounu Wellington Mk. IC Z8838 (KX-Z), který byl sestřelen 11. dubna 1941 během návratu z Náletu na Essen a zřítil se u Kolhornu. Nikdo z šesti letců nepřežil. Původně byla těla pochována na hřbitově ve vesničce Huisduinen, Sgt Josef Politzer byl pohřben ve vlastním hrobě, zbylých pět – F/Sgt Josef Kalenský, Sgt Karel Kodeš, F/O Karel Rychnovský, Sgt Jan Peprníček a F/Sgt Josef Hrdina – bylo uloženo do společného hrobu. V roce 2004 však došlo k exhumaci a přenesení ostatků do Bergen op Zoom, ke byly pohřbeny stejným způsobem, tedy Politzer do samostatného a zbylí letci do společného hrobu. Od letošního roku je počet Čechoslováků na hřbitově o pět vyšší, protože zde našli místo svého posledního odpočinku též letci z Wellingtonu Mk. IC T2990 (KX-T). Trosky stroje byly v roce 2021 odkryty a prozkoumány nizozemskou armádou, přičemž byly nalezeny také kosterní pozůstatky. Ty byly následně identifikovány pomocí analýzy DNA, která prokázala, že v troskách bombardéru zahynulo všech pět nezvěstných letců. O rok později tak mohli být stateční letci pohřbeni se všemi vojenskými poctami. Vybrán byl právě vojenský hřbitov Bergen op Zoom.

Ministerstvo obrany České republiky na smuteční akt uložení ostatků padlých letců – druhého pilota Aloise Rozuma, radiotelegrafisty Leonharda Smrčka, navigátora Viléma Konštackého a střelců Jana Hejny a Katrla Valacha – vypravilo letecký speciál s delegací v čele s ministryní obrany Janou Černochovou. Dalšími členy delegace byl například ředitel Vojenského historického ústavu big. gen. Aleš Knížek, ředitel Odboru pro válečné veterány Ministerstva obrany České republiky Pavel Kugler či hlavní kaplan Armády České republiky plk. gšt. Jaroslav Knichal, příbuzní padlých letců a za Československou obec legionářskou řídící tajemník Milan Mojžíš, historik Michal Rak a v historických uniformách Royal Air Force bratři Evžen Petřík a Petr Žižka.

Letecký speciál mířil z Kbel na letiště The Haag v Rotterdamu, odkud se delegace přesunula autokolonou na vojenský hřbitov Bergen op Zoom, kde již bylo vše přichystáno k provedení pietního aktu. Během cesty se k delegaci připojila velvyslankyně České republiky v Nizozemsku paní Kateřina Sequensová a na hřbitově již čekala ministryně vnitra Nizozemska Hanke Bruins Slot, primátor města Bergen op Zoom Frank Peter, paní Rian van Dam, primátorka Hollands Kroon, tedy oblasti, kde se letoun zřítil, ministr obrany Slovenska Jaroslav Naď a další příbuzní letců, kteří se na místo dopravili po vlastní ose. Přítomní byli též zástupci nizozemské armády, britské Komise pro válečné hroby Commonwealthu a mnoho místních obyvatel a zájemců o historii, včetně těch, co přijeli z České republiky.

Pohřeb byl zahájen slavnostním přinesením ostatků padlých letců, které byly uloženy ve společné rakvi. Následovaly projevy u mikrofonu. Jako první promluvil za rodiny pozůstalých Radovan Bukva, prasynovec Viléma Konštackého, poté Jana Černochová, Jaroslav Naď a Hanke Bruins Slot. Následovaly národní hymny a modlitba plk. gšt. Jaroslava Knichala. Ten také vysvětil připravený hrob. Po minutě ticha byla za tónů sklady „Blíž k tobě, Bože můj“ spuštěna rakev s ostatky do hrobu. V té chvíli také nad hřbitovem proletěla dvojice historických letounů North American Texan, tedy typu, na kterém se za války školili také českoslovenští letci, což ještě zvýraznilo tento silně emotivní okamžik. Následovalo poležení květinových darů a přesun k hrobům druhé zmíněné československé osádky. Také zde byly položeny květinové dary.

Tím byla ukončena oficiální část pietního aktu a delegace se s pozvanými hosty přesunula na recepci do nedaleké restaurace. Zde ministryně obrany Jana Černochová udělila vzácným holandským hostům čtyři plakety péče o válečné hroby jako uznání a díky za vyzdvižení trosek letounu, exhumaci padlých letců, jejich identifikaci a hlavně jejich důstojné pohřbení. Nepřekvapivě poslední, čtvrtou plaketu obdržel kpt. Geert Jonker, jehož tým celou tuto náročnou akci provedl.

Po dlouhých jedenaosmdesáti letech se tak příběh osádky wellingtonu T2990 skutečně uzavřel.

text: br. Michal Rak
foto: Ministerstvo obrany České republiky, br. Michal Rak