Uplynulo 80 let od návratu čs. letců RAF z Velké Británie

V dopoledních hodinách dne 13. srpna 1945 letci přistáli na letišti Praha-Ruzyně v 54 Spitfirech. Následně, dva dny po tomto přistání, 15. srpna 1945, bylo vlajkoslávou vyzdobené letiště Ruzyně svědkem slavnostního nástupu československých letců za účasti oficiálních domácích a spojeneckých hostů a také velkého počtu občanů Československé republiky. Již 10 let si tento srpnový přílet československých letců RAF připomínají členové Klubu generálů České republiky, členové Společnosti patriotů Slaného a další význačné osobnosti. Letošní pietní akt se konal dne 13. srpna 2025 od 11:00 před pomníkem připomínající návrat československých letců RAF, umístěným v parčíku před vstupní halou terminálu 4 letiště Václava Havla. Nejprve byly položeny věnce a kytice. Za členy kladenské jednoty Československé obce legionářské věnec položila delegace ve složení: br. Jan Malý, ses. Helena Ganická a ses. Hana Wolfová. Po zaznění večerky byli přivítání hosté.

I letošní pietní vzpomínky se zúčastnila řada osobností. Předseda Senátu Parlamentu České republiky Miloš Vystrčil, velvyslanec Slovenské republiky Martin Muránský, poslanec Stanislav Berkovec, zástupce náčelníka Generálního štábu Armády České republiky a inspektor AČR generálmajor Miloslav Lafek, velitel Vzdušných sil AČR brigádní generál Petr Tománek, britský přidělenec obrany plukovník Jonathan Kitson, starosta města Roudnice nad Labem a předseda Klubu generálů AČR generál František Padělek, brigádní generálka Lenka Šmerdová, starosta Královského města Slaný Martin Hrabánek, kardinál Dominik Duka a další význační hosté.

„Jsme povinováni k našim hrdinům, abychom šli v jejich stopách. Abychom si uvědomili, že oni byli těmi prvními, co posílili, navázali, upevnili naší transatlantickou vazbu, naši vazbu k Západu, ke svobodě, k demokracii, k tomu, že budeme chránit lidskou důstojnost,“ řekl ve svém projevu předseda Senátu Miloš Vystrčil. Lidé by podle něj neměli zapomínat, co letci představovali a jakým způsobem se stavěli k obraně země. „Abychom se tím nechali inspirovat,“ dodal. Připomněl také, že po válce byli letci přivítáni jako hrdinové, po únoru 1948 se však stali obětí perzekuce.

S projevem vystoupil také Ctirad Mikeš, bývalý starosta města Mělník a znalec historie československých letců RAF, velvyslanec Slovenské republiky Martin Muránský, zástupce velitele Vzdušných sil AČR brigádní generál Petr Tománek a další hosté. Krátké zamyšlení a modlitbu přednesl kardinál Dominik Duka. Vystoupení ženského pěveckého sboru Consortium Camerale Slanense ze Slaného udělalo důstojnou tečku za touto pietní vzpomínkou. Pietní akt byl zakončen státními hymnami Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, Slovenské republiky a České republiky.

Účast československých letců v boji proti nacismu tvoří jednu z nejslavnějších kapitol zahraničního odboje v letech druhé světové války. Do řad RAF tehdy vstoupilo na 2 500 Čechoslováků, vedle letců tam působil také pozemní personál. Českoslovenští letci uskutečnili podle historiků přes 40 000 bojových vzletů, zneškodnili zhruba 365 německých letounů a šest raket V-1, potopili několik lodí a ponorek a na důležité nepřátelské cíle v nacistickém Německu či okupovaných územích svrhli přes milion kilogramů pum. Službu zaplatilo životem 529 z nich, 250 jich bylo zraněno a 52 zajato.

Památník u pražského letiště vznikl před deseti lety, odhalen byl 24. srpna 2015. Autorem památníku je architekt Martin Zajíček ze Slaného. Pomník je přibližně 2,5 metru vysoký a je vyroben z leštěné žuly, má podobu brány, na které jsou umístěny symboly čtyř perutí a letecký znak. Střed tvoří skleněná deska s vypískovanou siluetou britského letounu Spitfire. Architekt Zajíček se snažil vytvořit památník, který by vyzařoval sebevědomí, odolnost, odvahu a důstojnost, která právem těmto letcům náleží.

text: ses. Eva Armeanová
foto: Jitka Krňanská