Válečný hrdina Rudolf Poledník z Třince se narodil před 110 lety
Jeden z málo známých třineckých hrdinů, Rudolf Poledník, se narodil 2. února 1913 v Třinci, kde vychodil českou obecnou i měšťanskou školu a vyučil se u svého otce řezníkem a uzenářem. Aktivně byl zapojen do činnosti Československé obce sokolské. V červenci 1939 odešel z Třince do Polska, kde se přihlásil v Krakově na konzulátu a potom byl společně s dalšími emigranty ubytován v československém táboře v Malých Bronowicích.
V srpnu 1939 odešel do Francie a podepsal závazek do Cizinecké legie. Zde však nebyl dlouho, po vypuknutí druhé světové války se z Francie dostal přes Bordeaux lodí na Gibraltar a odsud do Velké Británie do sběrného tábora v Cholmondeley. Zde byl koncem roku 1940 rekrutován k letectvu a stal se příslušníkem 311. (československé) bombardovací perutě RAF, britského Královského letectva. 1
Počátkem roku 1941 absolvoval kurz radistů a palubních střelců. Na podzim se již účastnil bojového nasazení na města Emden, Dunkerque, Ostende, Hamburg, Berlín ad., kde absolvoval 26 operačních letů. V dubnu 1942 se 311. čs. bombardovací peruť RAF přemístila do Severního Irska k Velitelství pobřežního letectva (Coastal Command), kde se účastnil hlídkových letů. Hlavním úkolem bylo vyhledávání a ničení nepřátelských ponorek a lodí zpočátku v Biskajském zálivu, později od norského pobřeží až k Islandu. Svobodník (LAC) Rudolf Poledník odešel dne 15. září 1944 z řad RAF na vlastní žádost, ze zdravotních důvodů.
V Anglii se v roce 1947 oženil se s Marjorie Masonovou a po válce zde zůstal natrvalo. Nejprve působil jako manažer Českého klubu v Československém národním domě v Londýně, ve West Hampsteadu. V roce 1946 získal britské občanství a otevřel si na manchesterském předměstí živnost – obchod řeznictví a uzenářství. Měl syna Tonyho, který zemřel v květnu 2022 ve svém domě v australském Melbourne, a dvě dcery. Louise je psycholožka, také v Austrálii, a Gina, která se stala poradkyní někdejšího konzervativního premiéra Johna Majora, žije od roku 2006 v Praze.
Do Československa se již nikdy nevrátil, ani na dovolenou. Zemřel 6. srpna 1981. Po roce 1989 byl povýšen do hodnosti podplukovníka in memoriam.
Dovětek
Na Těšínsku jsem dosud v archivech našel 82 pilotů a příslušníků leteckého personálu, kteří v době druhé světové války bojovali v řadách britského Královského letectva (RAF). Většina je uvedena v mé knize Na perutích RAF, která vyšla v roce 2016. V knize je zmíněn i radista 311. čs. bombardovací perutě RAF LAC Rudolf Poledník (Chapman). Koncem letošního ledna jsem oslovil dceru Rudolfa Poledníka, paní Ginu Hearnovou, která mi poskytla nepřeberné množství fotografií z deníku svého otce, který si pečlivě vedl. Jsou zde nejen fotografie, ale také stránky z jeho palubního deníku, který obsahuje tabulky a záznamy o jeho letech. V pozůstalosti je i jedna, dosud neznámá fotografie jeho spolubojovníka Sgt. Pavla Tofla z roku 1941.
Sgt. Pavel Tofel, který byl rovněž radistou 311. čs. bombardovací perutě RAF, ve svém deníku Rudolfa Poledníka několikrát vzpomíná. Dne 9. listopadu 1941 napsal: „O 10,30 v noci zřítilo se nedaleko našeho baráku operační letadlo – Wellington. Vysadil jeden motor při přisávání a zachytili o stromy. Veliký požár. Posledního člena posádky s polámanými údy vytáhl jsem s Poledníkem od letounu.“ 2
text a foto: br. Petr Majer
1) 311. (československá) bombardovací peruť RAF (№ 311 (Czechoslovak) Bomber Squadron) byla jednou ze čtyř perutí československého letectva v rámci britského Královského letectva (Royal Air Force – RAF). Jako jediná z nich byla bombardovací, přičemž zbylé tři perutě byly stíhací. Zpočátku peruť patřila k bombardovacímu velitelství (Bomber Command), později byla převedena k pobřežnímu velitelství (Coastal Command). K činnosti perutě v prvních letech patřily zejména noční nálety na německá, nizozemská, belgická a francouzská města a přístavy. V rámci činnosti u pobřežního velitelství se peruť zaměřovala především na hlídkové lety proti německému loďstvu, zejména proti ponorkám, nad Atlantikem, Biskajským zálivem a Severním mořem.
2) VANČATA, Pavel: Z deníku radiotelegrafisty, Praha 2013, Svět křídel, Cheb 2013, s. 202, ISBN 978-80-87567-30-2.
